CENTRUM.CZ > V Telce > 15. 12. 2025, 18:23

Pro hrst dolarů: Eastwood měl být omyl. Nakonec přepsal western

| 3 min

Sdílet

Clint Eastwood, doutníky na třetinu, žaloba a film, kterému nikdo nevěřil. Pro hrst dolarů změnil žánr a z outsiderů udělal hvězdy.

Pro hrst dolarů

Zdroj: FOTO:© MGM, distr. Česká televize

Když měl snímek Pro hrst dolarů v roce 1964 premiéru, málokdo tušil, že právě vzniká něco, co navždy změní podobu westernu. Film od neznámého italského režiséra, natočený ve Španělsku, bez zvuku a s hercem, kterého považovali za „televizní tvář“. Jenže Sergio Leone a Clint Eastwood udělali něco, co fungovalo dokonale. Zrodili novou filmovou legendu.

Eastwood, který jen mžoural, a režisér, co nechal vykopat strom

Hlavní roli bezejmenného pistolníka mohl hrát James Coburn nebo Charles Bronson. Oba ale roli odmítli. Nakonec padla na Clinta Eastwooda, kterého tehdy znali hlavně fanoušci seriálu Rawhide. Uměl dobře jezdit na koni, a to stačilo. Dostal 15 000 dolarů a letěl do Evropy.

Eastwood si sestavil vlastní kostým – černé džíny si koupil v obchodě na Hollywood Boulevard, klobouk sehnal v Santa Monice a ikonické doutníky v Beverly Hills. Přitom sám vůbec nekouřil. Rozděloval si je na třetiny, aby vydržely víc scén. Jeho typické mhouření očí nebyl záměr, ale důsledek ostrého španělského slunce a silných světel na place.

Režisér Sergio Leone nemluvil anglicky, Eastwood zase neuměl italsky. Komunikovali přes kaskadéra Benita Stefanelliho. A když Leone potřeboval ve scéně strom, nechal ten svůj oblíbený vykopat a přesadit. Doslova.

Film bez zvuku a soud kvůli Kurosawovi

Celý film se natáčel bez zvuku. Dialogy a efekty se přidávaly až v postprodukci. Clint svůj hlas namluvil až při uvedení filmu v USA v roce 1967. Do té doby neměl ani tušení, že Pro hrst dolarů měl v Evropě obrovský úspěch. V rozhovoru pro The Deseret News přiznal, že když o filmu četl v časopisu Variety pod názvem Magnificent Stranger, vůbec ho nespojil s tím, co točil.

Zpoždění americké premiéry měla na svědomí i žaloba od slavného režiséra Akiry Kurosawy. Ten tvrdil, že film kopíruje jeho Jodžimba. A měl pravdu. Vyhrál soud a získal 15 procent z tržeb a distribuční práva v několika asijských zemích. Nakonec na Leonově filmu vydělal víc než na svém vlastním.

Kritika pálila, diváci milovali

V Itálii měl film zpočátku špatné recenze. Kritici ho považovali za násilný a příliš drsný. V Americe to nebylo jiné. Například Philip French z Observeru napsal, že film působí, jako by si ho natočili bohatí fanoušci westernu na svém ranči. Jenže diváci to viděli jinak. Film vydělal přes 14 milionů dolarů a stal se hitem.

Na úspěch navázaly další dva filmy. Pro pár dolarů navíc a Hodný, zlý a ošklivý. Všechny tři snímky dnes známe jako „trilogii dolarů“. Sergio Leone, Clint Eastwood a Ennio Morricone se díky nim zapsali do filmové historie.

A mimochodem – když film běžel v roce 1975 v americké televizi, přidali k němu čtyři a půl minuty trvající prolog, který měl ospravedlnit násilí. Vystupoval v něm dozorce, který nabídne vězni milost výměnou za to, že vyčistí město od gangů. Ten vězeň měl tvář Clinta Eastwooda, poskládanou z archivních záběrů. Později se tahle scéna z vysílání vytratila, ale dá se najít na DVD.

Pro hrst dolarů: Eastwood měl být omyl. Nakonec přepsal western

Lucie Bílá odhalila drama kolem svého přítele. Stačilo jen zvednout tašku a na místě by zemřel

Cestou z práce ztratila žena tržbu 96 tisíc korun. Případ pak nabral zajímavý směr

Agáta Hanychová otevřeně o nevěře: Jak podváděla partnery a proč se na to přišlo

Pastrňák se baví, když sleduje spoluhráče. Poslal mu luxusní přihrávku

Vánoční soutěž je u konce. A byl to opravdu krásný příběh