CENTRUM.CZ > Pravda24 > 7. 10. 2025, 09:18

Nález hrobu „Lněné královny“ přepisuje dějiny. Mocná vládkyně doby bronzové mužům nedala šanci

| 4 min

Sdílet

V prachu jihovýchodního Španělska leží sál s kamennými lavicemi. Pod jeho podlahou spí žena s korunou na čele a šperky z ušlechtilých kovů. Příběh jejího hrobu převrací učebnicový obrázek moci v době bronzové.

Mohly v době bronzové vládnout ženy?

Zdroj: Pravda24

V archeologii mají detaily váhu kladiva. Stříbrný diadém, malý pohárek se stříbrným okrajem, šídlo s rukojetí potaženou stříbrem. Všechno leželo u ženy, kterou vědci našli v nádobě pod podlahou velké haly. Její společník byl muž, měl méně darů a do hrobu se dostal dřív než ona. Kdo tedy vládl? A není na čase přepsat noty, podle kterých vyprávíme dějiny?

Sál, kde se rozhodovalo

Výzkumníci odkryli dvojitý hrob na návrší La Almoloya v dnešní Murcii. Dvě kostry, nádoba, a nad nimi prostor jako dělaný pro porady: čtyři strany s lavicemi, vyvýšené místo, kapacita kolem padesáti lidí. Nešlo o kůlnu na nářadí. Spíš o politickou scénu, možná vůbec jeden z nejranějších paláců západní Evropy. A přímo pod ním spočinula ona. Náhoda? Sotva.

Čtěte také: Vědci analyzovali nejzáhadnější předmět starověku. Tutanchamonova dýka je skutečně mimozemského původu

Radiokarbonové datování posazuje pohřeb do poloviny 17. století př. n. l., do srdce kultury El Argar. Studie v časopise Antiquity mluví jasně: výjimečnost stavby i výbavy hrobu ukazuje na emblemata moci, nikoli na rodinný sentiment. Ten sál zkrátka nebyl obývák, byl to prostor, kde se rozhodovalo. A žena, která ležela pod ním se stříbrnou korunou na čele, do těch rozhodnutí patřila.

Diadém na čele a stříbro na rtech

Diadém se zvláštním diskem spouštěným přes čelo a nos známe z dalších ženských hrobů stejné kultury. Patřil k insigniím, nenosil ho každý. U „Lněné královny“ ležel přímo na lebce. Vedle něj šperky, spirály, prsteny a taky maličkosti, které působí až intimně: pohárek s povrchem pokrytým stříbrnou fólií a měděné šídlo s rukojetí potaženou stříbrem. Luxus, který mluví. Oprávněně se tak vžilo české přízvisko „Lněná královna“ – ne kvůli látce v rakvi, ale kvůli moci nad výrobou textilu, kde lněné vlákno hrálo prim.

Čtěte také: Tento objev přepisuje historii lidstva. Pulzní radar objevil pod egypskou pyramidou něco neuvěřitelného

Zkušené oko si všimne vzorce: nejbohatší hroby El Argar patří ženám, ne mužům. A když už mají muži pocty, bývají skromnější. Žena z La Almoloyi měla výbavu ocenitelnou na dnešní desítky tisíc dolarů, přičemž hrob ležel přímo pod parlamentem. Na lavicích nad ní se možná sedělo a hlasovalo. Zdá se vám to přitažené za vlasy? Pak vezměte v úvahu, že další práce ukazují na mimořádnou roli žen ve struktuře moci této společnosti.

čištění lidských ostatků při vykopávkách — Některé objevy mění pohled na dřívější kulturu, Zdroj: Shutterstock

Textil, síla, správa

Kultura El Argar nestála jen na bronzu. Táhla ji ekonomika: specializované dílny, metalurgie a především textil. Analýzy ukazují, že ženy v této společnosti výrazně zasahovaly do výroby lnu a vlny. To není domácí práce, ale sektor s přímým napojením na daně, zásobování a dary elitám. Kdo rozděloval látky, ten rozděloval přízeň a tím i loajalitu. Není náhodou, že v hrobě „Lněné královny“ leželo šídlo spojené s textilem, navíc ozdobené stříbrem, a stříbrem opatřený okraj pohárku, aby se jej dotýkaly jen čisté rty. Gesto i signál.

Archeologové zvažují dvě čtení: buď je žena manželkou krále, nebo je politickou osobností sama o sobě. Vzhledem k místu, bohatství a souboru insignií dává druhá možnost větší smysl. A pokud ženy v El Argaru opravdu držely otěže častěji, než jsme si chtěli připustit, pak zvedají obočí i zavedené učebnice.

Příběh, který si sedl do kontextu

Vše zapadá do širší mozaiky: zkoumané ženské hroby jsou z pravidla bohatší než mužské, a to napříč lokalitami. V La Almoloye navíc badatelé dokumentovali velkou síň s lavicemi a pódiem, prostor vhodný pro shromáždění elity. Kombinace místa a nálezů se opakuje i jinde, když se objev diadému a šperků spojí s veřejným prostorem, máme silný příběh moci, který není jen romantikou. Co když tedy ženské vedení nebylo výjimkou, ale modelem? A co z toho plyne pro naše dnešní stereotypy?

Opatrnost je na místě. Někteří odborníci brzdí slova královna či palác a připomínají, že terminologie může svádět. Jenže i střízlivý slovník připouští závěr: žena z hrobu 38 byla elitou a její role sahala za práh domácnosti. Její diadém nebyl šperkem pro parádu, ale emblémem postavení. A stříbrný okraj pohárku? Symbol nedotknutelnosti.

Kým byla a co udělala významného

Jméno neznáme. Víme však dost o jejím světě. Muž po jejím boku nesl stopy zranění a jezdeckého života, ona nesla korunu. Pohřeb proběhl ve dvou krocích: muž dřív, žena později a většina cenností se přidávala až s ní. I to naznačuje, že skutečná moc seděla na jejím čele, ne na jeho ramenou. Její významné činy se nezachovaly v kronikách, ale v materiálu: organizace výroby, redistribuce, rituály v sále nad hrobem. Praktická vláda, ne pompézní mýty. A přece ten diadém stačí, aby se přepsal obraz dějin, které jsme si dlouho malovali jednostranně.

„Lněná královna“ nám vzkazuje jediné: dívejte se pozorně, i minulost má slepá místa. Když je zaplníme, vyjde najevo, že moc v době bronzové nebyla jen mužská záležitost a že vláda může mít klidně stříbrný lesk.

Nález hrobu „Lněné královny“ přepisuje dějiny. Mocná vládkyně doby bronzové mužům nedala šanci

Už se to nedaří utajit. Putinovi rekruti ve velkém terorizují Rusy, vraždí a rabují

Proč muži ztrácí zájem, když žena začne chtít: tajemství přitažlivosti

Vzkaz Strýcové dojal český tenis. Spory? Naštvaná byla oprávněně, uznává Pála

Většina lidí vaří brambory celý život špatně. Žádný profesionální kuchař by tuto chybu neudělal

Dvojčata Kesslerova zemřela asistovanou sebevraždou. Tančila po boku Sinatry