V důchodu si budeš konečně užívat, říkali. Budeš mít konečně čas sama na sebe, říkali. Cestovat budeš moct, říkali. Ono ale být v důchodu zas až taková výhra není. Takto začíná příběh od naší čtenářky, který dorazil k nám do redakce.
Naše čtenářka, říkejme jí v rámci zachování soukromí třeba Pavlína, se rozhodla svěřit se s tím, jak výhody důchodu vidí ona sama. Prozradíme vám, že konkrétně paní Pavlína v této své životní etapě moc výhod nevidí, spíš naopak.
Důchod není dovolená Když odcházela paní Pavlína do důchodu, na jednu stránku byla ráda, na druhou stranu se jí moc nechtělo. V posledním zaměstnání se ale chystalo velké propouštění, a tak se ani nesnažila zůstat tam i v důchodovém věku. Paní Pavlína žila sama. Děti kvůli zdravotním komplikacím mít nemohla a manžel od ní odešel, když jí bylo padesát za mnohem mladší ženou. Rozvod tehdy proběhl relativně v klidu, ale veškeré úspory tehdy připadly manželovi. Pavlíně zůstal starší domek v kterém žili, který byl původně dědictvím po rodičích paní Pavlíny.
Prvních pár dní, týdnů i první měsíce v důchodu si paní Pavlína říkala, že je to paráda. Pak přišlo trošičku vystřízlivění a paní Pavlína si uvědomila, že důchod prostě není dovolená.
„Prodejci v autosalonu opovrhovali mým oblečením,“ vzpomíná pan Pavel. Jejich odhady nemohly být dále od pravdy Důchod jsem si představovala přeci jenom trochu jinak V důchodu si budeš konečně užívat, říkali. Budeš mít konečně čas sama na sebe, říkali. Cestovat budeš moct, říkali. Ono ale být v důchodu zas až taková výhra není.
Když jsem odcházela do důchodu, pořád jsem si říkala, co já najednou budu dělat. Celý život jsem chodila do práce. Ráno vstávat, odpoledne domů. Najednou mi přišlo, že budu mít strašně moc času a nebudu vědět co s ním. Také jsem řešila trochu otázku financí. Důchod přeci jenom nebyl výplata. Ale co, říkala jsem si, uskromníš se a bude to dobrý. A také by bylo, kdyby nebyly nečekané výdaje, jak se odborně říká situaci, kdy se vám doma pos*re víc věcí najednou.
Od rozvodu s manželem, kdy mi zůstal starší dům a jinak holá zadnice, se mi přeci jenom z výplat podařilo něco našetřit. Nejsem zvyklá rozhazovat a samotná ženská toho k životu moc nepotřebuje, takže do důchodu jsem šla s nějakou tou kačkou navíc. Jenže, po pár měsících se ukázalo, že jsem měla šetřit mnohem, mnohem víc.
Když se to, tak pořádně Začalo to tím, že mi odešla pračka. Nejdřív to vypadalo, že mi na zahradě přistává vrtulník když ždímala a pak klekla úplně. Fajn, sáhla jsem do úspor a koupila novou. Neuplynuly ani dva měsíce a do věčných lovišť se odebrala moje lednička. Už jsem si říkala, co přijde do třetice.
Kdyby to bylo třikrát a dost, ještě by to šlo. Ale po pračce a ledničce vypověděl službu bojler. Fajn, koupila jsem nový. Pak jsem byla nucená koupit ještě rychlovarnou konvici, což sice není drahá věc, ale v souvislosti s dalšími věcmi, které musíte najednou koupit, vás naštve i to. Nicméně, ještě jsem ve výčtu katastrof, co mě stály peníze, neskončila.
Za mojí labradorku jsem v té samé době nechala dvanáct tisíc na veterině. Jo, teď už taky vím, že jsem měla mít svoji psí kámošku pojištěnou. Nakonec to stejně nebylo k ničemu a za dva měsíce mi umřela. V koupelně mi začal kapat kohoutek a přesto, že se moc hodný soused snažil vyměnit těsnění a já nevím co ještě, musela jsem koupit novou baterii. To už jsem si říkala, že na mě snad někdo poslal nějakou kletbu. Tohle všechno se na mě navalilo v rozmezí pouhých třech měsíců.
Zdroj: Pixabay, pračka, ilustrační obrázek Kdyby se to nedělo mně, asi bych se tomu všemu smála Jednou za týden se scházím s kamarádkami v kavárně. Během mého období katastrof vždy už čekali, s čím zase přijdu. Většinou jsem se smála s nimi, ale jinak mi moc do smíchu nebylo. Úspory jsem celkem slušně ztenčila a i když jsem si odkládala bokem i z důchodu, stejně jsem se už klepala z toho, že se zase něco rozbije, nebo tak.
Jak jsem si plánovala, že vyrazím někam k moři, tak jsem to vzdala. No, řekněme, že jsem to odložila ad akta X. Nechci se vydávat z peněz, když se (jak je vidět) může kdykoliv cokoliv podělat.
Já jsem na tom při vší smůle ještě dobře Když tak nad tím vším přemýšlím, říkám si, že já si ještě můžu pískat. Podařilo se mi jít do důchodu s nějakými úsporami. Jak jsou ale na tom ti, co našetřeno nemají? Co když je pak v důchodu potká období katastrof stejně jako mě? Já třeba vím, že bych měla ještě investovat do nejrůznějších oprav na domě, ale copak to z úspor a z důchodu utáhnu? No, neutáhnu. Takže teď mi nezbývá nic jiného, než doufat, že období finančně náročných katastrof je za mnou a že teď už si teda konečně toho důchodu začnu užívat.
Zdroj: Autorský text, podklady od čtenářky
The post „Myslela jsem si, že důchod bude dovolená,“ přiznala se paní Pavlína. Ukázalo se, že měla více šetřit appeared first on In-lifestyle.cz .