Obstojná konkurence pro západní značky: Kvalitou vynikala Tatra 603 i Škoda 760

Sdílet

V garážích a halách československých vývojových ústavů se v minulém století občas rodily opravdové poklady. A teď nemluvíme o starých bicyklech a plechovkách od oleje, ale o autech, která by bez ostychu mohla zaparkovat vedle tehdejších západních strojů.

Obstojná konkurence západu

Zdroj: MotorGuru.cz

Problém byl, že většina z nich nikdy nespatřila běžný provoz. A tak Tatra 603 A, Škoda 760 nebo dvoumístná Locusta zůstaly spíš legendami mezi nadšenci než reálnými vozidly, která byste si mohli koupit.

Tatra 603 A – když elegán dostane facelift

Tatra 603 byla už sama o sobě designová ikona, ale verze 603 A ji posunula ještě dál. Elegantnější tvary, upravený podvozek a interiér, kde jste se cítili skoro jako v obýváku. Motor vzadu, jak to měla Tatra ráda, ale tišší, svižnější a příjemně kultivovaný. Znělo to jako recept na úspěch, ale v době, kdy o výrobě rozhodovala spíš politika než zákazníci, neměla ani tahle kráska moc šancí. Skončilo to u pár kusů, které dnes odpočívají za zamčenými dveřmi muzeí.

Škoda 760 – jiná než ostatní

Když se v 70. letech objevila Škoda 760, bylo jasné, že nejde o žádnou lehkou úpravu starého modelu. Hranatá, moderní karoserie, hodně prostoru uvnitř a technické řešení, které mělo značku posunout k západním standardům. Na papíře i v testech to vypadalo skvěle. Jenže realita plánovaného hospodářství byla neúprosná. Když se nahoře rozhodlo, že se vyrábět nebude, nepomohly ani slibné recenze. Projekt skončil v šuplíku a místo sériové výroby putovaly prototypy zpět do ústavu.

Čtěte také: Nejhorší pády silničních mostů: Za plného provozu se zřítil i most Morandi v Janově

Bílá Škoda Favorit zaparkovaná u chodníku, s viditelnými známkami koroze na prazích a kolech. — Zatímco Favorita známe všichni, Škoda 760 je pro mnohé záhadou. Zdroj: Shutterstock

Locusta – sportovní auto pro snílky

Locusta byla malá, rychlá a neuvěřitelně elegantní. Dvoumístné kupé, které by se na první pohled neztratilo ani mezi italskými sporťáky. Nízká stavba, aerodynamické linie a důraz na radost z řízení. Problém byl, že sportovní auta tehdy u nás nikdo nepotřeboval. V centrálně řízené ekonomice se na ně dívali spíš jako na zbytečný luxus než jako na něco, co by mělo smysl vyrábět. A tak Locusta zůstala jen krásným snem na kolech.

Proč jsme je nikdy neviděli na silnici

Všechny tyhle projekty měly společného víc než jen skvělý design a zajímavé technické řešení. Zastavily je výrobní kapacity, nedostatek financí a hlavně politická rozhodnutí. Přednost dostávala auta, která byla levná, jednoduchá a zvládla se vyrábět ve velkém. Luxus a experimenty prostě nebyly na pořadu dne. A tak se místo ikonických modelů na silnicích objevovaly spíš ty, které si pamatujeme z dětství a které sice odvedly práci, ale srdce moc nezahřály.

Bílá Tatra 603 zaparkovaná venku, s charakteristickou přední maskou se třemi světlomety a chromovanými nárazníky. — Tatra 603, elegantní československý sedan s aerodynamickými tvary a motorem vzadu, vyráběný pro vládní a reprezentační účely. Zdroj: Shutterstock

Co nám zůstalo

Dnes už tyhle kousky můžete vidět maximálně na výstavách veteránů nebo v muzeích. Občas se objeví i v dokumentu pro automobilové fajnšmekry. Když se na ně díváte, nejde se ubránit myšlence, co by bylo, kdyby se dostaly do sériové výroby. Možná by dnes Tatra 603 A parkovala v řadě luxusních sedanů a Locusta by měla svůj vlastní fanouškovský klub, který by pořádal srazy a spanilé jízdy.

Kdyby se tyhle vozy dostaly na trh, možná by dnes v bazaru stál prodejce a lákal vás: Tady máme Mercedes, ale támhle ta Tatra má duši. Anebo by někde na okresce profrčela Locusta a vy byste jen viděli pruh světel a slyšeli spokojený řev motoru. Realita je bohužel jiná. Ale možná právě to, že zůstaly jen prototypy, jim dodává tu zvláštní auru nedosažitelného pokladu.