Po Matyášově boku ji čeká zářná budoucnost. Jiří z Poděbrad (1420-1471) jí to naplánoval skvěle, je rozený diplomat. Kateřina z Poděbrad (1449-1464) přišla na svět v Poděbradech v době, kdy byl její otec prozatím ještě zemský správce. Pocházela z jeho prvního manželství s Kunhutou Šternberka. Ta zemřela coby pětadvacetiletá krátce po mimořádně těžkém porodu dvojčat Kateřiny a Sidonie (Zdeňky) s největší pravděpodobností na horečku omladnic. Tyto holčičky tedy matku vůbec nepoznaly.
Kateřina z PoděbradFoto: Bartosz Paprocki, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons
Kateřina byla z dvojčat ta starší a původně se jmenovala po matce Kunhuta. Nové jméno dostala až v Uhrách. Svého budoucího manžela ale poznala v Praze. Tam byl totiž Matyáš Hunyadi (1443-1490), známější jako Matyáš Korvín , poslán na příkaz krále Ladislava Pohrobka z Budína, kde byl vězněn spolu se svým o deset let starším bratrem Ladislavem. Oba bratři byli obviněni z vraždy Oldřicha Celského, který byl vzdáleným strýcem a poručníkem krále Ladislava Pohrobka. Zatímco starší Ladislav Hunyadi byl popraven ještě v Budíně, mladší Matyáš měl přijít o hlavu v Praze. Právě tam přijel Ladislav Pohrobek , který se tu měl oženit s francouzskou princeznou Magdalenou. Jenže ke svatbě nedošlo. Ladislav Pohrobek náhle zemřel. Tehdy to byla záhadná smrt, dnes víme, že se jednalo o agresivní formu leukémie. Nemoc měla mimořádně rychlý průběh. V důsledku toho nedošlo ani k popravě Matyáše Korvína.
Ten se mezitím v Praze naučil česky a spřátelil se s o generaci starším zemským správcem Jiřím z Poděbrad. A tehdy bylo dohodnuto, že se Matyáš, kterého mezitím v nepřítomnosti zvolila uherská šlechta svým králem, ožení s Kateřinou z Poděbrad. Mezi Matyášem a Jiřím z Poděbrad, který byl také zvolen českým králem, byla podepsána nejen smlouva o přátelství, ale především připravena podrobná svatební smlouva podepsaná i vysokými představiteli z řad šlechty obou zemí, v níž se Matyáš zavazoval, že Kateřinu v Uhrách finančně zabezpečí a že bude nejpozději do roka korunována uherskou královnou. Kateřina sice měla odjet do Uher ihned – připravovat se na novou roli, nicméně díky změněné politické situaci v Evropě se tak okamžitě nestalo.
Matyáš KorvínFoto: Bartosz Paprocki, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons
Čechy opustila po srdceryvném rozloučení s rodinou v květnu 1461, kdy jí bylo jedenáct a půl let. Jako Matyášova snoubenka a budoucí panovnice se musela v Budíně naučit maďarsky (kromě toho se učila i latinsky). Tato povinnost byla zavedena ve 14. století králem Karlem Robertem z dynastie Anjou. A jelikož se dívky ve středověku mohly podle církevního práva vdávat až po dosažení 12 let (!), svatba se nakonec konala až v květnu 1463. Kateřina sice královnou prohlášena byla, ale ke korunovaci zatím nedošlo. Svatoštěpánská koruna byla totiž ve Vídni a do Uher se vrátila teprve v roce 1464. Co ale bylo podstatné, Kateřina ihned po svatbě otěhotněla . To bylo nadějné, a tak mohl Matyáš s lehkým srdcem podepsat s císařem Fridrichem III., který si dělal zálusk na uherský trůn, smlouvu o případném nástupnictví Habsburků v Uhrách v případě, že nebude mít mužského potomka.
Odchod Kateřiny, dcery Jiříkovy, z domova do Uher (ilustrace Věnceslava Černého)Foto: see description, Public domain, via Wikimedia Commons
Královna Kateřina na konci února 1464 splnila očekávání – porodila syna . Ten však brzy zemřel (taky se někdy uvádí, že se narodil mrtvý). 8. března 1464 pak zemřela i teprve čtrnáctiletá Kateřina. Bylo to tři týdny před plánovanou korunovací Matyáše a své vlastní v Székesfehérváru. I když se uvažovalo v souvislosti s Kateřininou smrtí o odložení korunovace, nakonec se konala v původním termínu 29. března 1464 za velké účasti domácích i zahraničních hostů. Matyáš ale truchlil. Kateřina prý byla jediná žena, kterou miloval, jak se později vyjádřil. Podruhé se oženil teprve po dvanácti letech. Legitimního potomka se však ani v tomto manželství nedočkal.
Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem KorvínemFoto: Mikoláš Aleš, Public domain, via Wikimedia Commons
Brzy po Kateřinině smrti se také změnil vztah Matyáše Korvína a Jiřího z Poděbrad. Z bývalých příbuzných a přátel se stali političtí rivalové a nepřátelé. Notoricky známý je obraz Mikoláše Alše z roku 1878 Setkání Jiříka z Poděbrad s Matyášem Korvínem u Vilémova. Ten symbolizuje pohled starších historiků, včetně Františka Palackého, na jejich vztah. Matyáš byl ten „arcilotr“, největší škůdce českého národa, zatímco Jiří z Poděbrad ten morální a moudrý král. Pohled dnešních historiků není zdaleka tak černobílý. Otázkou zůstává, zda by se situace vyvíjela jinak, kdyby Kateřina nezemřela. Jenže historie nezná kdyby…
VIDEO
Zdroj info: kol.: Královská trilogie, 2007, Wikipedie-hun, projekt Poděbradské osudy, 2023, kol.: Královny a kněžny české, 1996
Související články