Umělá inteligence nově definuje hranice tvorby softwaru. Nejnovější hranicí je „vibe coding“, nově vznikající postup, kdy vývojáři popisují, co chtějí udělat, v přirozeném jazyce a umělá inteligence se stará o generování kódu. Příslib je lákavý: rychlost programování, která umožňuje realizovat nápady v mnohem kratším čase. Pro mnoho zkušených programátorů se však tato utopie změnila v novou a frustrující roli: roli „chůvy s umělou inteligencí“.
Vibe Coding je založeno na používání pokročilých jazykových modelů, jako je GPT-3 společnosti OpenAI, které dokáží interpretovat příkazy přirozeného jazyka a překládat je do funkčního kódu. Tím se nejen zkracuje čas potřebný k napsání kódu od nuly, ale také se demokratizuje přístup k programování, což umožňuje lidem s menšími technickými znalostmi podílet se na vývoji softwaru. Tato demokratizace však s sebou přináší vlastní výzvy, zejména pokud jde o kvalitu a bezpečnost generovaného kódu.
Hořkosladký pocit
Napětí v odvětví pramení ze zprávy serveru TechCrunch, která odhalila hořkosladkou realitu pro mnoho vývojářů. Přestože 95 % programátorů dotazovaných ve zprávě společnosti Fastly uvádí, že tráví čas navíc opravami kódu generovaného umělou inteligencí, zároveň uznávají, že výhody zdaleka převažují nad nevýhodami.

Zdroj: Youtube.com
Kromě toho přijetí „vibe coding“ podpořilo změnu dynamiky vývojových týmů. Programátoři si nyní musí osvojit cílenější role v oblasti monitorování a kontroly a zajistit, aby generovaný kód splňoval standardy kvality a bezpečnosti. Tato změna může být frustrující pro starší vývojáře, kteří mají často pocit, že jejich odborné znalosti jsou promarněny spíše na opravu základních chyb než na inovace.
Carla Roverová, webová vývojářka s patnáctiletou praxí, popisuje „vibe coding“ jako „krásný, nekonečný ubrousek, na který se věčně skicují nápady“. Její zkušenost ji však přivedla k slzám poté, co musela znovu spustit projekt od nuly. „Předávala jsem jí práci, jako by umělá inteligence byla zaměstnancem,“ vypráví. „Ale není.“
Problém, jak Rover zjistil, spočívá v tom, že kód generovaný umělou inteligencí může být plný nepředvídatelných chyb. Od „halucinací“, které si vymýšlejí názvy balíčků, až po bezpečnostní chyby a alarmující nedostatek „systémového myšlení“. Podle odborníků má umělá inteligence tendenci řešit povrchní problémy a vytvářet spíše nadbytečná a matoucí řešení než soudržnou softwarovou architekturu. Feridoon Malekzadeh, další veterán v oboru, to přirovnává k „najímání tvrdohlavého, drzého pubertálního syna, aby vám pomohl něco udělat“. Odhaduje, že 30-40 % svého času stráví opravami chyb, které umělá inteligence vnáší.
Kritickým problémem je nedostatek systémového myšlení, protože AI nemá schopnost pochopit celý kontext softwarového projektu. To může vést k vytvoření kódu, který je sice funkční, ale není dobře integrován se zbytkem systému, což způsobuje dlouhodobé problémy s údržbou.
Obviňování umělé inteligence
Tato situace vede k jevu, o kterém jsme již informovali, jako je obviňování programátorů z vlastních chyb AI. Snadné generování kódu vyvolalo nebezpečnou tendenci přenášet odpovědnost a zapomínat, že lidský dohled je stále povinný.
Je velmi důležité, aby si vývojáři zachovali kritický přístup a nepropadli samolibosti, pokud jde o používání umělé inteligence. Konečná odpovědnost za kód zůstává na lidech, kteří musí zajistit, aby byl výsledný produkt bezpečný a efektivní.
Navzdory frustracím se nikdo nechce vrátit zpět. Vibe coding se ukázal být neuvěřitelně užitečným nástrojem pro tvorbu prototypů, generování šablonového kódu a obecně urychlení pracovního procesu. „S programátory AI toho udělám víc než bez nich,“ přiznává Malekzadeh.

Zdroj: Youtube.com
Klíčem se zdá být chápání AI nikoli jako náhrady, ale jako asistenta. Neuvěřitelně rychlého a kreativního asistenta, kterému však chybí nadhled a kritický úsudek člověka. Austin Spires ze společnosti Fastly upozorňuje, že kód AI má tendenci hledat nejrychlejší cestu, ne nutně tu „správnou“, což může přinášet zranitelnosti.
Vibrační kódování představuje změnu paradigmatu ve vývoji softwaru. Nabízí nebývalou efektivitu, ale vyžaduje také nový přístup k řízení projektů a monitorování kódu. Časem se pravděpodobně dočkáme vylepšení technologie umělé inteligence, která některé z těchto problémů zmírní, ale prozatím se vývojáři musí této nové roli „chůvy kódu“ přizpůsobit.