Chybějící úsek vnitřního okruhu na severovýchodě metropole bude měřit 11 kilometrů. Minulé vedení magistrátu nechalo původní projekt dostavby upravit tak, aby z větší části vedl tunely. Nově mají tvořit zhruba 8,5 kilometru z celkové trasy, k tomu je nicméně nutné upravit dokumentaci.
Dostavba se bude skládat ze tří částí. První 2,4 kilometru dlouhá naváže na Pelc-Tyrolce na tunel Blanka a povede do Libně na křižovatku U Kříže, dokumentaci pro ni zpracuje PUDIS za asi 32,6 milionu korun. V úseku z Balabenky do Strašnic zajistí projekční práce za zhruba 130,1 milionu korun sdružení firem Satra a Mott MacDonald CZ. Třetí stavbou pak bude bude 2,1 kilometru dlouhá Libeňská spojka, která propojí Balabenku s D8. Tu bude projektovat Metroprojekt.
Vedení města spolu s úpravami už hotové dokumentace pro územní řízení zadalo dosavadním projektantům i vypracování projektu pro stavební povolení. Magistrát chce totiž místo odděleného územního a stavebního řízení získat povolení jen jedním povolovacím procesem, což umožnil nový stavební zákon. Z časových a finančních důvodů město také zadalo práce bez soutěže prostřednictvím takzvaného jednacího řízení bez uveřejněníy. I tak trvalo zadání od schválení zastupitelstvem do dnešního rozhodnutí radních tři čtvrtě roku.
Magistrát je v časové tísni, protože vláda novelou zákona vyřadila vnitřní okruh ze seznamu výjimek, u kterých je možné prodlužovat posudek vlivu na životní prostředí EIA. Ten tak magistrátu vyprší v říjnu roku 2027 a do té doby musí mít alespoň nepravomocné stavební povolení, nebo bude nutné proces EIA zahájit znovu, což by znamenalo roky zdržení.
Primátorův náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) k tomu uvedl, že magistrát intenzivně pracuje na tom, aby se vše stihlo. „Předpoklad odevzdání dokumentace k projednání je do konce roku 2026. To znamená, že je reálné získat povolení záměru ještě před vypršením platnosti EIA v říjnu 2027," uvedl Hřib. Dodal, že zadání trvalo od ledna doteď kvůli složitosti zakázky a nutnosti zajistit zpracování znaleckých posudků po odevzdání cenových nabídek firem.
Zastupitelé už letos v květnu schválili změnu územního plánu, která je pro dostavbu okruhu nutná. Hřib se opakovaně vyjadřuje v tom smyslu, že na zaplacení dostavby bude město potřebovat peníze od státu. Poslední zveřejněný odhad nákladů je 113 miliard korun bez DPH, za poslední dva roky vzrostl o asi 20 miliard.
Město chce také zkusit prosadit ve Sněmovně změnu zákona, která by opět umožnila prodloužit posudek EIA. „Zařazení městského okruhu mezi výjimky pro automatické prodloužení EIA je otázka zákonodárné iniciativy. To znamená, že řešení souvisí s úkolem pro pražské zastupitele, kteří jsou zároveň poslanci. My připravujeme projektovou dokumentaci a jedeme podle harmonogramu. Legislativní změnu ale musí vyřešit zákonodárci, jinak to zajistit nelze," uvedl k tomu Hřib. Takzvanou zákonodárnou iniciativu má nicméně i hlavní město jako takové prostřednictvím svého zastupitelstva, navrhnout změny zákona určené Sněmovně tak může každý zastupitel.
Městský nebo také vnitřní okruh staví město ze svých zdrojů. Funguje v úseku z Pelc-Tyrolky tunelem Blanka směrem na Prahu 6 a 5 a Strahovským tunelem a Mrázovkou k Barrandovskému mostu a dále po Jižní spojce. Na východě města končí Štěrboholskou radiálou. Uvnitř okruhu žije zhruba půl milionu obyvatel. První část okruhu začala fungovat v 80. letech minulého století, naposledy byl v září 2015 otevřen tunelový komplex Blanka.