Odpovědi zastupitelů nejsou redakčně upraveny a jsou řazeny podle času doručení do redakce.
Miloslav Tichý (ANO)
Za prvé je potřeba vysvětlit, že město Olomouc není jediným správcem komunikací a investorem na svém území. Do oprav silnic, inženýrských sítí pod nimi, ale také železnic zasahuje řada dalších subjektů, třeba Ředitelství silnic a dálnic, Olomoucký kraj, Správa železnic, správci inženýrských sítí jako jsou MOVO, Gasnet, ČEZ, Cetin atd., ale také soukromí investoři.
Za druhé je fér přiznat, že letos se oprav sešlo mimořádně mnoho. Má to jednoduché vysvětlení. Stav silnic v Olomouci je ve špatném stavu a naše vedení města s tím opravdu něco dělá. Buď můžeme přehlížet současný stav silnic, a vyhnout se tak dočasným nepříjemnostem v podobě dopravních omezení, nebo naopak investovat a zděděný miliardový dluh vůči infrastruktuře z minulých dekád postupně smazávat. Zvolili jsme druhou odpovědnější variantu, abychom předešli ještě větším, nákladnějším a delším opravám v budoucnu.
Co se týče koordinace z naší strany, tedy snaha navázat naše akce, a to i na akce jiných investorů, mohu říct, že děláme maximum možného. Bohužel, do časového harmonogramu stavby vstupuje řada faktorů, které není vždy možné zcela předvídat a sladit, ať už jde o délku projektové přípravy či stavebního řízení. Ostatně to vláda SPOLU a PirStan svým zpackaným pokusem o digitalizaci neskutečně zkomplikovala všem stavebníkům. Do hry také významně vstupují dotační podmínky a termíny. A musíme se samozřejmě řídit také zákonem o zadávání veřejných zakázek. Jako příklad uvedu opravu přechodu v ulici Pasteurova, aby přechod splňoval technické normy – soutěž na zhotovitele jsme museli opakovat, a stavbu tak rozdělit do dvou etap namísto jedné delší uzavírky, protože vybraný zhotovitel nakonec odstoupil. Většinu staveb se ale koordinovat daří. Uvedu větší příklady z minulých let: Rozsáhlé práce na křižovatce Velkomoravská, tramvajová trať, podchod a křižovatky v Brněnské a Hraniční, rekonstrukce Masarykovy třídy či ulice 17. listopadu.
Snažíme se měnit Olomouc k lepšímu. Stavět a opravovat, co se v minulosti zanedbalo. Zatímco jiní vymýšlí přihlouplé ankety o uzavírkách, naše vedení města volí raději tuto cestu a věřím, že lidé nakonec ocení, když budou mít opravené cesty, chodníky, bezpečné přechody, zastávky MHD a další.
Eva Machová (STAN a Zelení)
Staveb, které si vynucují dopravní uzavírky, jsou každý rok ve městě desítky. Provádí je různí správci nebo investoři – stát, Olomoucký kraj, město Olomouc nebo například soukromí správci podzemní technické infrastruktury. Koordinace termínů oprav mezi jednotlivými aktéry probíhá dlouhodobě a není jednoduchá. Mnoha stavbám předchází příprava a legislativní proces několik měsíců, často i let s nejistotou přesného termínu získání razítek. Pokud jde o stavbu z veřejných peněz, tak je také úzce navázaná na čerpání rozpočtu nebo na dotační podmínky. Koordinace velkých staveb více investorů je tak často téměř nemožná. V některých případech se koordinace daří, často však bohužel ne.
Opravy a údržby cest jsou nezbytné. Například opětovné uzavření Pasteurovy nebo Chválkovické ulice na tak dlouhou dobu by se stávat nemělo. V obou případech bylo technicky možné provádět stavby současně. Také oprava přejezdu v Litovelské ulici v délce více než dva měsíce zkomplikovala v letošním roce dopravní situaci přímo ve středu města. Objížďky způsobují mnoha řidičům velké komplikace a obyvatelům v lokalitách dotčených objížďkou zvyšují riziko nehody v jejich ulici.
Jan Hopluch (ODS)
Koordinovat uzavírky se nedaří – a že jde o problém, přiznává i vedení města. A jedním dechem dodává, že na rozkopanosti se podílí celá řada dalších aktérů a že to není jednoduché. Je to pravda. Myslím ale, že tohle konstatování nestačí. Situace ve městě aktuálně přerostla do rozměrů, které každodenně negativně ovlivňují životy tisíců Olomoučanů.
