Ráno sucho, večer 16 metrů vody. Největší rozdíl mezi přílivem a odlivem na světě vybrušuje fantastické tvary

| 3 min

Sdílet

Představte si místo, kde je část dne vody tak málo, že je dokonce sucho, a najednou se vše změní a přibude zde 16 metrů vysoká vodní hladina. Přesně takhle to vypadá ve Fundském zálivu na jihovýchodě Kanady. Denně sem přitéká sto milionů tun mořské vody, které samozřejmě odsud týž den i odtečou. Toto se opakuje den co den.

Ráno sucho, večer 16 metrů vody. Největší rozdíl mezi přílivem a odlivem na světě vybrušuje fantastické tvary

Zdroj: Květináčové skály nebo jinak Hopewell Rocks v NP Fundy. Zdroj: rixipix / Depositphotos

Letos vám nadělíme víc než Ježíšek!

Hrajte s námi o předplatné HBO, knížky i další ceny každý týden, ale hlavně o velkou vánoční výhru 15. prosince - 300.000 Kč.

Vše o soutěži

Fundský záliv leží mezi Novým Brunšvikem a Novým Skotskem. Tvar zálivu a jeho poloha na pevninském pobřeží New Hampshiru vyvolávají velké rozdíly mezi přílivem a odlivem - jsou tu největší na světě. Opačným příkladem je souostroví Tahiti, které leží osamoceno uprostřed Tichého oceánu a má jen sotva znatelné slapové změny, popisuje John Baxter v knize Přírodní divy světa 100 úžasných divů světa přírody.

Video k článku ZDE

290 km dlouhý, úzký a mírně zkosený tvar Fundského zálivu tlačí masy vody, valící se s přicházejícím přílivem dovnitř, do stále se zmenšujícího prostoru. Je to jako namačkávat vodu z velké láhve do mnohem menší s tím rozdílem, že záliv se velkému množství vody přizpůsobí a prohloubí se.

Jedou v tom místní velryby?

Jedna ze starých legend vypráví o obrovské velrybě, která způsobuje tyto neobvyklé přílivové jevy tím, že šplouchá do vody. Ačkoli se na podobné historky díváme s úsměvem, pravdou je, že v těchto končinách se můžeme setkat s mimořádně vzácnou velrybou pravou, pro kterou je záliv Fundy významným útočištěm. Není však tak velká, aby způsobovala extrémní příliv a odliv, takže vědecká komunita přišla s racionálnějším vysvětlením - hlavním viníkem je prý v tomto případě přílivová rezonance. Ale přesto - příběh o velrybách zní mnohem dobrodružněji.

Mohlo by vás zajímat: John Franklin vedl britskou expedici severní Kanadou. Ta ale skončila katastrofou, všech 129 průzkumníků zemřelo za podezřelých okolností

Slapové jevy

Slapové jevy ve světových mořích jsou způsobeny přitažlivostí Měsíce a ve značně menším měřítku i Slunce. Síla, kterou Měsíc působí, je příliš slabá na to, aby pohnula Zemí, ale dokáže pohnout vodou na jejím povrchu. Měsíc obíhá Zemi ve směru zemské rotace. Vody rozložené kolem poledníku, který je v daném okamžiku Měsíci nejblíž, jím jsou přitahovány, což způsobuje hromadění vod, a tedy příliv. Na opačné straně zeměkoule je vliv Měsíce nejmenší, takže i zde vzniká příliv, ale opačný. Jak tedy Měsíc putuje kolem Země, táhne vodu za sebou jako vypuklinu, která se plynule pohybuje po zeměkouli a způsobuje přílivy.

Poznámka k úvodnímu snímku: Tzv. Květináčové skály nebo jinak Hopewell Rocks se nacházejí v Národním parku Fundy ve Fundském zálivu. Rychlost a síla slapového přlivu způsobuje erozi zdejších pískovcových pobřežních útesů a skal, jež jsou staletí modelovány do fantastických tvarů.

Mohlo by vás zajímat: Co by se stalo, kdyby hladina moře náhle vystoupala o 500 metrů výše?

Když voda přiskočí, neutečeš

Takzvaný skočný příliv je zde až 16 metrů. Tam, kde jsou na pobřeží útesy, slapy se proti nim dvakrát denně vrhnou a opět poklesnou, ale tam, kde je pobřeží mírně svažité, přichází příliv velice dramaticky. Příliv tu přichází velmi rychle a je životu nebezpečný, uvádí John Baxter. Člověk mu nestihne utéct a trestem je utonutí. Když však pozorujete příliv z bezpečného místa, například z útesů nad zátokou Herring nedaleko Almy na Novobrunšvické straně zálivu, je jeho příchod velice působivý.

Mohlo by vás zajímat: Pravěcí Italové porcovali velryby dříve, než zkameněly

Po vlně přichází vítr a slapový příval

Také vítr zde má na vodu velmi výrazný vliv; když za slapovou vlnou následuje vichřice, tlačí vodu před sebou a přílivovou vlnu neobvykle zvyšuje. Účinek větru je někdy tak mohutný, že vznikne malá vodní stěna, která postupuje vzhůru zálivem; to je pak skutečná přílivová vlna, které se někdy říká slapový příval. V takovém případě způsobí protisíla říční vody v ústí řeky vznik vodního hřebenu, který postupuje vzhůru proti proudu a rozpadá se podobně jako vlna, která dosáhla břehu.

Známým příkladem je slapový příval na řece Severn nad britským Bristolem, při němž může vlna dosáhnout výšky 0,9 až 1,2 metru a postoupit až několik kilometrů proti proudu řeky. Jiné známé světové řeky s přívaly jsou Seina ve Francii a Jang-c'-tiang v Číně.

Ráno sucho, večer 16 metrů vody. Největší rozdíl mezi přílivem a odlivem na světě vybrušuje fantastické tvary

Slzy v očích Markéty Pekarové Adamové a odchod z politiky za velkého potlesku

Omluvenka za 100 tisíc korun. Ivana Gottová poslala na oslavu Showtimu symbolické překvapení

Ve smrtící žlutozelené pasti: pět dní, tisíce obětí a Londýn sražený na kolena

Co prozradí nehty o zdraví: nenápadné signály, které není radno přehlížet

„Jsem Češka jako poleno.“ Nová Miss Earth Puškinová čelí kvůli příjmení kritice