Rudé moře je jedním ze strategických míst na současné geopolitické mapě, které je poznamenáno neustálými útoky Hútíů na obchodní plavidla v odvetě za válku v Gaze, rostoucí militarizací strategických tras a složitým překrýváním zájmů mocností, jako jsou Írán, Spojené státy, Čína a Evropská unie. A uprostřed tohoto stále napjatějšího scénáře mohou námořní bezpečnostní mise čelit výzvám, které přesahují rámec konvenčních útoků. Poslední z nich je stejně tak neklasifikovatelný jako extrémně nebezpečný.
Laserová eskalace
Dne 2. července 2025 bylo německé pozorovací letadlo při rutinní misi u jemenského pobřeží napadeno laserem fregaty námořnictva Lidové osvobozenecké armády (PLAN). Letoun, Beechcraft King Air 350 provozovaný civilními dodavateli z Džibuti s německým vojenským personálem na palubě, plnil podpůrné úkoly v rámci operace Evropské unie Aspides, jejímž cílem je chránit lodní dopravu v Rudém moři před útoky Hútíů.
Podle německých orgánů bylo čínské plavidlo v oblasti spatřeno již dříve, ale tentokrát spustilo paprsek bez varování, což je přinutilo přerušit misi a vrátit se na základnu. Berlínská vláda reagovala ostře, předvolala si čínského velvyslance, aby vyjádřila svůj protest, a označila tento čin za „naprosto nepřijatelný“, neboť ohrožuje personál a brání mezinárodním operacím.
Historie se opakuje
Incident není ojedinělý. Od roku 2018 bylo čínské námořnictvo několikrát obviněno z použití laserových zbraní proti americkým, australským a filipínským vojenským letadlům v různých strategických oblastech, od Džibutska po Jihočínské moře. Ve všech případech byly paprsky, i když neměly bezprostřední ničivý dopad, použity za účelem obtěžování, dezorientace nebo zastrašování a některé způsobily drobné poškození očí a narušení optických senzorů.
Situace připomíná zejména případ z roku 2018, kdy byli dva američtí piloti zraněni čínským vojenským laserem, když operovali ze základny v Džibuti, tedy ve stejné oblasti, odkud startovala cílená německá letadla. Čínský Kodex pro neočekávaná střetnutí na moři takové praktiky výslovně zakazuje kvůli riziku fyzické újmy a vojenské eskalace, ale jejich nedodržování se stalo standardní neoficiální taktikou PLAN ve scénářích, kde jsou vysoké geopolitické třenice.
Rozmach laserů a šíření námořních zbraní
Používání laserových technologií na palubách válečných lodí není v Číně ojedinělé, ale jejich systematické a agresivní nasazování je varovným signálem. Šíření těchto systémů, které sahají od jednoduchých ručních oslňovačů až po laserová děla schopná vyřadit senzory, drony a protilodní střely, je součástí rostoucího trendu v současném námořnictvu.
Čína tato zařízení zabudovala do různých typů plavidel, včetně obojživelných lodí třídy Type 071, souběžně s vývojem podobných systémů americkým námořnictvem a dalšími mocnostmi. To, čím se PLAN odlišuje, je její ochota používat je v době míru k obtěžování, přičemž napětí hraničí s prahem konfliktu, aniž by jej formálně překročilo. Možnost opakování nebo eskalace takových incidentů znepokojuje zejména evropské země, jejichž námořní přítomnost ve vzdálených vodách se v reakci na nové globální hrozby zvýšila.
Geostrategie v Rudém moři
Rostoucí vliv Číny v Rudém moři dodává incidentu znepokojivý odstín. Od roku 2008 udržuje PLAN v Adenském zálivu stálou námořní přítomnost, kterou podporuje stálá základna v Džibutsku. Nedávno se Peking dohodl s Hútíi na zajištění bezpečného průjezdu čínských obchodních plavidel Rudým mořem, zatímco ostatní mezinárodní aktéři čelí systematickým útokům.

Zdroj: Youtube.com
Tento nejednoznačný postoj umožňuje Číně prezentovat se jako garant stability v regionu a zároveň s nevyhlášeným nepřátelstvím bránit Západem vedeným námořním bezpečnostním misím, jako je samotná operace Aspides. Incident s německým letadlem lze v tomto smyslu chápat jako formu nepřímého nátlaku, který má odradit od evropské vojenské přítomnosti ve vodách, jež jsou nyní považovány za životně důležité pro strategické zájmy Pekingu.
Tichá expanze
Za Rudým mořem se evropské obavy z čínské expanze neomezují pouze na námořní oblast. Úřady na kontinentu vyjadřují rostoucí obavy z vlivu Pekingu na kritické infrastruktury, dopravní trasy a geostrategické oblasti, jako je Baltské moře a Arktida. V této souvislosti představuje reakce Německa (formální předvolání čínského velvyslance) pro Berlín, který tradičně tíhne spíše k vyváženosti než k přímé konfrontaci, neobvyklé diplomatické gesto.
Tváří v tvář potenciální agresi vůči evropskému vojenskému personálu a opakovanému vzorci čínského námořního obtěžování však tento krok nabývá symbolické hodnoty: naznačuje, že evropská trpělivost tváří v tvář erozi základních mezinárodních norem má své meze.
Nejasná červená linie