Snímkovací tým vozítka NASA Perseverance využil jasné oblohy nad Marsem k pořízení jednoho z nejostřejších panoramat své dosavadní mise.
Mozaika složená z 96 snímků pořízených v místě, které vědecký tým nazývá „Falbreen“, ukazuje skálu, která zřejmě leží na vlně písku, dělící čáru mezi dvěma geologickými jednotkami a kopce vzdálené až 65 kilometrů. Verze s vylepšenými barvami ukazuje marťanskou oblohu pozoruhodně jasnou a klamně modrou, zatímco verze v přirozených barvách je načervenalá.
Přístroj Mastcam-Z roveru pořídil snímky 26. května, 1516. marťanský den mise Perseverance, která začala v únoru 2021 na dně kráteru Jezero. Perseverance dosáhl vrcholu okraje kráteru koncem loňského roku.
„Relativně bezprašná obloha nabízí jasný pohled na okolní terén,“ uvedl Jim Bell, hlavní výzkumník kamery Mastcam-Z z Arizonské státní univerzity v Tempe. „A v této konkrétní mozaice jsme vylepšili barevný kontrast, který zvýrazňuje rozdíly mezi terénem a oblohou.“
Jedním z detailů, který upoutal pozornost vědeckého týmu, je velký kámen, který jako by seděl na tmavé písečné vlně ve tvaru půlměsíce napravo od středu mozaiky, asi 4,4 metru od roveru. Geologové tomuto typu horniny říkají „plovoucí skála“, protože nejspíše vznikla jinde a byla dopravena na své současné místo. Není známo, zda se sem dostala sesuvem půdy, vodou nebo větrem, ale vědecký tým má podezření, že se sem dostala ještě před vytvořením písečné vlny.

Zdroj: Youtube.com
Světlý bílý kruh vlevo od středu a blízko spodní části snímku je zóna abraze. Jedná se o 43. skálu, kterou sonda Perseverance od přistání na Marsu odřela. Tato mělká zóna, široká 5 cm, byla vytvořena vrtákem roveru a umožňuje vědeckému týmu zjistit, co se nachází pod erodovaným, prašným povrchem skály, než se rozhodne vyvrtat vzorek jádra, který bude uložen do jedné z titanových vzorkovnic mise.
Vozítko provedlo toto obrušování 22. května a o dva dny později provedlo proximitní analýzu (podrobnou analýzu marsovských hornin a půdy) pomocí přístrojů umístěných na svém rameni. Vědecký tým chtěl Falbreen poznat, protože leží na území, které by mohlo být jedním z nejstarších terénů, které kdy Perseverance zkoumal, možná dokonce starším než kráter Jezero.
Stopy po cestě roveru na toto místo jsou patrné směrem k pravému okraji mozaiky. Ve vzdálenosti asi 90 metrů se stáčejí doleva a mizí z dohledu u předchozí geologické zastávky, kterou vědecký tým nazývá „Kenmore“.
O něco více než v polovině mozaiky, táhnoucí se od jednoho okraje k druhému, je přechod od světleji zbarvených hornin k tmavším. Jedná se o hraniční linii neboli kontakt mezi dvěma geologickými jednotkami. Ploché, světleji zbarvené horniny blíže k roveru jsou bohaté na minerál olivín, zatímco tmavší horniny dále od něj jsou pravděpodobně mnohem starší horniny obsahující jíl.
Mise Perseverance má pro průzkum Marsu zásadní význam. Jejím hlavním cílem je pátrat po stopách mikrobiálního života v minulosti, což by mohlo napovědět, zda se na Marsu kdysi vyskytoval život. Kromě toho rover sbírá vzorky hornin a půdy, které by mohly být při budoucích misích dopraveny na Zemi k podrobnější analýze. Jedná se o součást širšího úsilí o přípravu budoucích pilotovaných misí na rudou planetu.

Zdroj: Youtube.com
Kromě hledání života Perseverance testuje nové technologie, které by mohly být užitečné pro budoucí lidské mise. Vozítko například nese malý vrtulník nazvaný Ingenuity, který uskutečnil úspěšné lety v řídké marsovské atmosféře, čímž prokázal proveditelnost tohoto typu leteckého průzkumu na Marsu.