Proč neustále klesá cena bateriových úložišť energie?

| 2 min

Sdílet

Ceny bateriových úložišť energie padají v posledních letech docela rychlým tempem. Od 1. října začalo u nás platit další ustanovení novely energetického zákona známé jako Lex OZE III. Tím doháníme …

Baterie-Vitkovice

Zdroj: Volty

Ceny kompletních bateriových systémů klesají nejen u nás, ale na celém světě a vše nasvědčuje tomu, že tento trend bude pokračovat i v dalších letech. Cena lithium-iontových baterií klesla o 8 % oproti loňskému roku. Oproti roku 2010, kdy se cena 1 kWh baterie šplhala k 1.500 dolarům, je to za posledních 15 let sešup už o 93 procent na současnou tržní cenu lehce přes 100 dolarů. Elon Musk, šéf automobilky Tesla, předpověděl cenu jedné kWh uložené v Li-ion bateriích pod 100 dolarů už v roce 2018 – to však byla časově velmi ambiciozní předpověď, i když je pravda, že ve srovnání s rokem 2017, kdy se cena pohybovala na úrovni 273 dolarů klesla za rok k hranici 200 dolarů za kilowathodinu baterie. Nicméně analytici předpokládají, že cena za kilowatthodinu instalované energetické kapacity klesne v příštím roce pod 100 dolarovou hranici.

Nejde přitom o jeden jediný důvod dlohodobého trendu v poklesu cen baterií, ale o souběh několika technologických, výrobních a tržních faktorů.

1. Levnější bateriové články

Základním důvodem je pokles cen samotných bateriových článků. Výrobci se ve velkém přesouvají k chemickému složení s nižšími náklady na suroviny, které jsou lépe dostupné a méně závislé na drahých kovech. Tento typ článků je dnes dominantní zejména ve stacionárních úložištích, kde není klíčová maximální energetická hustota, ale cena, životnost a bezpečnost.

2. Větší články a vyšší energetická hustota

Moderní bateriová úložiště využívají výrazně větší články než dříve. Díky tomu klesá počet propojení, elektroniky a pomocných komponent. Zároveň se zvyšuje energetická hustota celých kontejnerových řešení, což znamená více uložené energie na stejný objem i hmotnost. Výsledkem jsou výrazně nižší náklady na jednotku uložené energie.

3. Úspory z rozsahu a přebytek výrobních kapacit

Masivní investice do výroby baterií v posledních letech vytvořily značnou nadkapacitu. Výrobci jsou nuceni soutěžit cenou, zejména na exportních trzích. Tento tlak se přímo promítá do cen hotových úložišť a urychluje jejich zlevňování, především v regionech, které nejsou chráněny vysokými obchodními bariérami.

4. Zlepšení integrace a standardizace

Vývoj se netýká jen samotných baterií, ale i celých systémů. Lepší integrace měničů, řídicích systémů a ochranných prvků snižuje náklady na instalaci, projektování i provoz. Standardizované kontejnery a „plug-and-play“ řešení zkracují dobu výstavby a snižují rizika.

5. Dopad na energetiku

Kombinace těchto faktorů posouvá bateriová úložiště do bodu, kdy zásadně mění ekonomiku obnovitelných zdrojů. Umožňují vyrábět elektřinu ze slunce nebo větru nejen tehdy, když zdroj svítí či fouká, ale tehdy, kdy je elektřina skutečně potřeba. Právě tato schopnost – dodávat energii na vyžádání – je klíčovým důvodem, proč se bateriová úložiště stávají jedním z nejrychleji se rozvíjejících segmentů moderní energetiky.