Společnost Palantir se sídlem v Denveru letos v srpnu poprvé překročila čtvrtletní tržby ve výši 1 miliardy dolarů (21 miliard korun) a vykázala údaje o růstu, které výrazně překonaly odhady analytiků. Akcie společnosti zaznamenaly 555% nárůst oproti stejnému období loňského roku. Tento impozantní růst upoutal pozornost investorů i analytiků, kteří ve společnosti Palantir vidí příklad toho, jak mohou technologické společnosti na dnešním trhu prosperovat.
Zajímavé je, že společnost byla relativně malá natolik, že se ani nekvalifikovala do seznamu Fortune 500, a z ní se stala jedna z nejhodnotnějších společností na světě. V době svého generálního ředitele se dostala do vybrané skupiny světových miliardářů. Tento raketový vzestup svědčí o rostoucí hodnotě datových analytických řešení ve stále více digitalizovaném světě.
Co však společnost dělá pro dosažení tohoto raketového vzestupu? Inu, v tom spočívá obrovská kontroverze, které čelí již několik týdnů, a to navzdory maximální hrdosti generálního ředitele. Palantir je softwarová společnost, kterou spoluzaložil Peter Thiel (rovněž spoluzakladatel společnosti PayPal, který je již léta otevřeným příznivcem Trumpa), má mnoho odpůrců. Společnost se specializuje na analýzu velkých objemů dat a nabízí nástroje, které jejím klientům umožňují získávat cenné poznatky z komplexních dat.
Před několika týdny se technologický ředitel společnosti Palantir Shyam Sankar stal díky prudkému růstu akcií přes noc miliardářem: je pátým členem společnosti zabývající se umělou inteligencí, který se spolu s generálním ředitelem Alexem Karpem a dalšími dostali do klubu ultrabohatých. Tento jev není ve světě technologických startupů, kde úspěch společnosti může rychle proměnit majetek jejích vedoucích pracovníků, nijak neobvyklý.
Palantir spolupracuje s ICE a Izraelem
Jako technologická společnost, která začínala s prodejem americké armádě během takzvané „války proti terorismu“, se Palantir plně zapojil do některých z nejpolarizovanějších politických debat v moderní geopolitice. Jen málokterá společnost těžila z návratu Donalda Trumpa k moci tolik jako Palantir. Její technologie byly využívány pro sledovací operace a shromažďování zpravodajských informací, což vyvolalo jak obdiv, tak kritiku.

Zdroj: Youtube.com
Společnost Palantir, která se zpočátku věnovala boji proti terorismu a byla poměrně diskrétní, se stala známou po dopadení bin Ládina v květnu 2011, v němž její analytická platforma „Gotham“ údajně sehrála klíčovou roli. Gotham je nástroj pro analýzu dat, který uživatelům umožňuje integrovat, vizualizovat a analyzovat velké objemy dat, což usnadňuje informované rozhodování.
Zejména v současné době vyvolala společnost Palantir kritiku za to, že její software používaly imigrační a celní orgány (ICE) a také izraelská armáda uprostřed konfliktu v Gaze (jak to nazvala OSN a mnoho dalších oficiálních agentur, odborníků a zemí). Používání vyspělých technologií pro vojenské a bezpečnostní účely je stálým tématem diskusí, v nichž se objevují obavy o etiku a důsledky pro lidská práva.
Před několika měsíci podepsala administrativa Donalda Trumpa smlouvu za 29,9 milionu dolarů (627,9 milionů korun) se společností Palantir na vývoj počítačového systému ImmigrationOS (Immigration Lifecycle Operating System), jehož cílem je posílit deportační politiku ve Spojených státech. Systém má zlepšit efektivitu imigračních operací, ale byl kritizován za to, že může usnadnit masové sledování a deportace.
Kontroverze společnosti Palantir v USA
Na jedné straně byla tato dohoda uzavřena bez výběrového řízení a vyžaduje, aby společnost do 25. září předložila funkční prototyp. Nedostatečná konkurence při zadávání vládních zakázek se stala předmětem kontroly, což vyvolává otázky ohledně transparentnosti a spravedlnosti procesu zadávání zakázek.
