Přemrzlé hřiby nejezte, radí mykologové. Do lesa jedině za houbami, které si s mrazem poradí

| 2 min

Sdílet

První mrazíky přinesly houbařům dilema. Do lesa se sice stále dá vyrazit, ale zatímco některé druhy si s chladem poradí, jiné se po přemrznutí mění v past.

Jakmile přijdou mrazíky, je potřeba se mít při sběru hub na pozoru

Zdroj: FOTO:Pixabay.com

První mrazíky přinesly houbařům dilema. Do lesa se sice stále dá vyrazit, ale zatímco některé druhy si s chladem poradí bez potíží, jiné se po přemrznutí mění v nepoživatelnou past. Co tedy do košíku patří a které houby je lepší v lese jen obdivovat?

Když přijde mráz

Mykologové se shodují, že hřibovité houby přešlé mrazem bychom domů nosit neměli. Mráz totiž roztrhá jejich buňky a začne v nich pracovat rozklad. Na rozpadlých tkáních se pak rychle množí bakterie a plísně, jejichž toxiny mohou způsobit nepříjemné zažívací potíže. Nejde sice o smrtelný jed, ale žaludeční křeče, průjem či zvracení si nikdo domů přinést nechce.

Na první pohled lze přemrzlou houbu poznat. Je vodnatá, rozpadá se, mění vůni i chuť. Klobouky bývají našedlé a okraje často nahnilé. Připomínají spíš zkažené maso než čerstvou surovinu. Ani důkladné převaření přitom nezachrání, co už mráz zničil.

„Pokud narazíte na přemrzlé hřiby, pokochejte se, ale nesbírejte je. Hrozí z nich otrava. Po zmrznutí a opětovném rozmrznutí totiž dochází k rozkladu bílkovin a zkonzumovat takové houby je to samé, jako byste pozřeli zkažené maso,“ řekla pro iDNES.cz mykoložka Tereza Tejklová z Muzea východních Čech v Hradci Králové.

Zimní houby, které mráz nezastraší

Naštěstí neplatí zákaz pro všechny druhy. Houby, které se přirozeně objevují v chladném období, zvládají mráz výborně. Typickým příkladem je penízovka sametonohá. Vyrůstá v trsech na pařezech a zvládne teploty i pod mínus deset stupňů. Slušně odolává i hlíva ústřičná, která je navíc ceněná pro své léčivé účinky, nebo pařezník pozdní.

„Hlíva ústřičná, pařezník pozdní či penízovka sametonohá, tedy klasické zimní druhy, kterým mráz nevadí,“ upřesnila pro iDNES.cz mykoložka. Dodala také praktickou radu, a to, že zimní houby je nejlépe hledat v okolí vody a vždy na listnatých stromech.

Patří sem i šťavnatka pomrazka, která svým jménem napovídá, že se jí v chladnu daří. Vyrůstá od října do prosince a pevná konzistence lupenů jí pomáhá zvládat nízké teploty. Podobně houževnaté jsou i hlívy, které vydrží prakticky celý podzim.

Na co si dát v mrazech pozor

Kromě přemrzlých hřibů je dobré mít oči otevřené i kvůli jedovatým druhům. Podle mykoložky Tejklové se i na podzim objevuje smrtelně jedovatá čepičatka jehličnanová. Vyrůstá nejen na jehličnanech, ale i na listnáčích, a dá se zaměnit za chutnou opeňku měnlivou.

Na rozdíl od přírodně přemrzlých hub ty uskladněné v mrazáku nebezpečné nejsou. Pokud houby doma rychle zamrazíte a následně je rovnou spotřebujete, toxiny se v nich nevytvoří. Pozor ale na jedno pravidlo, jednou rozmražené houby se už znovu zamrazit nesmí.

Ať už tedy vyrážíte na podzimní vycházku za houbami, nebo jen na zimní procházku, základní pravidlo je jasné. Hřiby po mrazu raději nechte lesu, ale za penízovkami, hlívami či šťavnatkami můžete vyrazit i s prvními mrazíky.

Přemrzlé hřiby nejezte, radí mykologové. Do lesa jedině za houbami, které si s mrazem poradí

Smrt v přímém přenosu: mladý lezec se zřítil ze stěny, kterou zdolal i Adam Ondra

KVÍZ: Co bylo dřív? Zvládnete 32 otázek všeobecného přehledu bez chybičky?

Tajemství Parkinsonovy choroby se začíná odkrývat: vědci poprvé vidí samotný spouštěč

Myslel si, že je otcem tří dětí. Až tajný test DNA mu ukázal, že všechno může být jinak

Mechanici odhalují, jaká auta v dnešní době vydrží až 800 000 km s nulovým servisem