2 min

Rozpočet KRNAP seškrtali, péče o přírodu zůstává přesto prioritou

Sdílet

Prioritou Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) při rozpočtových úpravách ministerstva životního prostředí (MŽP) pro národní parky je zachování péče o přírodu a návštěvnický servis. ČTK to řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Podle správy parku byla loni provozní dotace od zřizovatele 145,3 milionu korun, pro letošek očekává 111,1 milionu. Loni měla rozpočet 472 milionů a pro letošek je poslední verze plánu dosud neschváleného rozpočtu 464 milionů korun.

Ilustrační foto.

Zdroj: Liberecká Drbna - zprávy z Liberce a Libereckého kraje

"Dopady rozpočtové úpravy MŽP na fungování Správy KRNAP vyhodnocujeme. V tuto chvíli nepředpokládáme omezení klíčových ochranářských aktivit. Do budoucna to ale může představovat velký problém," řekl ČTK Drahný.

Kvůli škrtům plánují správci parku vyčerpat většinu rezervního fondu. Je tam 151 milionů korun, správa parku letos plánuje vybrat 147 milionů. "Původně vznikl s tím, že má sloužit v souladu s legislativou ke krytí neočekávaných výdajů a nákladů, jako třeba kalamit kůrovcových či větrných," sdělil Drahný.

Navýšení těžeb dřeva je podle správců KRNAP až poslední řešení chybějících financí. "Národní parky jsou tady právě pro zachování přírody v jedinečném celoevropském kontextu. Správa KRNAP se řídí platným Lesním hospodářským plánem (LHP), mimochodem od poloviny loňského roku máme nový s desetiletou platností," uvedl Drahný. Na rozdíl od běžných hospodářských lesů má LHP v národních parcích povahu strategického dokumentu, který zohledňuje především ekologické a ochranářské cíle stanovené v Zásadách péče o KRNAP.

"Management Správy KRNAP bude i nadále usilovat o konstruktivní dialog se svým zřizovatelem, ministerstvem životního prostředí, s cílem objasnit možné dopady snižování rozpočtu prostřednictvím omezení provozní dotace na území KRNAP," doplnil Drahný.

Škrty v praxi by se mohly projevit například v omezení provozu informačních středisek, muzeí či údržby turistických cest. "Takový krok by však nepředstavoval dlouhodobě udržitelné řešení a mohl by mít dopad jak na kvalitu péče o území NP, tak na komfort jeho návštěvníků," sdělil Drahný. Navíc na řadu těchto aktivit šly peníze z EU a dalších programů, které jsou spojené s povinností zajištění udržitelnosti projektů i v následujících letech.

"Řešit škrty v rozpočtu snahou dohnat to v dotacích, vytváří problém pro budoucnost. Takové projekty totiž opět generují potřebu nákladů na řešení udržitelnosti, ale pak už z vlastních peněz," dodal Drahný. Zavedení vstupného do KRNAP podle něj není ve hře.

Správa KRNAP v období 2007 až 2013 do regionu získala z EU dotace 542 milionů korun a v období 2014 až 2020 přes jednu miliardu korun. Pro období 2021 až 2027 má schválené projekty za 436 milionů a za dalších 612 milionů korun má projekty ve fázi hodnocení nebo připravované. KRNAP se i s ochranným pásmem rozkládá na 55.000 hektarech v okresech Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou.

O situaci v dalších národních parcích ČR kvůli možným škrtům informoval server Novinky.cz. Mluvčí šumavského parku Jan Dvořák webu řekl, že národní park Šumava dostal loni z rozpočtu 182 milionů korun a letos mu chce ministerstvo dát 107 milionů korun.

Základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun schválila Sněmovna hlasy vládní koalice v noci ze středy na čtvrtek. Nyní ho dostanou k projednání sněmovní výbory, konečné hlasování se očekává v březnu. Česko je nyní v rozpočtovém provizoriu, protože se rozpočet nepodařilo schválit do konce roku. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.

Rozpočet KRNAP seškrtali, péče o přírodu zůstává přesto prioritou

Ukrajinský dluh dosáhl kritické hranice. Analytici popisují, co Ukrajinu zachrání

Bláznivý slalom. Zničený Nor utekl k lesu, vyzvedla ho policie. Čech rýpl do stavitele

Jak si půjčit zcela zdarma. Tisíce Čechů využily způsob, jak legálně napálit věřitele

Žádné notifikace, žádné kolony – a méně stresu. Vědkyně Lucie Ráčková o životě v izolaci i tlaku na ženy

Na portugalských hřbitovech se přestala rozkládat mrtvá těla. Nikdo neví proč