Slanina má pověst hříšného jídla, přitom tělu může prospívat víc, než by kdo čekal. Odborník vysvětluje proč

| 3 min

Sdílet

Samotný název evokuje mraky soli a obrázek ve vaší hlavě dost možná doplní moře tuku. Výsledky nejnovějších výzkumů vás ale pravděpodobně překvapí.

Slanina má pověst hříšného jídla, přitom tělu může prospívat víc, než by kdo čekal. Odborník vysvětluje proč

Zdroj: Zdroj fotografie: iStock

Když se řekne zdravý životní styl, slanina nejspíš nebude vaše první asociace. Přeci jenom, když si člověk představí nasolený kus masa, co se leskne olejem a vedle něj kus zeleného kadeřávku tak, jak ho Bůh stvořil, je těžké uvěřit, že by obě varianty mohly být zdravé. Podle odborníka na výživu Kris Gunnars, BSc byla ale slanina v minulosti zbytečně očerňována jako příliš nezdravá. Novější výzkum ukazuje slaninu v trochu jiném světle.

Jak je na tom slanina se živinami?

Ne tak špatně. V prvé řadě se jedná o dobrý zdroj bílkovin, které jsou základní stavební kámen celého lidského organismu. Možná máte pocit, že jich za den sníte dostatečné množství, ale podle NZIP je doporučený denní příjem 0,8 gramů bílkovin na kilogram vaší hmotnosti. Kromě bílkovin obsahuje slanina celou škálu členů z rodiny vitamínu B: B1, B2, B3, B5, B6, B12. Z minerálů pak především selen, fosfor, železo, hořčík a draslík.

iZdroj fotografie: Unsplash

Slanina je tučná, ale jakým způsobem?

Slanina obsahuje především dva následující druhy tuků: mononenasycené mastné kyseliny a nasycené mastné kyseliny. V psané podobě se liší šesti písmeny, v reálu jde o mnohem víc. Mononenasycené mastné kyseliny jsou zdravé a nacházejí se třeba v olivovém oleji nebo avokádu. Nasycené mastné kyseliny jsou naopak často spojovány s rozvojem kardiovaskulárních onemocnění. To novější studie nicméně neprokazují.

Další kontroverzí je nepochybně cholesterol. Ten ale také existuje ve dvou variantách: jedna cévy chrání a druhá poškozuje. Dříve se věřilo, že cholesterol v potravě zvyšuje hladinu (toho špatného) cholesterolu uvnitř vašich cév. Novější závěry vědecké obce poukazují na to, že konzumace cholesterolu má na tuto hladinu jen malý vliv. Játra totiž cholesterol produkují na základě toho, jak moc cholesterolu přijmete ze stravy.

Slaná slanina: Je to problém?

Přílišné množství soli se často spojuje s vysokým krevním tlakem. Je pravda, že pokud na vysoký krevní tlak trpíte dlouhodobě, pak sůl ve slanině, a tím pádem slanina samotná, nejspíš není ten nejlepší nápad. A je také pravda, že některým lidem sůl ve slanině zvedne krevní tlak. Důležité ale je to, že krátkodobě to nic moc neznamená. Navíc, existují studie, které mezi příjmem soli a úmrtími způsobenými kardiovaskulárními chorobami nenašly spojitost.

iZdroj fotografie: Unsplash

Obsahuje slanina karcinogeny?

Ve světle reflektorů se tentokrát ocitají dusitany a dusičnany: obě soli kyseliny dusičné, které se liší množstvím molekul kyslíku. Při zpracování slaniny se používají kvůli zachování barvy a také jako konzervanty. Kvůli tepelné úpravě ale tvoří sloučeniny zvané nitrosaminy. Problém s nitrosaminy je následující: jsou karcinogenní. Přesto, odpověď na hlavní otázku tohoto odstavce naštěstí není jasné ano.

Nejspíš, pokud nejste vášniví chemici, vás čeká nové slovo: inhibovat. Když se řekne, že produkce nitrosaminů je inhibována kyselinou askorbovou, možná z toho dvakrát moudří nebudete. Ve skutečnosti to ale neznamená nic jiného, než to, že přidáním kyseliny askorbové se množství nitrosaminů ve slanině snižuje. Nějaké nicméně zůstanou — a máme tu studie, které poukazují na možnost zvýšeného rizika rakoviny.

Slanina: Ano nebo ne?

Na závěr přichází hrdina všech lifestylových a zdravotních poraden. Míra. Míra nikde nesmí chybět. Ani u slaniny. Existuje dostatek důkazů, že občasná konzumace slaniny není prohřešek, který by se trestal okamžitým úpadkem zdraví. Část slaniny je dokonce zdraví prospěšná. Existují nicméně zdravější varianty? Nepochybně. Slaninu si ale zcela odpírat nemusíte. Jen nezapomeňte: všeho s Mírou. Tedy, mírou.