Pivo starší než civilizace. První se vařilo už před 13 tisíci lety v jeskyni v Izraeli

2 min

Sdílet

Tekutý chléb českého lidu vznikl ve středověku jako kaše. Jenže pivo a jeho počátky jsou pravděpodobně starší než veškerá civilizace.

Pivo

Zdroj: FOTO:Shabicht, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Zlatý mok, kterému se právem přezdívá tekutý chléb českého lidu. A nejde o žádnou metaforu, pivo se totiž ve středověku skutečně vařilo v konzistenci kaše a jedly ho takto celé rodiny včetně dětí. Odtud ostatně pochází termín “ožrat se”. Jeho historie jinak sahá tisíce let do minulosti, protože ho vařili už starověké civilizace.

Na počátku byli Sumerové?

Tento nápoj je možná skutečně starší než veškeré nám současně známé civilizace. Za kolébku nápoje bereme Mezopotámii, kde Sumerové podle pěstovali obiloviny včetně ječmene. K objevu výroby piva ale mezi tamními kmeny došlo nejspíš náhodou. V nádobce s rozemletým obilím, kam vnikla omylem voda, vznikl příjemný nápoj s lehce omamným efektem.

Sumerové mu začali říkat “kaš”, připravovali ho z ječných chlebů a sladu ve velkých džbánech s vodou. Protože ještě neznali chmel, dodávalo nahořklou chuť předběžné pražení chleba v horkém popelu. Pivo se dotklo i tehdejší mytologie. Ninkasi byla totiž patronkou pivovarnictví.

První zmínka v písmu

První písemnou zmínku o tomto šlechetném nápoji máme asi z roku 2 000 před Kristem. Jde o záznam o koupi nejlepšího piva od pivovarníka ze sumerské Ummy v dnešním Iráku. Starou stopu po alkoholu najdeme i v Číně, a to doslova. Jde o zbytky na stěnách keramiky z doby 7-6 tisíc let před Kristem. Šlo o směs divokých hroznů, hlohu, rýže a medu.

V jeskyni

Ještě starší objevy jsou ale z Izraele, a jde o 13 tisíc let staré stopy výroby piva v kultuře Natúflenů u jeskyně Rakefet. Tým ze Sranfordovy univerzity prokázal, že tato kultura vyráběla pivo daleko před ostatními ze sedmi druhů rostlin včetně pšenice, ječmene a ovsa.

Egypt, Řím a Evropa

Pivo bylo významné ve starém Egyptě, odkud se nevyhnutelně dostalo do Říma i Řecka. Tam ho však měli za barbarský nápoj. Ve střední Evropě máme archeologické nálezy výroby i konzumace u Keltů, Markomanů i Slovanů. Keltové se proslavili jeho “ochucením” jedovatými látkami jako námelem, opiem nebo strychninem.

Gemánské kmeny si pivo nadmíru oblíbily, ochutily ho například dubovými kořínky, listím, myrtou a bylinkami. Původ nápoje Germáni připisovali Odinovi.

Naše počátky

Na našem území ho vařili už zmínění Keltové, chmelení piva se však připisuje Slovanům. V obci Kladina byla v roce 2017 nalezena nádoba s prokazatelnými zbytky nápoje z kvašeného prosa. Je stará 3 000 let a jde tak o nejstarší pivo v celé Evropě.

„Výsledky jsou velmi zajímavé. Pravěcí sládci v bronzové nádobě nalezené u Kladiny vařili pivo z prosa, do kterého přimíchávali bylinky,” komentoval výsledky analýzy pro Českou televizi archeolog Martin Golec.