O zapomenutých kráskách z oblíbené komedie „pro pamětníky“ s názvem Hostinec U kamenného stolu

| 3 min

Sdílet

Jak dvě mladé a nepříliš slavné herečky Dagmar Sedláčková a Dagmar Frýbortová přišly k rolím ve filmu plném hereckých hvězd, to se už dnes nedozvíme. Rozhodně však byly ozdobou filmu a je škoda, že jim filmový svět nebyl příliš nakloněn a neobstály v konkurenci tehdejších upřednostňovaných hereček.

O zapomenutých kráskách z oblíbené komedie „pro pamětníky“ s názvem Hostinec U kamenného stolu

Zdroj: Československý státní film / © Česká televize

O filmu

Video k článku ZDE

Jedinou režijní tvorbou ve filmografii herce a příležitostného scenáristy Josefa Grusse je adaptace humoristického románu Karla Poláčka. Komedie vznikla v roce 1948, do kin se však dostala až v září 1949, v dost nešťastné době, kdy sílila moc komunistů a s ní se v plné síle objevila cenzura. Létem prohřátá komedie měla štěstí a důslednou kontrolou prošla. Příběh dýchající prvorepublikovou pohodou je zasazený do hostince v lázeňském městečku Džbery.

Píše se rok 1925. Mezi stálými hosty způsobí problémy roztržka majitelů Tatrmužových, kteří do čela prosperujícího podniku postaví dva rozhádané bratry – Spytihněva a Tomáše. V rolích mladíků, kteří spolu od dětství nemluví kvůli skleněné kuličce, excelují Rudolf Hrušínský a Svatopluk Beneš. Oba uznávaní herci byli v životní formě, hlavně Beneš patřil k mužům, kterým ženy doslova padaly k nohám.

Hned po příjezdu jsou Spytihněv i Tomáš okouzleni Dynderovými dcerami Věrou a Alenou a začnou se jim dvořit. Slibný začátek prázdninové idyly je narušen útěkem hostinské Boženy s hercem kočovné společnosti Benem Mertensem. Nešťastný Tatrmuž se zavře ve svém pokoji, a právě to je okamžik, kdy musí nastoupit do práce mladíci, kteří se každý týden střídají ve funkci šéfa a vrchního číšníka. Hostinec pod jejich vedením nevzkvétá. Dynderovi se nemohou dívat na Tatrmužův smutek a úpadek firmy a rozhodnou se jednat. Nakonec samozřejmě všechno dobře dopadne.

Dagmar Sedláčková

Dagmar Sedláčková se narodila 12. srpna 1927 v Praze. Už za studií na Pražské konzervatoři vystupovala v Národním divadle. Jejím osudem se však stala hlavně recitace, které se věnovala až do roku 1990.

Jako recitátorka a moderátorka dokázala uplatnit osobitou barvu hlasu a schopnost improvizace. Komedie Hostinec U kamenného stolu jí dala největší hereckou příležitost.

V 50. a 60. letech získala ještě několik malých rolí. V roce 1961 se naposledy postavila před kameru v roli úřednice na letišti ve filmu Okamžik, spojím! a nadále už se věnovala jen divadlu, recitaci a moderování. Její hlas v recitacích lidé poslouchali z gramofonových desek. Využití našla i v rozhlasovém vysílání. Jako zdatnou moderátorku ji lidé poslouchali v pořadu Meteor.

Herečka, recitátorka, moderátorka, konferenciérka, režisérka a vypravěčka Dagmar Sedláčková zemřela 4. června 2004 v Praze ve věku nedožitých sedmasedmdesáti let. Na svém kontě má jen šest filmových postav a naposled si před kamerou zahrála 43 let před svou smrtí.

Dagmar Frýbortová

Dagmar Frýbortová se narodila 10. srpna 1925 v Praze. Jejím snem bylo stát se tanečnicí. V roce 1940 se v patnácti letech nechala zapsat do komparzního rejstříku a poté její kroky mířily na konzervatoř. Mezi její spolužáky patřil např. Radovan Lukavský, Jaromír Pleskot, Libuše Havelková, Jaroslava Adamová, Luděk Kopřiva či Václav Špidla. I ona se dočkala hereckého křestu na prknech Národního divadla

Mohlo by vás zajímat: Celebrity pod lupou: Jiřina Šejbalová byla stejně svůdná jako Lída Baarová, jen se na to zapomnělo

Ve filmu i na divadle vytvářela různé kladné moderní dívky, kde uplatnila svůj temperament a atraktivní vzhled. Kariéru si dobře rozjela i u filmu a objevila se kromě zmíněné komedie i ve snímcích s Jaroslavem Marvanem a Oldřichem Novým. V padesátých letech doplatila na „prohřešky“ svého otce, který byl jako podplukovník Československé armády z politických důvodů uvězněn. Nadějná herečka nesměla hrát a ani pracovat jako manekýna. Z nouze vzala pozici divadelní uvaděčky, aby nemusela jít pracovat do zemědělství.

Situaci vyřešila sňatkem s váženým architektem Václavem Kopeckým a stáhla se do ústraní, kde se věnovala péči o rodinu. V sedmdesátých letech nastoupila do Strojexportu, kde jako úřednice pracovala až do odchodu do penze. Zemřela v roce 2012 ve věku 86 let.

O zapomenutých kráskách z oblíbené komedie „pro pamětníky“ s názvem Hostinec U kamenného stolu

Vzdám se Agrofertu, oznámil Babiš. Holding se mu nevrátí ani po odchodu z politiky

Křičela, ať to vypnou. Magnetická rezonance vtáhla muže s řetězem na krku, nepřežil

Bratři utopili sestru v bažině. Brutální vraždu ze cti měl nařídit jejich otec

KVÍZ: Prolomíte jednoduché šifry? Většina lidí v řešení tápe

Od trojobalu k lehké úpravě: Jak se mění filé ve školních jídelnách i doma