Přestože oceány pokrývají více než 70 % zemského povrchu, velká část jejich rozlohy zůstává pro lidstvo nevyzpytatelnou záhadou.
V mořských hlubinách, kam nedosáhne sluneční světlo a kde panuje extrémní tlak, se nacházejí neznámé ekosystémy a geologické útvary, které mohou být klíčem ke vzniku života na Zemi. Objevy, jako je černá ďábelská ryba nalezená na Tenerife, potvrzují možnost, že na mořském dně mohou žít dosud neznámé druhy.
Význam podmořského výzkumu
Vědecký výzkum v této oblasti má zásadní význam nejen pro odhalení těchto záhad, ale také pro pochopení fungování přírodních lokalit, objevování nových tvorů, určování udržitelných přírodních zdrojů a ochranu mořské biologické rozmanitosti. Každá výprava na mořské dno je snahou o poznání a přežití na planetě, jejíž zdraví je hluboce spjato s rovnováhou oceánů. Dnes se odhaduje, že přibližně 80 % oceánského dna je pro lidstvo stále záhadou, a případy, jako je ten, kterým se zabýváme dnes, značně zvýšily mytologii a očekávání ohledně záhad, které se tam dole skrývají.

Zdroj: Youtube.com
Překvapivě přes noc zmizela 3,7 metrů dlouhá ponorka s monitorovaným systémem, která pozorovala mořské struktury sídlící pod antarktickým ledem. Tyto siluety měly tvar slzy, stejně jako složité erozní vzory a ledové plošiny. Vědci při operaci nikdy předtím nic podobného neviděli a odhalili dosud nezaznamenané struktury, které se staly předmětem nejrůznějších teorií. Tento příklad je bezprecedentním nálezem, který povede k dalšímu zkoumání těchto lokalit s větším důrazem na ně. „Je to trochu jako vidět temnou stranu Měsíce,“ říká vedoucí výzkumná pracovnice profesorka Anna Wåhlinová.
Záhada ztracené ponorky
Tuto cestu podnikl mezinárodní tým vědců z organizace International Thwaites Glacier Collaboration (ITGC), který v roce 2022 nasadil autonomní podmořské vozidlo, aby prozkoumal spodní stranu některých ledovcových oblastí. Cílem bylo získat podrobný záznam území zmapováním topografie a zároveň získat nové informace o mechanismu tání ledovců v této oblasti. Toto plánování nachází východisko, které spojuje zájem všech badatelů. Obecně platí, že východní část šelfového ledovce Dotson je silnější a tání probíhá pomaleji než v opačné, západní části.
Výsledky, publikované v časopise Science, zdůraznily teorii, že tento efekt je způsoben hlubokými cirkumpolárními vodami, tvořenými přílivem a odlivem Tichého a Indického oceánu, a jejich vlivem na led na jedné i druhé straně. Jinými slovy, teplejší voda má větší vliv na západní stranu než na východní, a proto se urychluje její eroze. K tomuto závěru přispěla i ponorka Ran.
Naopak, když poprvé spatřila nevídané ledové struktury, zdálo se, že expedice dosáhla svého vrcholu. Vozidlo urazilo více než 16 kilometrů přímo do dutiny pod šelfem a splnilo svou úlohu, když v roce svého odjezdu absolvovalo až čtrnáct misí. Nakonec však zmizelo s mnohem větším množstvím informací, než vědci získali.
Co bude dál?
Vzhledem k nedostatku informací o možném selhání motoru převzaly debatu o příčině, která zabránila ponorce Ran pokračovat ve své dráze, spekulace. Získané informace však stačily k tomu, aby vyvolaly nové obavy vědců a aby se nyní začalo s obnovením činnosti s jiným systémem, který by nahradil ten ztracený.
„Výzkum je nezbytný pro pochopení budoucnosti antarktického ledového příkrovu a doufáme, že se nám podaří nahradit Rana, abychom mohli pokračovat v této důležité práci,“ říká autor výzkumu.
Vliv klimatických změn na antarktické ledovce je stále větším problémem. Úbytek ledu v této oblasti může mít významný vliv na zvyšování hladiny moří, což ovlivní pobřežní komunity po celém světě. Zmizení ponorky Ran je sice nešťastné, ale zdůraznilo význam pokračování tohoto výzkumu pro lepší pochopení procesů ovlivňujících ledovce a v konečném důsledku i globální klima.

Zdroj: Youtube.com
V budoucnu vědci plánují využívat k průzkumu těchto odlehlých oblastí pokročilejší technologie. Patří mezi ně využití sofistikovanějších autonomních podmořských vozidel a leteckých dronů, které mohou přesněji mapovat ledový povrch. Pro úspěch těchto misí bude klíčová mezinárodní spolupráce, protože sdílené zdroje a znalosti mohou urychlit pokrok v poznávání těchto jedinečných ekosystémů.
Zmizení ponorky Ran je připomínkou výzev, kterým výzkumníci čelí při zkoumání hlubin oceánu. Je to však také příležitost, jak se poučit a zlepšit technologie a metody používané při budoucích expedicích. S každou misí jsme o krok blíže k odhalení tajemství ukrytých pod antarktickým ledem a k lepšímu pochopení naší planety.