Imigrační a celní úřad (ICE) odůvodnil naléhavost zakázky tím, že Palantir je jediným dodavatelem, který je schopen dodržet napjatý harmonogram dodávek. Podle oficiálních dokumentů technologická společnost již spravuje a integruje data z mnoha zdrojů v rámci ICE, ministerstva vnitřní bezpečnosti a externích subjektů. Schopnost společnosti Palantir zpracovávat velké objemy dat a poskytovat podrobné analýzy je jedním z důvodů, proč byla pro tento projekt vybrána.
Díky této zakázce se společnost Palantir ocitla v centru kontroverze ohledně Trumpovy imigrační politiky, která se vyznačuje masovým zadržováním osob a urychleným vyhošťováním. Debata se vyostřila na sociálních sítích, kde Paul Graham, spoluzakladatel společnosti Y Combinator, společnost ostře kritizoval a obvinil ji z budování „infrastruktury policejního státu“. Kritika se zaměřuje na využívání pokročilých technologií k prosazování politiky, kterou mnozí považují za nehumánní a diskriminační.
Amnesty International prozkoumala dokumentaci z veřejných spisů ministerstva vnitřní bezpečnosti a dříve zveřejněné dokumenty o zadávání veřejných zakázek a hodnocení ochrany soukromí, které ukazují, že Imigrační operační systém společnosti Palantir, disponuje automatizovanými schopnostmi, které umožňují neustálé sledování, dohled a vyhodnocování osob, často lidí, kteří nemají americké občanství. Podle AI: Vyšetřování rovněž odhalilo, jak vláda USA tyto nástroje využívá ke sledování migrantů, uprchlíků a žadatelů o azyl a jak je s těmito nástroji v konečném důsledku spojeno vysoké riziko, že budou použity v rámci iniciativy „Chyť a odejmi“.
Kontroverze společnosti Palantir v Gaze a na Západním břehu Jordánu
Na druhé straně společnost Palantir obhajovala svou práci ve prospěch Izraele. Generální ředitel Alex Karp prohlásil, že je hrdý na to, že s touto zemí spolupracoval po útocích Hamásu, a pro televizi CNBC uvedl, že společnost Palantir ztratila zaměstnance a očekává, že ztratí další kvůli své veřejné podpoře Izraele. Ze stejného důvodu odešel i jeden z jejích investorů, norská společnost Storebrand. Vztah společnosti Palantir s Izraelem byl kontroverzní záležitostí, zejména v souvislosti s konfliktem v Gaze a na Západním břehu Jordánu.
Společnost Storebrand tvrdila, že z její analýzy vyplývá, že Palantir nabízí produkty a služby, „včetně prediktivních policejních systémů založených na umělé inteligenci“, které podporují izraelský dohled nad Palestinci na Západním břehu Jordánu a v Gaze, a připomněla, že podle OSN izraelské úřady v minulosti věznily Palestince bez obvinění nebo soudu. Zapojení společnosti Palantir do těchto aktivit vyvolalo obavy ohledně etiky její technologie a jejího dopadu na lidská práva.
Již v roce 2020 Alex Karp, generální ředitel společnosti, v jednom rozhovoru uvedl, že „náš produkt je občas používán k zabíjení lidí“ a že on sám někdy pochybuje o jeho morálnosti. Dokonce si položil otázku: „Kdybych byl mladší a studoval, protestoval bych sám proti sobě?“ Tato prohlášení odrážejí složitost a etické důsledky používání vyspělých technologií ve vojenském a bezpečnostním kontextu.
Podle Business and Human Rights Resource Center „Palantir údajně usnadňuje izraelský útok umělou inteligencí v Gaze, což vyvolává obavy z válečných zločinů“ a vysvětlují, že technologie společnosti Palantir může být využívána k identifikaci a útoku na cíle v Gaze, což vyvolává vážné obavy o legálnosti a etice takového jednání.