Pokud se koordinace nedaří po úřednické linii, očekával bych mnohem aktivnější přístup pana primátora. Má dostatečnou autoritu k tomu, aby svolal jednání na opravdu odpovídající úrovni – a koneckonců je to on, kdo nese odpovědnost za fungování města. Budu zvědavý, zda připravovaná výměna na tomto postu přinese změnu a povede k razantnějšímu postupu. Moc bych si to přál.
Prostor ke zlepšení vidím i v plánování vlastních investičních akcí města. Nemůžu se zbavit dojmu, že harmonogramy oprav jsou často docela velkorysé. Poslední zkušenost z (v tomto volebním období už čtvrté) uzavírky na Pasteurově, kdy se první týden v tělese vozovky nedělo nic, to bohužel potvrzuje.
Takže odpověď na anketní otázku, zda je možné lépe koordinovat opravy, aby dopady na dopravu byly co nejmenší, je ano. Jsem přesvědčený, že to možné je. A že je to nanejvýš potřeba.
Pavel Grasse (ProOlomouc a Piráti)
Domnívám se, že skutečný problém komplikací v olomoucké dopravě netkví v koordinaci oprav komunikací. Nakonec opravovat a udržovat se musí a je jedině dobře, že se toto volební období opravuje a udržuje docela víc. A to nejen komunikace, ale i technické sítě, které zpravidla a mnohdy v komunikacích vedou tím více, čím jsou ulice užší. Nakonec budovat ulice nejužší, jak jen to lze, je velmi často trendem (za mě ne příliš prozíravým) nedávné i současné developerské výstavby. I když výjimky existují.
Jsem toho názoru, že pravý problém olomoucké dopravy spočívá v dlouholetém trendu jednosměrkování a okruhování nejlépe do výchozího bodu všeho, co jen lze. A také v opravdu dlouhodobém nehledání funkčních paralelních dopravních tras doprovázejících tranzitní a radiální komunikace, které spojují Olomouc s nejbližšími vesnicemi i s blízkými či vzdálenými městy. A když už nějaké historicky přirozené jsou, tak je „trendly“ je zklidňovat a zklidňovat. Městské části postupem doby s tímto trendem přestaly být průjezdné a staly se z dopravního hlediska pro automobilovou dopravu jakýmisi smyčkami, které sice lokálně obslouží rezidenty malých urbanistických celků, ale již neumožní nejen při lokálních plánovaných uzavírkách, ale i při neplánovaných havarijních situacích, volit krátké objízdné trasy ani v rámci jedné čtvrti, natož v rámci města. A domnívám se, že při lokálních kratších uzavírkách, jako tomu bylo např. nedávno při krátké uzavírce ulice Pasteurovy u Vojenské nemocnice, by mohly být více hledány kratší objízdné trasy, např. dočasným zobousměrněním jednosměrek v nejbližším okolí nebo i pokusem o spolupráci s privátním sektorem.
Možná autoři dlouho v Olomouci aplikované koncepce parkování města uvěřili v myšlenku, že se parkování vyřeší tím, že se všechno zjednosměrkuje (samozřejmě kromě krajské silniční sítě a těch nedůležitějších městských tříd…), že se auta postaví po obou stranách ulic, a že těm projíždějícím postačí mnohdy pruh užší než 3 metry. A možná že to chtěli takto i Olomoučané, stále hledající, kam zaparkovat. A možná už je tato myšlenka snad dovedena takřka k dokonalosti a fyzickým limitům. Já tomu ale nevěřím. Myslím si, že průjezdnější město, s více alternativními dopravními trasami, s více obousměrnými ulicemi, by se nám v dopravních špičkách, které pokud mě paměť neklame, nikdy v minulosti nebyly tak intenzivní, více líbilo a ušetřilo nám nejen čas, ale i pohonné hmoty a méně zatěžovalo v globále životní prostředí. A pro parkování je třeba hledat jiné koncepty.
Městu nechybí citelně jen dlouho vzývaná, nepochybně důležitá východní tangenta, ale podle mého názoru i od sametové revoluce nehledaná a stále zapuzovaná severní spojka mezi Neředínem, Řepčínem, Černovírem a Chválkovicemi, a to nejen pro tranzit, ale hlavně pro lokální přepravní vztahy. První územní plán Olomouce z roku 1930 přitom názor na takové dopravní propojení konktrétně definoval. My však máme dlouhodobě pro severní přepravní vztahy jen tu Dobrovského, Komenského a Pasteurovu.
Neodpověděli Otakar Štěpán Bačák (spOLečně) a Martin Jirotka (SPD a Trikolora).
Techzpravy.cz|
FAJNTIP.cz|
Volty|
Život cestovatele|
NESPECHEJ.cz|
Naše zahrada|
Náš dům|
Plné zdraví|
Umíme poradit|
Zprávy - Aktuálně.cz|