Nikdy v autě neposlouchejte tuto hudbu, může vás stát život, varuje policie

3 min

Sdílet

Ranní šňůra aut, šálek kávy v držáku a vaše oblíbená pecka v rádiu. Nohy si začnou podupávat, volant jemně vibruje do rytmu a vy bezděky přidáváte plyn. Hudba není jen kulisa – promítá se do nálady, vnímání i drobných rozhodnutí, která děláme každou minutu za volantem.

Hudba v autě dokáže pořádně zamíchat emocemi

Zdroj: MotorGuru.cz

A teď to hlavní: může žánr, tempo a hlasitost opravdu zpomalit či zrychlit naše reakce a nafouknout agresivitu v provozu? Pojďme to vzít lehce, srozumitelně.

Co s námi hudba dělá za volantem

Hudba zvedá tep, tlumí stres i odvádí pozornost – podle toho, jaká je a jak nahlas ji pustíme. Policie by mohla vyprávět. Klidná instrumentální hudba zase dokáže v hustém provozu stáhnout napětí a udržet řidiče v klidu, což se hodí při nekonečných kolonách.

Tempo a hlasitost: dva tiší režiséři

Velmi pomalé, pravidelné tempo (zhruba v rytmu klidného tepu) bývá spojované s klidnější, soustředěnější jízdou. Naopak rychlé skladby nad 120 úderů za minutu nás můžou podprahově pobízet k vyšší rychlosti, častějším změnám pruhů a celkové roztěkanosti.

Čtěte také: 19 hodin v letadle. Nejdelší let světa je utrpení i zážitek

Stejně důležité je, jak nahlas hrajeme. Řidiči sami přiznávají, že hlasitá hudba odvádí pozornost. S rostoucí hlasitostí dochází také k nárůstu průměrné rychlosti. Zkrátka – přidat volume je často jako přidat plyn.

Žánry a emoce: není metal jako metal

Často se objevují varování před tvrdší hudbou – že prý svádí k nervózní, trhané jízdě. V realitě to tak ale vůbec být nemusí. V praxi tak nerozhoduje jen nálepka žánru, ale hlavně tempo, dynamika a to, jak konkrétní hudbu prožíváme. Pokud vás energická muzika nabudí do dobré nálady a nepřetlačí soustředění, nemusí to být problém. Když ale v těle roztočí adrenalinovou centrifugu, je lepší sáhnout po něčem klidnějším.

Jak hudba ovlivňuje reakce a chyby

Rychlejší rytmus může zkreslit vnímání rychlosti: řidiči mívají pocit, že jedou pomaleji, než ve skutečnosti jedou. U rychlé hudby se také častěji objevují „mikrochyby“ – hektičtější přejíždění mezi pruhy nebo pozdní reakce na oranžovou.

Čtěte také: Tisíce zvířat hynou na silnicích. Řešení je jednodušší, než čekáte

Naopak střední, plynulé tempo drží pozornost rovnoměrněji. To se hodí hlavně ve městě, kde se děje hodně věcí najednou a největším nepřítelem je přetížení smyslů.

Praktická pravidla pro playlisty

V městském provozu volte střední tempo, spíš jemnější dynamiku a rozumnou hlasitost – abyste slyšeli okolí i varovné zvuky. Když cítíte, že stoupá tlak, dejte si uklidňující klasiku.

Na dlouhé dálnice se hodí plynulé rytmy, které neuspávají, ale ani neženou dopředu. Pokud vám hudba začíná „překřikovat“ vlastní myšlenky, uberte – vysoká hlasitost se velmi snadno mění v rozptýlení.

Kdy je ticho lepší

U náročných manévrů, v neznámém městě nebo za deště a tmy se vyplatí hudbu ztlumit či na chvíli úplně vypnout. Právě v těchto chvílích totiž stačí pár decibelů navíc a mozek je zahlcený – zhorší se odhad vzdáleností i čtení dopravní situace.

Muž ovládá rádio v autě — Někdy se vyplatí hudbu úplně vypnout, zdroj: Shutterstock

Agresivita: hudba jako rozbuška i pojistka

Agresi na silnici posiluje především frustrace a pocit ohrožení a hudba může být rozbuškou i pojistkou. Pokud nás „nakopává“ v momentě, kdy už uvnitř doslova bubláme, snadno přelijeme energii do troubení a zbytečného riskování. Když ale zvolíme klidnější soundtrack, pomůže nám nadechnout se a neeskalovat konflikt.

Hudba řídí řidiče víc, než se zdá: tempo nás zrychluje či uklidňuje, hlasitost přidává či ubírá pozornosti a emoce z hudby se přelévají do stylu jízdy. Není to o zákazu žánrů – je to o kontextu. Chcete plynulejší jízdu? Držte se středního tempa a střízlivé hlasitosti. Potřebujete shodit tlak? Sáhněte po klidnějších skladbách. A když jde do tuhého, klidně na chvíli vypněte – i ticho má v autě své místo.