Právo první noci. Fungovalo také v Čechách?

3 min

Sdílet

Právo první noci, které je často označováno jako jus primae noctis, vyvolává velkou senzaci. I proto se na tuto hlavně středověkou záležitost historici zaměřili, aby fakt o právu první noci buď vyvrátili, nebo potvrdili. Jak to tedy bylo? Opravdu měli panovníci právo na první noc s nevěstou svých poddaných?

Právo první noci. Fungovalo také v Čechách?

Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Co všechno obnášelo právo první noci?

Právo první noci, které najdete i pod latinským označením jus primae noctis a je spojeno hlavně s dobou středověku, vzbuzuje velké vášně. Asi nikdo si neumí představit, co tohle všechno ve skutečnosti obnášelo. Jen velmi zjednodušené pojetí nabízí například film Statečné srdce. Podle zmínek měl právo první noci realizovat panovník na nevěstách svých poddaných.

Dříve, než se se svou manželkou vyspal její novomanžel, na ni měl právo jeho nadřízený, ve většině případů král. Za nejstarší textovou zmínku o těchto praktikách je považována ta v Eposu o Gilgamešovi. Ten byl napsaný v roce 1900 př. n. l. a píše se v něm, že se Gilgameš (král Uruku) těšil mnoha výsadám oproti ostatním mužům. Jednou z nich bylo i právo deflorovat manželky svých poddaných jako první. Přímo se tam píše, že „král spolužije se svou nevěstou... nejprve on, pak manžel.”

Mohlo by vás zajímat: 7krát ročně styk s cizincem: Cizoložství v královské rodině odstartovalo pradávný sexuální festival

O něčem podobném píše také historik Herodotos v roce 450 př. n. l. ve svém díle Historiae. Píše tam něco ve stylu, že král měl právo zbavit čerstvě provdané panny jejich květů dříve, než jejich manžel. Podobné výsady prý měl i vládce řeckého ostrova Kepahlonia nebo císař Maxim asi v roce 300 našeho letopočtu. Dokonce i Vikingové věřili, že mají jakýsi nárok na první noc se všemi křesťanskými nevěstami. Ale když píšeme, že se tak dělo, je nutné toto brát s velkou rezervou. Alespoň žádný historik by za toto kontroverzní tvrzení ruku do ohně nedal.

Právo první noci se údajně dělo hlavně ve středověku, ale zmínky o těchto praktikách vznikají i mnohem dříve.

Odborníci jsou však ohledně tohoto velmi skeptičtí. Když totiž pátrali po něčem, co by tyto praktiky mohlo potvrdit, nenašli vůbec nic, o co by se mohli opřít. A tak se domnívají, že je to jakýsi mýtus, který mohl vzniknout špatným výkladem některých zákonů a jiných praktik.

Téma, které vzbuzuje senzaci, je spíše pověrou

Pro všechny, u nichž právo první noci vzbuzuje jisté vzrušení, bude závěr historiků velkým zklamáním. Ti totiž tvrdí, že nic tak trestuhodného a zvráceného se v historii běžně nedělo. Alespoň pro to neexistují žádné spolehlivé důkazy. Ale pozor, historii netvrdí, že se nikdy žádný vládce nepokusil ukořistit manželku svého poddaného jako první.

Zmínky, které jsme vám popsali výše, ostatně svědčí o opaku. Ale fakt, že by přímo existovala tato výsada a praktikovala se po generace, historii spolehlivě vyvracejí a říkají, že je to pověra a mýtus. Ten mohl s největší pravděpodobností vzniknout z toho, že ve středověku opravdu museli rolníci své pány žádat o povolení ke sňatku.

Mohlo by vás zajímat: Výchova dětí ve středověku. U dvora luxus, chudé děti měly smůlu

Tento požadavek se nazýval culagium a obnášel nějaký poplatek, který pánovi zaručil, že neztratí své nevolníky ve prospěch jiného pána, kde se dotyčný sloužící přivdal nebo přiženil. Pověra ostatně může vycházet i z časté praxe středověké církve, která novomanželům nařizovala třídenní zdrženlivost před prvním sexuálním stykem. Po tuto dobu se měli lidé před stykem modlit a připravovat se na své fyzické i duševní spojení. Pár, kterému se nechtělo takto čekat, často církev podplácel. A odtud mohlo vzniknout mýtus, že měl vysoce postavený kněz v církvi právo spát s touto ženou jako první.