CENTRUM.CZ > Umíme poradit > dnes, 16:26

Před domem jsem zasadil 12 obyčejných semínek. Vyrostla z nich bylinková zahrádka, ze které si chodí trhat i sousedky

| 4 min

Sdílet

Zahrádky před panelovými domy byly v době výstavby sídlišť jedním z mála míst, která mohla betonové kolosy aspoň trochu zkrášlit. V různých podobách přetrvávají dodnes, zakládají je i developeři před novostavbami. Na schůzích SVJ se často řeší jejich podoba, některým vlastníkům jsou předzahrádky lhostejné, pro jiné je to často jediná možnost popustit uzdu svému pěstitelskému umu a někde zase na jejich zvelebení povolávají zahradní architekty.

S bylinkovou zahrádkou před panelákem přišel pan Jiří, sousedy jeho nápad ohromil. Zdroj: Shutterstock

Zdroj: S bylinkovou zahrádkou před panelákem přišel pan Jiří, sousedy jeho nápad ohromil. Zdroj: Shutterstock

Se zajímavým nápadem na oživení společné předzahrádky přišel nedávno jeden z obyvatel panelového domu na Sokolovsku a rázem se stal inspirací pro spoustu jiných. Pan Jiří se před dvěma lety ujal zahrádky před domem, kde žije už třicet let, o kterou nikdo ze sousedů nejevil zájem. Zahrádka zarůstala plevelem, který čas od času někdo posekal, tím ale veškerá snaha o zvelebení okolí domu skončila. Jak pan Jiří přiznává, ani on není žádný vášnivý botanik nebo zahradník, v hlavě se mu ovšem zrodil momentální nápad, se kterým nakonec slaví nevídaný úspěch mezi sousedkami.

Čtěte také: Univerzální kynuté těsto na knedle a buchty podle 150 let starého receptu. Nic lepšího nevymyslíte

Na začátku všeho stála nadbytečná úroda

"Starat se o zahradu nikdy nebyl můj sen, doma mám pár kytek, které se mi vcelku daří uchránit před zkázou, mimo jiné pěstujeme s manželkou i bylinky," začíná své vyprávění pan Jiří. "Předloni jsme se nějak zbláznili a zasadili jich víc, než je pro dva zkonzumovatelné. Zkrátka rostly rychleji, než jsme stíhali sklízet," říká s úsměvem. První úrodu bylinek nasušili, druhou zamrazili, třetí začali rozdávat rodině a známým. Než však děti pana Jiřího stihly použít všechnu petrželovou nať od rodičů, další už mu doma začínala kvést.

A právě tady se zrodila myšlenka, aby si každý potřebný mohl bylinky natrhat podle své vlastní potřeby. Na schůzi SVJ se proto zeptal, zda by někdo ze sousedů cokoli namítal proti tomu, kdyby na zahrádce před domem mohl vysadit bylinky z vlastní úrody, které by si směl natrhat kdokoli ze sousedů. "Dlouho neváhali, možná se jim ulevilo, že po nich nechci, aby vzali do ruky motyčky sami, snad se jim ale zalíbil i ten nápad dostat se k něčemu bezpracně," směje se Jiří.

Čtěte také: Před domem jsem zasadil 12 obyčejných semínek. Vyrostla z nich bylinková zahrádka, ze které si chodí trhat i sousedky

panelový dům — Život v paneláku neposkytuje příliš prostoru pro realizaci zahrádkářských plánů. Zdroj: Shutterstock

Jediný den, který změnil všechno

Hned dalšího dne nanosil všechny přebytečné květináče před dům a začal s úpravami prostor. Krumpáčem odstranil udusanou travní plochu, navozil hnojivo a rozmístil vzrostlé bylinky. Práce mu zabrala celý den, výsledek ale stál za to. Z nevzhledného a nevyužitého prostoru se rázem stala bylinková zahrádka, která přilákala nejen sousedy a kolemjdoucí, ale během krátké chvíle i včely a další hmyzí návštěvníky.

Vůně i úprava lákají a inspirují

A co že pan Jiří všechno vysadil? "Najdete tam tymián, majoránku, oregano, mátu, pažitku, samozřejmě i petrželku nebo rozmarýn, letos jsem bylinky doplnil o bazalku, šalvěj a kopr. Jedna sousedka dokonce přinesla koriandr v květináči, tak jsme mu tam udělali místo," vyjmenovává pan Jiří. Jak sám přiznává, zpočátku se trochu bál, jak bude sdílená předzahrádka fungovat. "Ne že bychom měli v domě špatné vztahy, to vůbec ne, spíš jsme byli tak nějak cizí a odtažití, klasičtí sousedé v paneláku. Na nástěnku jsem vypsal nějaká pravidla s tím, že každý si může vzít, kolik spotřebuje, měl jsem spíš strach, aby to někdo neoškubal všechno," vysvětluje.

bylinková zahrádka — I takhle krásná může být zahrádka vytvořená jen z jedlých bylinek. Zdroj: Shutterstock

Kolem předzahrádky vznikla malá komunita

Vzpomíná, že sousedé si na začátku bylinky nebrali. Myslí si, že se možná styděli, teprve když je osobně podpořil v tom, aby se nebáli a snítku majoránky do guláše si klidně utrhli, osmělili se. "Troufám si říct, že ty bylinky nás nějakým způsobem spojili. Sousedé se na mě usmívají, někdy mi osobně poděkují, jindy třeba přinesou ochutnat něco, co z bylinek uvařili. Dávno zahrádku nenazývám mou, je nás všech. Kdo může, s její údržbou pomůže. To, co dříve nešlo, najednou funguje. Jako by kolem těch bylinek vznikla nějaká komunita," domnívá se.

Čtěte také: Nejkrásnější vánoční dárek pro dítě vyrobíte doma. Tyto 3 hračky ocení více než lego a drahé barbíny

Z nevzhledného okolí místem plným vůní

Kolem domu se za krásných dní line vůně bylinek. Kdo projde okolo, nepochybně ucítí mátu, která vůním dominuje. "Někdy se tu zastaví lidé a hádají, co je to za bylinky. Manželé zkouší své manželky, maminky děti, partičky se někdy snaží uhádnout, co to voní. Většinou všichni cítí mojito," směje se Jiří. Z původně obyčejného kusu hlíny se během jediného dne stalo něco, co zkrátka spojuje lidi. Ať už se znají, nebo neznají.

Bylinková zahrádka pana Jiřího se před časem objevila i v místních novinách a od té doby inspiruje nájemníky i na dalších místech. Zatímco pan Jiří vysázel výhradně jedlé bylinky, na jiných místech bývají sdílené bylinky většinou jen doplňkem kvetoucích zahrádek. Vždy ale mají stejnou myšlenku, a sice sdílet se svými sousedy alespoň malý kousek svého života a vybudovat sousedské vztahy, ve kterých jeden může věřit druhému.

Před domem jsem zasadil 12 obyčejných semínek. Vyrostla z nich bylinková zahrádka, ze které si chodí trhat i sousedky

Laďka Něrgešová otevřeně promluvila o své nemoci. Slova o tom, kolik jí zbývá času, zasáhla celé Česko

Demonstrace Milionu chvilek. Nová vláda vzniká na mafiánském principu, zaznělo

Michal David zveřejnil snímky své španělské rezidence. Luxus uvnitř zaskočil i jeho nejbližší

Světový trapas. Čínské SUV chtělo napodobit Range Rover, málem to dopadlo tragicky

Vánoce 1989. Češi hltali svobodu, nahlédli do Rakouska a slavili Havla, říká historik