S Klárou se přátelí už od základní školy. V páté třídě si spolu sedly do jedné lavice a zjistily, že si báječně rozumí. Petra šla své kamarádce dokonce i za svědkyni na svatbu. Vždy pro sebe byly podporou a pomáhaly si v těžkých chvílích. Až na tu poslední.
„Rozešla jsem se s přítelem a potřebovala si rychle najít byt, kam bych se přestěhovala. Byl tu ale malý problém, a to složení kauce za pronájem. Tolik peněz jsem jednoduše nebyla schopná dát dohromady! Jediné moje světlo v tunelu byla Klára. Ona si na nedostatek financí rozhodně nemůže stěžovat. Před pár lety jí do klína spadlo slušné dědictví, takže nouzí zdaleka netrpěla. A tak jsem ji zkusila o půjčku požádat,“ svěřuje se Petra, která na to šla nejdřív oklikou. Svěřila se jí se svým problém a čekala, že jí kamarádka peníze sama nabídne. Jenže nestalo se.
„Jen mi poradila, ať se tedy vykašlu na podnájem, a jdu na chvíli bydlet k našim. Jenže vrátit se k nim je pro mě nemyslitelné, to ona přece dobře ví. Je to jen samá dozorování, vyptávání se, pravidla… Prostě k nesnesení,“ oklepává se při představě návratu do rodného domu Petra s tím, že ji kamarádčino uvažování překvapilo. Ne zrovna mile. A tak se rozhodla jít na věc napřímo. Proč dělat okolky, když se znají tak dlouho a vědí jedna o druhé téměř vše?
„Zeptala jsem se Kláry, zda by mi těch dvaapadesát tisíc nemohla půjčit. Že bych jí je vracela buď postupně, nebo ve chvíli, kdy bych podnájem opouštěla. Pro ni to nejsou žádné peníze, jako plivnutí v moři. Ona ale zkrabatila čelo, položila mi ruku na rameno a prohlásila, ať se na ni nezlobím. Nechce kvůli padesáti tisícům ohrozit naše skvělé přátelství. Ne že by mi nevěřila. Jen má zásadu, že peníze rodině ani přátelům nepůjčuje. Nemohla jsem věřit tomu, co mi tam říkala. Takže svou nejlepší kamarádku raději nechá, aby si šla ty prachy půjčit ke kdoví komu?“ zlobí se doteď Petra. Dalo jí velkou práci, aby své kamarádce na místě neřekla, co si o jejím postoji myslí.
„Nechtěla, aby půjčka ohrozila naše přátelství? To se povedlo! Myslím, že zkrachovalo naopak na to, že se na mě vykašlala. To skuteční přátelé nedělají,“ soudí Petra a od té doby se své nejlepší kamarádce neozvala.
O vyjádření jsme poprosili psycholožku a mentální koučku Pavlu Köhling:
I dlouhodobé a pevné přátelství může být někdy ohroženo. Půjčování peněz mezi kamarády je téma, které může být zrádné. Na první pohled jednoduché, ale v praxi často plné emocí, očekávání a potenciálních konfliktů.
To, že kamarádka nepůjčila Petře peníze na podnájem bytu, Petru opravdu zklamalo a zabolelo. Nejen kvůli penězům, ale hlavně kvůli pocitu, že jí blízký člověk nepodpořil, když to potřebovala.
Její kamarádka ji z principu odmítla. Nechtěla riskovat, že se nějak jejich přátelství naruší. Možná už v minulosti někomu půjčila a špatně to dopadlo. Každopádně u Petry tím vyvolala negativní emoce.
To, že se Petra kamarádce nyní neozývá je normální reakce. Je na ni naštvaná a cítí se nepochopená a uražená. Až se Petře podaří se ze své náročné situace dostat a bydlení a půjčku si vyřeší jinde, stabilizuje se. Potom bude možná vidět celou situaci jinak a své kamarádce znovu zavolá.
Pokud jde o kamarádství opravdu pevné měla by však zájem projevit i Petřina kamarádka. Zajímat se, jak se Petra má, jak si poradila a jestli ji může třeba podpořit jinak, když už ne finančně. Promluvit si o důvodech, proč ji odmítla půjčit peníze. Možná taky vyjádřit lítost nad tím, jak poslední rozhovor proběhl a udělat první krok k tomu, aby jejich dlouhé přátelství tenhle šrám moc nepoškodil.
Pokud se jedna druhé neozvou nebo bude kontakt jen jednostranný znamená to, že jejich přátelství pravděpodobně nebylo až tak upřímné a hluboké.
Pavla Köhling je psycholožka a mentalní koučka. Pracuje jako psycholožka a poradkyně ve Vzdělávacím a poradenském centru v Rakousku.
Současně pomáhá v rámci koučingu s posilováním mentálního zdraví a osobnostním rozvojem dětem i dospělým.
Vystudovala psychologii na Masarykově Univerzitě v Brně. Při práci se svými klienty využívá metod rodinné terapie, vychází ze systemického a narativního přístupu a uplatňuje také principy case managementu. |
Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Související články