Neuvěříte, co slavná Simone de Beauvoir řekla o invazi v Československu. Její slova šokovala svět

3 min

Sdílet

Francouzská spisovatelka Simone de Beauvoir patří k nejvlivnějším postavám feministického myšlení 20. století, která nejenže definovala moderní feminismus, ale zároveň odmítala konvenční role a formovala první pokusy o svobodu žen i mužů. Partnerka Jean-Paula Sartra pronikala k jádru ženského údělu a zpochybňovala sovětskou invazi do Československa v roce 1968.

Simone de Beauvoir nebyla jen obyčejnou autorkou řady knih

Zdroj: VIPshow

Začátky a intelektuální formování

Simone de Beauvoir studovala filozofii na pařížské Sorbonně, kde se seznámila s mladým filozofem Jean-Paulem Sartrem. Studentský život, obklopený literáty, utvářel její pohled na svět a netvořil jen intelektuální základ, ale i osobní kodex: nezávislost, svoboda, vztah bez vlastnictví. Tato dvojice se rozhodla žít v otevřeném, nekonvenčním partnerství a vyhýbala se manželství. Jaké ideologické a etické přesvědčení je vedlo k tak radikálnímu rozhodnutí v dobové Francii?

Jejich společná cesta spočívala v konfrontacích s válkou, vlnou emigrace, okupací a poválečným rozkladem Evropy, který je utvrzoval v závazku vůči lidskosti a svobodě, a tím přirozeně i vůči zamyšlení nad diskriminací žen.

Klíčová díla a radikální vklad do feminismu

Vrcholným momentem Simone de Beauvoir mezi jejími texty je bezpochyby Druhé pohlaví (Le Deuxième Sexe, 1949), rozsáhlý filosofický, sociologický a literární rozbor, který formoval feministické teorie na desetiletí dopředu. Autorka v něm konstatuje, že žena není vrozeně „druhá“, nýbrž se tak stává v rámci kulturních struktur. Tím přehodila bod zkoumání z biologických rozdílů k existenciální svobodě.

Dalším významným dílem je Mandaríni (Les Mandarins, 1954), román zachycující francouzskou intelektuální scénu po válce, ve kterém se zrcadlí její i Sartrovo myšlení. Kritika autorky se týká intelektuálních elit, jejichž morální úzkost ve světě po nacistické okupaci často končí v nejasných ústupcích.

Čtěte také: Neuvěříte, co sbírá zpěvák Elton John. Doma toho má přes 19 000 kusů, ale stačily by mu bohatě dva

Pozdější díla jako La Vieillesse (1970) nebo Mémoires d’une jeune fille rangée, La Force de l’âge, Tout compte fait vykreslují osobní i filozofický vývoj, bolestné vítězství stáří, vůli zachovat důstojnost a odvahu čelit vlastní minulosti.

Politická angažovanost a postoj k invazi do Československa

Simone de Beauvoir a Sartre byli známí svou angažovaností – od odporu během druhé světové války až po kritický postoj vůči totalitarismu. Když došlo v srpnu 1968 k invazi států Varšavské smlouvy do Československa, Simone de Beauvoir vyjádřila jasný nesouhlas. Zdůraznila své znepokojení vůči potlačení svobody, autonomie a usilování o demokratizaci. Tato situace jí připomněla útlak, proti němuž se v poválečné Evropě stavěla. Jak silně rezonoval její odpor jako osobní a intelektuální gesto? A jaký dopad měl tento postoj na francouzskou intelektuální veřejnost?

Její reakce nebyla jen reflexe filosofických principů, ale autentický postoj vůči politickému bezčasí.

Odkaz a dědictví

Simone de Beauvoir ovlivnila feministické hnutí tak, že její pojmy „ostatní“ či „existenční svoboda“ pronikly do akademických i aktivistických diskursů. Byla inspirací pro druhou vlnu feminismu v 60. a 70. letech, zvláště ve Francii a Spojených státech, kde další ženy přebíraly její analýzy genderové situace. Je dnes její dílo stále relevantní? Do jaké míry odolává kritice, která poukazuje na její elitní background a někdy velké dílčí generalizace?

Její životní styl – otevřenost, intelektualita, hledání svobody – se stal vzorem pro mnoho žen, které chtěly jít v jejích stopách. Její autobiografie umožňují nahlédnout skrze bránu do osobního vzdoru proti očekáváním žité normy.

Čtěte také: Zjevení na scéně: Jak Grace Jones navždy změnila svět showbyznysu

Taková neobyčejná spisovatelka

Simone de Beauvoir byla víc než autorka – byla fenoménem. Nechala po sobě díla, jež redefinovala pojem ženského údělu a otevřeně probírala osobní i politickou svobodu. Vztah se Sartrem, otevřenost v lásce, chápání společenské struktury, angažování se proti invazi v Československu – to všechno tvoří mozaiku životního příběhu filozofky, která si nepřála stát v pozadí. Její dědictví přetrvává v intelektuálních debatách, feministických teoriích i v cestě těch, kdo touží po skutečné svobodě.