Nadějný start nového turné Klub Randal se poctivě plnil již dvě hodiny před začátkem koncertu, jednalo se koneckonců o jednu ze dvou zastávek ve východní Evropě a také první koncertní tour vůbec. Mladší osazenstvo oddaně čekalo pod pódiem a starší páry se soustředily spíše v pozadí. Slyšeli jsme kolem sebe různé jazyky od češtiny přes slovenštinu, maďarštinu až po polštinu a ukrajinštinu. Tajuplná atmosféra klubu, spolu s příjemnou obsluhou a dobrým pivkem, nás dobře naladila na nadcházející koncert.
V osm hodin za nadšeného křiku publika odstartovala vystoupení instrumentální část kapely. Bubeník Lotto, baskytarista Yutara a pianista Daisuke spustili předmluvené uvítací slovo v angličtině, které doplnili bicím sólem a dramatickou synthovou linkou. Křik fanoušků dosáhl maxima, když jako poslední na pódium došel zpěvák Yoshiatsu. Pak začali pomalou pochodovou baladou Fukuro No Ki a Yoshiatsův teatrální projev na sebe nenechal dlouho čekat.
Foto: Asianstyle / Sandrine Foto: Asianstyle / Sandrine Foto: Asianstyle / Sandrine Yoshiatsův expresivní projev si získal všechny oči v sále Už vím, koho si představit pod pojmem profesionální performer. Yoshiatsu ani na chvilku nevypadnul z role a nezáleželo na tom, kam v sále jsme se přesunuli, každého jednotlivého diváka i v příšeří klubu vypátral a dopřál mu dlouhý, upřený pohled až do duše, bez jediného mrknutí. Při konci první skladby publikum poctivě nechalo doznít poslední tón do ticha a teprve poté se spustil obrovský potlesk. Yoshiatsu se zašklebil jokerovským stylem, jako ostatně ještě mnohokrát toho večera, a kapela přepnula do skákavějšího rytmu skladeb, kterého se už držela po zbytek koncertu.
ČTĚTE TAKÉ : Rozhovor s kapelou Fukuro: V Japonsku máte „nařízeno” jak se na koncertech projevovat. Líbí se nám volnost v zahraničí
Po pár úvodních písních zpěvák konečně promluvil k publiku. Přivítal nás na jejich krátké tour a vyzval k tomu, abychom si společně užili krásný večer. Následoval singl Road To The Future, symbol loňského amerického turné, kde nechyběla ani živá stepovací vložka.
Fukuro výborně komunikují s publikem Sympatický pianista Daisuke se stále na publikum usmíval, pouštěl na diváky bublinky z automatické pistole a zpíval si party s spolu s Yoshiatsu. Bylo poznat, jak moc je mu hudba blízká a odezva publika příjemná. Yutara si užíval převážně pomalé basové pasáže. Jediný Lotto vypadal na začátku koncertu, jako by tam seděl trochu za trest. To se ovšem prolomilo ve druhé půlce v takzvané promo pauze, kdy se každý člen pochlubil malou slovenskou vsuvkou. Ať už to byl Yoshiatsu zabalen ve slovenské vlajce, Lotto propagující kapelní merch nebo Daisuke s notýskem, ve kterém měl napsaný celý proslov v neuvěřitelně lámané japonské slovenštině. I tak sklidil obrovskou podporu ve formě potlesku za projevenou snahu.
Foto: Asianstyle / Sandrine Foto: Asianstyle / Sandrine Zazněly nezvýznamnější písně, nešetřilo se přídavky a nikomu se po děkovačce nechtělo odcházet V průběhu večera zazněly skladby jako „ kolotočářská“ Bakemono No Watashi Ni Wa, jeden z prvních hitů kapely Seppun, MOM, ke které nedávno vydali nový videklip, či La La La, kterou podpořil i sborový zpěv publika.
Poté, co Fukuro opustili pódium, dalo se publikum do synchronizovaného volání „ ještě jednu“ , na což kapela překvapivě neslyšela. Když se ovšem jeden anarchista pustil do skandování „ Fu-Ku-Ro“ , zbytek sálu se postupně přidal. Tomu už kapela porozuměla více a potěšila nás ještě třemi krásnými přídavky.
https://www.youtube.com/watch?v=iQsuLDBgefs
Po koncertě se v klubu ještě dlouho pilo a fanoušci s předem zakoupenými VIP lístky měli možnost se s členy Fukuro vyfotit v prostorách dřevěného baru. Bublifuky, intimní atmosféra, profesionální hudební výkon, sehranost a výborný zvuk. Koncert, na který bych mohla chodit každý týden a vždycky bych objevila něco nového, inspirujícího.
Fukuro v Bratislavě z pohledu redaktorky Sany Bratislavský koncert Fukuro byl pro mě opravdu milým zážitkem. Na koncert jsem se velmi těšila, jelikož bylo mým přáním slyšet hlas Yoshiatsua – hlas, který mi přilnul k srdci už před mnoha lety během jeho působení v Dadaromě. Mrzelo mě, že jsem neměla možnost vidět tuto kapelu naživo před jejím rozpadem. O to více jsem byla nadšená, když jsem zjistila, že unikátní projekt Fukuro zavítá do Bratislavy. Fukuro jsou žánrově od Dadaromy odkloněni asi o 180 stupňů, ale i přesto je mi jejich tvorba hudebně velmi blízká. Kapela nemá kytaristu a pouze s pianem, basou, bubny a silným vokálem vytváří osobitý mix jazzu, rocku a něčeho lehce „spooky“ tajemného.
Zvuk v klubu Randal byl skvělý, vše bylo zřetelně slyšet. Nejvíce mě fascinovaly rozmanité polohy Yoshiatsuova hlasu, který byl naprosto strhující a technicky obdivuhodný. Kapela byla velmi milá a na jejích členech byl znát velký vděk, když viděli a slyšeli zpívat a jásat skoro plný klub. Všichni si připravili nějaké to slůvko ve slovenštině a skladatel a pianista Daisuke dokonce přednesl pečlivě zapsaný tříminutový proslov ve slovenštině. Fanoušky to dojalo a mě také, bylo to velmi milé.
Zvláštní zmínku si zaslouží silná a poutavá stage presence Yoshiatsua. Bylo to skvělé vystoupení od začátku až do konce. Jeho charakteristický make-up, známý ještě z dob Dadaromy, potrhoval jeho hru i výrazy plné emocí. Byl to opravdu velmi silný zážitek. Také interakce s publikem byla výborná a kapela se snažila mluvit anglicky. Yoshiatsu například během jedné písně políbil elegantně nataženou ruku své fanynky. Dokonce i jedna podprsenka k němu z publika doletěla. Tu s grácií převzal a pak s velkou slušností vrátil.
Celý koncert byl pro mě hluboce osobním zážitkem – dojemným, hudebně silným a lidsky hřejivým. Doufám, že se kapela Fukuro do našich končin zase někdy vrátí.
https://www.tiktok.com/@asianstyle.cz/video/7529542203933363478
Zdroj: Autorský text