KOMENTÁŘ. Pomalu neuplyne týden, abychom zde na HlídacíPes.org nevydávali zprávy, které mají sice odlišné titulky, ale jejichž vyznění je stále stejné: české nejchudší regiony dál chudnou, propadají se a nedohánějí ty ostatní. Zároveň politici stále dokola říkají, jak je to špatně a že je třeba s tím konečně začít něco dělat. Neboli všichni to vědí, ale skutek utek. Čiší z toho bezradnost a beznaděj.
Hezkou ukázku na úvod si vypůjčíme od kolegů ze serveru Zdopravy.cz. Ti píší, že České dráhy nasadily do provozu první jednotku RegioPanter určenou původně pro Ústecký kraj na tratích v Pardubickém kraji. K přesunu dochází kvůli tomu, že České dráhy neuspěly v soutěži na zajištění vlaků na hlavních tratích v Ústeckém kraji od prosince 2026.
Pro cestující v Ústeckém kraji to znamená zhoršení služeb, v Pardubickém naopak zlepšení. Stručně řečeno RegioPantery jsou hezké, moderní, komfortní. Místo nich se lidé v Ústeckém kraji budou vozit tzv. Honeckery, 35 let starými neklimatizovanými vagóny, které tzv. Národní dopravce na sever Čech „za trest“ přesouvá.
Je to možná anekdotická, přesto naprosto vypovídající historka o tom, jak jsou postižené okrajové oblasti Česka vnímané. Neboli jak jsme zde zvyklí říkat: na Ústí dobrý.
Dotace nefungují
Těch ukázek bychom z poslední doby našli řadu. A jsou to tvrdá fakta. Z Ústeckého kraje odcházejí lidé. Nechtějí zde žít, a kdo mohl, odešel nebo o tom uvažuje. Prakticky to znamená mít možnost najít jinde práci a také se ještě jakž takž výhodně zbavit bytu, než se jeho cena znehodnotí úplně.
Neblahý trend potvrzují každoroční zprávy Českého statistického úřadu i data mobilních operátorů. Psali jsme třeba, že v krajském městě Ústí nad Labem sice žije oficiálně kolem 93 tisíc lidí, ve skutečnosti se jich zde ale trvale zdržuje o deset tisíc míň.
https://hlidacipes.org/zachran-se-kdo-muzes-z-mest-na-severu-cech-prchaji-mladi-a-vzdelani-lide/
Žádné překvapení nepřinesl ani červnový Country Report EU, který srovnává situaci nižších správních celků po celé Evropě. Potvrdil trend rozevírání nůžek mezi bohatšími českými regiony a těmi, které se dál propadají. Nejhůř je na tom Severozápad, který zahrnuje Ústecký a Karlovarský kraj.
https://hlidacipes.org/hodnoceni-evropskych-regionu-zadne-prekvapeni-dalsi-zaostavani-severozapadu/
A do třetice: když si ústecká radnice nechala udělat průzkum na vzorku 1400 lidí, dostala celkem jasnou zprávu.
Téměř tři čtvrtiny lidí (71 procent) zvažovaly odchod z města, většina z nich ale zůstává kvůli rodinným vazbám. Důvody, proč chtějí lidé z Ústí pryč, opět nejsou nijak překvapivé.
„Nejvíce nutí respondenty k této úvaze sociální skladba obyvatelstva (22 %), subjektivní nižší pocit bezpečnosti (18 %), stav infrastruktury a rozvoje města (15 %), osobní a rodinné důvody (13 %) a práce a kariéra (12 %),“ cituje radnice výsledky odpovědí.
https://hlidacipes.org/chceme-pryc-tri-ctvrtiny-obyvatel-usti-nad-labem-zvazuji-odchod-z-mesta/
Když už se na sever Čech vydají politici z Prahy, pokud možno ne do těch úplně nejodlehlejších oblastí, kde je pohledem politického marketingu prostě příliš málo hlasů na to, aby to vydalo aspoň na benzín, většinou mluví o tom, že je potřeba severu Čech pomoct.
Vznikají obvykle různé fondy, mluví se o spravedlivé transformaci, zakládají se Restarty a jiná skladiště odložených politiků, často ještě z éry, kdy existovaly politické strany dnes známé už jen z učebnic politologie.
Kde chybí vize budoucnosti, šustí se bankovkami. Existuje jakési sdílené přesvědčení, že kraj zachrání peníze. Dotace. A kde by to nefungovalo, je třeba víc peněz, fondů a zase dotací. Souboje vizí se nekonají, místo nich se vedou souboje o to, kdo a jak bude peníze rozdělovat. Pak jsou z toho často jen opletačky, které známe jako kauzy ROP Severozápad a podobně.
Jak ovšem ukázala naše analýza stojící na datech NKÚ, peníze všechno nezachrání. Dokonce naopak: zatímco v roce 2003 byly všechny české regiony nad průměrem přistupujících zemí, tehdy to znamenalo být nad 55 % v paritě kupní síly tehdejší desetičlenné Evropské unie, o dvacet let později už byl tento průměr 78 % a pět českých regionů (podle členění EU) se ocitlo pod ním: Severozápad, Moravskoslezsko, Severovýchod, Jihozápad a Střední Morava.
Jinými slovy rozhledny a cyklostezky překvapivě nepomáhají řešit strukturální problémy.
https://hlidacipes.org/ceska-dotacni-past-proc-cesko-nedohani-evropu-i-kdyz-cerpa-stovky-miliard/
Kraj a města mezitím vedou politici, kteří se do funkcí dostali slibováním všeho možného, pokud možno hned. Nejsou tam od včerejška. K postupnému přebarvení radnic do dresů chemicko-kuřecího korporátu dochází nejpozději od roku 2014 a výsledky se nedostavují. Sliby se slibují a v každých volbách se situace opakuje.
Průnik množin lidí, kteří se ze severu chtějí odstěhovat, a těch, a kteří ve volbách zas a znovu volí populisty (v tom lepším případě) je velmi neprázdný. K volbám je dovezou Honeckery, což jim ovšem nezabrání vrátit se do svého neprodejného bytu, zanadávat si a volit stejně jako minule. Vždyť vám přece vracíme, co vám vláda vzala, tu máte slevu na vlak (jak příznačné). A když jde do tuhého, slíbíme vám safari.
Změna zdola se nekoná. Na sever Čech a do postižených regionů obecně nejspíš v příštích letech natečou další stamiliardy, za které si možná zase něco postavíme. Vize chybí a není o ni zájem. Místo dálnice a vysokorychlostní trati jedeme do budoucnosti po cyklostezce.