CENTRUM.CZ > kroniQa > 6. 10. 2025, 10:50

Před 73 lety otřásla světem Operace Hurricane. Tak Británie odpálila svou první atomovou bombu

| 2 min

Sdílet

4. října 1952 se severně od Austrálie stalo dějiště výbuchu, který Británii zařadil mezi jaderné mocnosti. Operace Hurricane znamenala začátek nové éry.

Operace Hurricane

Zdroj: FOTO:(Naval Historical Collection), Public domain, via Wikimedia Commons

Letos vám nadělíme víc než Ježíšek!

Hrajte s námi o předplatné HBO, knížky i další ceny každý týden, ale hlavně o velkou vánoční výhru 15. prosince - 300.000 Kč.

Vše o soutěži

Přesně 4. října 1952 se z poklidného souostroví Monte Bello severně od Austrálie stalo dějiště výbuchu, který Británii navždy zařadil mezi jaderné mocnosti. Test s krycím názvem Operace Hurricane znamenal začátek nové éry, ale i temný stín nad stovkami lidí, kteří byli při pokusu vystaveni radiaci.

Třetí jaderná mocnost světa

Zatímco Spojené státy a Sovětský svaz měly své atomové zbraně už dávno, Londýn nechtěl zůstat pozadu. Po sedmiletém výzkumu v tajném zařízení v Harwellu se Britové konečně dočkali. „Včera brzy ráno explodovala na ostrovech Montebello atomová zbraň britské výroby. Ozval se záblesk, dvojitý výbuch, závan větru a mrak, který se nepodobal obvyklému houbovitému,“ uvádí dobová zpráva z archivu britské tiskové agentury.

Síla bomby dosahovala 25 kilotun, což bylo víc než u bomb, které Spojené státy použily proti Hirošimě a Nagasaki. Přesto měla Británie pocit, že technologicky zaostává. Chtěla dokázat, že patří k velmocem schopným jaderného odstrašení.

Podle australských svědků z pevniny zněl výbuch nezvykle. Dvě exploze po sobě, druhá hlasitější než první. „Je to poprvé, co atomová exploze zazněla tímto způsobem,“ uváděly tehdejší zprávy ze Sydney. Mrak po výbuchu byl plošší, bez typického tvaru houby. Vystoupal do výšky pouhých 3 600 metrů.

Experiment, který děsil i fascinoval

Australský fyzik W. J. Mangini, který test sledoval zhruba 88 kilometrů od epicentra, řekl: „Zbraň mohla být vodíkovou bombou o rozměrech plutoniové bomby.“ Jeho slova citoval list The Sydney Morning Herald krátce po výbuchu. Mangini tehdy spekuloval, že Británie mohla vyvinout nový způsob odpálení plutoniové bomby.

Pozorovatelé popisovali záblesk tmavší barvy a výbuch, který působil, že šíří zkázu na širší ploše než americké testy. Z dnešního pohledu působí fascinace tehdejších médií zvláštně. Lidé mluvili o „velkém úspěchu“ britských vědců, i když se při pokusu nikdo neptal na zdravotní dopady radiace.

Britský premiér Winston Churchill tehdy poslal vědcům do Monte Bello telegram s gratulací. „Děkuji vám za veškerou práci a dovednosti, které dovedly tento velký podnik k uskutečnění,“ uvedl. Test byl výsledkem sedmiletého výzkumu, který začal v roce 1945, kdy se v Harwellu poprvé rozběhl atomový program.

Stín radiace a opožděné odškodnění

Až o mnoho desetiletí později se začalo mluvit o stovkách lidí, kteří při testu přišli do styku s radioaktivním spadem. Británie přiznala svou odpovědnost až po více než 70 letech. V roce 2022 se veteráni dočkali finančního odškodnění i veřejné omluvy za to, že byli vystaveni záření bez dostatečné ochrany.

Dobové záběry testu dnes uchovává kanál War Archives na YouTube. Video zachycuje celý průběh exploze a připomíná, že v 50. letech se na jaderné pokusy lidé dívali s úplně jinýma očima. Tehdy šlo o soutěž prestiže, ne o otázku přežití.

Dnes, po 73 letech, má výbuch na Monte Bello hodnotu především historickou. Byl to okamžik, kdy se Británie stala třetím členem jaderného klubu. A kdy svět ztratil další kousek nevinnosti.