Největší nálet na Brno: Bomby měly dopadnout o stovky kilometrů jinde

| 2 min

Sdílet

Nejtragičtější den v historii města. Brno 20. listopadu 1944 zasypaly město bomby, které měly původně směřovat do Polska.

Brno v roce 1944 před bombardováním

Zdroj: FOTO:Meloun1212, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Byl to nejničivější nálet v dějinách města. Přesně před 81 lety zažilo Brno apokalypsu. Spojenecké bombardéry měly původně jiný cíl, ale počasí změnilo plány.

Bombardéry mířily do Polska. Nad Moravou se ale snesla mlha

V úterý 20. listopadu 1944 vzlétlo z jižní Itálie skoro pět set amerických bombardérů. Jejich cílem měla být rafinérie v polském Blechhammeru. Jenže neprostupné mraky donutily část svazu k odklonu. Náhradními cíli se staly železniční uzly v Brně, Břeclavi, Hodoníně, Přerově, Opavě a Zlíně.

Přes 280 letadel se proto vrátilo nad Moravu. Viditelnost byla velmi špatná, navigace selhávala. V 11:43 hodin dopadly první pumy na Brno. V dalších dvou vlnách následovalo peklo. Letadla sice mířila na nádraží, ale většina bomb dopadla do obytných čtvrtí.

Jak uvedl historik Jan Břečka z Moravského zemského muzea, počasí udělalo z náletu na městskou infrastrukturu náhodnou destrukci. „Druhá a třetí vlna dostala příkaz k útoku na sekundární cíle. Mlha a špatná viditelnost způsobila, že mnoho pum dopadlo mimo plánované oblasti,“ cituje ho Paměť národa.

Voda, která zabíjela. V krytu zemřely desítky dětí

„Měla jsem takovou radost, že žiju! Tak jsem k tomu poskakování volala: ‚Maminko, já jsem to přežila! Maminko, já žiju!‘ “ vzpomínala Věra Hanáková, která v den náletu utíkala ze školy domů.

Při náletu zahynulo přibližně 400 lidí, včetně několika desítek dětí. V krytu na Mendelově náměstí zůstalo uvězněno 40 školáků. Bomba roztrhla parní potrubí pivovaru. Horká voda zaplavila podzemí a vytvořila smrtící past.

Vlastimil Čoupek, tehdy dvanáctiletý školák, přežil jen díky zásahu hasičů a pomoci Milana Chladila, který upozornil na zavalené děti ve vedlejším sklepě. „Po vytažení jsem uviděl strašné peklo. Ulice prakticky zmizela, jen samý kouř a oheň,“ vzpomínal Čoupek v roce 2014 v dopise, jak uvádí Encyklopedie Brna.

Požáry, stovky mrtvých a tisíce bez domova

Zničeno bylo 183 domů, dalších 1500 poškozeno. Bez střechy nad hlavou zůstalo 5 tisíc lidí. Z nebe tehdy padaly nejen tříštivé, ale i časované pumy – celkem 64 kusů. Poslední explodovaly až několik dní po náletu.

V Brně vypuklo více než 80 požárů, některé se nedařilo dostat pod kontrolu ještě 22. listopadu. Brněnský novinář Bedřich Golombek popisoval město jako místo zkázy: „Všude trosky, všude mračna prachu. Zvuk, který převládá, je řinkot skla. Sklo, sklo, sklo.“

Kromě Brna byly bombardovány i další moravské obce a města. V Hodoníně přišlo o život 179 lidí. Na město dopadlo 84 časovaných bomb. V Břeclavi bylo zničeno 61 domů, zemřelo nejméně 60 lidí. Oběti hlásily také Zlín, Přerov a Opava.

Nálet na Brno byl součástí větší letecké akce. Američané při ní svrhli přibližně 2500 bomb. Město bylo bombardováno třemi vlnami – v 11:43, 11:48 a 12:05 hodin. Američané se městu za nálet po válce omluvili.

Největší nálet na Brno: Bomby měly dopadnout o stovky kilometrů jinde

Hlavní americký vyjednavač omylem prozradil tajný zdroj z Kremlu, jde o mírový návrh

Na Evropu míří tvrdá sněhová bouře. Východ Česka se připravuje na situaci, která může být velmi nebezpečná

Rozhodly sekundy. Rychlík projel „stůj“ a způsobil jednu z nejhorších nehod roku

Vyhrajte 300 000 Kč: dnešních 10 článků pro váš los štěstí

"Musel jsem se smát." Extraliga žije sporem posledních finalistů