Rekonstrukce slavné pravěké ženy Lucy je k nerozeznání od živé. Každá vráska i vlas zabraly stovky hodin

| 3 min

Sdílet

Pozoruhodně zachovalá Lucy zcela přehodnotila znalosti vědců. 40 procent zachovalé kostry ukázalo, jak se tento hominid pohyboval, jak vypadal, čím se živil, jaká území mohl obývat a v jakých sociálních strukturách mohl fungovat, uvádí organizátoři výstavy.

Rekonstrukce slavné pravěké ženy Lucy je k nerozeznání od živé. Každá vráska i vlas zabraly stovky hodin

Zdroj: Ilustrační snímek: Lucy s dívkou v Muzeu neandrtálců v německém Erkrathu / Creative commons, CC-BY-SA

Na Jagellonské univerzitě v Krakově, v Centru přírodovědného vzdělávání, je v současnosti vystavena rekonstrukce Lucy, známého australopitéka a jednoho z předchůdců Homo sapiens, která žila v Africe před 3,2 miliony let. Otevření této expozice oznámila podle serveru Naukawpolsce.pl sama univerzita. Lucy, vyobrazená v životní velikosti, doplňuje výstavu spolu s modely neandertálce (Homo neanderthalensis) a člověka vzpřímeného (Homo erectus.) Výstava je dále obohacena o strom předků moderního člověka s replikami lebek hominidů.

Lucy patřila k druhu Australopithecus afarensis, tzv. lidoopovi z Afaru, který obýval východní Afriku asi před 3,7 až 1,3 miliony let. Její ostatky byly objeveny v roce 1974 blízko etiopské vesnice Hadar. Jméno Lucy bylo inspirováno populární písní Beatles „Lucy in the Sky with Diamonds", píše Krknews.pl.

Malinká pražena s velkým významem pro lidstvo

Pozoruhodně zachovalá kostra Lucy zcela přehodnotila naše znalosti. Přesně 47 kostí, které byly popsány jako 40 procent kompletní kostry, totiž umožnilo pochopit, jak se tento hominid pohyboval, jak vypadal, čím se živil, jaká území mohl obývat a v jakých sociálních strukturách mohl fungovat. Množství dochovaných kostí umožnilo zjistit, že Lucy měřila jen 110 cm a vážila 28 kg a že její mozková kapacita byla podobná jako u současných šimpanzů," vysvětlují vědci z Jagellonské univerzity.

Video k článku ZDE

Po kliknutí na následující odkaz z platformy X (dříve Twitter) můžete shlédnout mnohé fotografie zdařilé rekonstrukce slavné praženy Lucy, vystavené v Centru přírodovědného vzdělávání Jagellonské univerzity.

Rekonstrukcja słynnej prakobiety Lucy na wystawie Centrum Edukacji Przyrodniczej UJ @krakow_pl @JagiellonskiUni https://t.co/nMIBs3f8rh
— krknews.pl (@KrknewsPL) December 30, 2023

Na tomto odkazu můžete shlédnout mnohé fotografie zdařilé rekonstrukce slavné praženy Lucy, vystavené v Centru přírodovědného vzdělávání Jagellonské univerzity. Zdroj: Twitter

Lucyina kostra měla primitivní (opičí) i současné (lidské) rysy. Pračlověk - jak jej popsali antropologové - měl krátké dolní končetiny, dlouhé ruce a prsty ještě přizpůsobené stromovému způsobu života. Přesto se dokázala volně pohybovat vzpřímeně po dvou končetinách a stavba její pánve se od lidské výrazně nelišila. Klenuté chodidlo také naznačovalo, že se pohybovala chůzí podobné lidské.

Mohlo by vás zajímat: Horské opice chodily po dvou dávno před škobrtající Lucy. Potřebovaly se brodit zaplavenými pralesy?

V době své smrti byla Lucy dospělá, o čemž svědčí dokončený růst kostí a mírně opotřebované stoličky. V její stravě převažovaly rostliny, ovoce a semena. Vedla tedy typický lovecko-sběračský způsob života mezi vegetací africké savany. Pravděpodobně zemřela v důsledku pádu ze stromu, protože na kostech byly nalezeny stopy po zlomeninách a praskliny typické pro pády lidí z velkých výšek.

„Přestože stále nevíme, zda Lucy byla přímým předkem Homo sapiens, objev jejích ostatků významně posunul naše znalosti o nejstarší lidské linii," poznamenávají odborníci z Jagellonské univerzity.

Mohlo by vás zajímat: Pračlověk se z Afriky do Austrálie přesouval rychlostí 1 až 4 kilometry za rok

Silikonová socha je velmi pracná

Rekonstrukci pračlověka, stejně jako neandertálce a člověka vzpřímeného, připravila společnost z města Ostrowiec Świętokrzyski, asi 150 km jižně od Varšavy, po konzultaci s antropology. Organizátoři výstavy upozorňují, že příprava silikonového modelu byla časově náročný proces.

Mohlo by vás zajímat: „Jejich jednota ve smrti naznačuje i jednotu v životě“: Pračlověk žil v nukleárních rodinách jako my dnes

Jak tvůrci popisují, v první fázi je třeba zjistit přesnou stavbu kostry rekonstruovaného druhu, což umožňuje zhotovit ocelovou konstrukci tak, aby model zachovával držení těla typické pro daný druh. Na takto zhotovenou vnitřní kostru se naváže prototyp - nanesou se vrstvy plastelíny a modelovací hlíny, aby se do detailu reprodukovalo svalstvo jedince a kůže s jejími vráskami a záhyby. Dalším krokem je sejmutí silikonové formy z modelu, která bude použita k výrobě odlitku. Odlitek modelu se skládá z několika vrstev silikonu, které napodobují kůži. Poté se na obnažený silikonový model připevní vlasy. Tento pracný proces se provádí pomocí jehly a háčku vlas po vlasu. Poté zbývá drobná retuš a líčení. Sochařka Ewa Stawiarska strávila stovky hodin prací na každé rekonstruované vrásce, uvádí autorka článku Beata Kołodziejová z Naukawpolsce.pl.

Rekonstrukce slavné pravěké ženy Lucy je k nerozeznání od živé. Každá vráska i vlas zabraly stovky hodin

Pražskému letišti přišly výhrůžky drony, na místě zasahují vojáci i policisté

Policie v Českém Těšíně zastřelila útočníka, který zranil jednoho z policistů

Alarmující měření. Penisy se mužům za posledních 30 let prodloužily o čtvrtinu

Nosková jede. V jedné statistice je nejlepší na světě, Američanka byla minule paf

Tohle že je poslední Bond? To je smutný pohled na Daniela Craiga