CENTRUM.CZ > Techzpravy.cz > dnes, 07:00

Slunce mělo spát. Místo toho se probouzí a přináší problémy

3 min

Sdílet

Země spolu s ostatními planetami naší soustavy obíhá kolem Slunce. Vzhledem k tomu, že hraje tak ústřední roli, není divu, že vědecká komunita již desítky let bedlivě sleduje, co se děje na jejím povrchu.

Slunce mělo spát. Místo toho se probouzí a přináší problémy

Zdroj: vitacop / Depositphotos

V posledních letech došlo k pozoruhodnému pokroku, který nám umožnil přiblížit se k tajemstvím naší hvězdy více než kdy dříve. Jedním z nejdůležitějších milníků byla mise Parkerovy sluneční sondy, která se stala nejbližším lidským zařízením ke Slunci. Sonda poskytla zásadní údaje o slunečním větru a magnetickém poli Slunce a pomohla vědcům lépe pochopit, jak vznikají a šíří se sluneční bouře.

Parker však není jediným pokusem o odhalení slunečních záhad. Vědci po celém světě provádějí více studií a jedna z nejnovějších přitahuje pozornost: Slunce vykazuje známky nečekané změny, které se vymykají dvě století trvajícímu vzorci.

Proč se Slunce chová jinak?

Výzkum publikovaný v časopise The Astrophysical Journal Letters odhalil, že od roku 2008 sluneční aktivita pouze vzrostla, čímž se přerušil klesající trend, který byl pozorován od 80. let minulého století. Tato zvýšená aktivita se projevila větším počtem slunečních skvrn, což jsou dočasné oblasti intenzivní magnetické aktivity na povrchu Slunce. Tento obrat zmátl vědeckou komunitu, která očekávala, že Slunce vstoupí do delší klidové fáze. Takové chování nebylo za posledních 200 let zaznamenáno.

Mohlo by vás zajímat: Byl pod ledem tisíce let. Nyní ho vědci chtějí přivést k životu

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

Historické záznamy o sluneční aktivitě, které sahají až do 17. století, ukazují, že naše hvězda procházela fázemi dlouhodobého klidu. Nejznámější byly v letech 1645 až 1715 a poté v letech 1790 až 1830. Právě sluneční minimum zaznamenané v roce 2008 vedlo k myšlence, že Slunce je na pokraji srovnatelného období.

„Vše nasvědčovalo tomu, že Slunce vstoupí do delší fáze nízké aktivity. Proto bylo překvapením, že se tento trend obrátil. Slunce se pomalu probouzí,“ říká Jamie Jasinski z Laboratoře proudového pohonu NASA.

Práce vychází z analýzy heliosférických dat shromážděných na platformě OMNIWeb Plus, kterou spravuje Goddardovo středisko vesmírných letů NASA. Tato data pocházejí z několika vesmírných misí agentury, jako jsou Advanced Composition Explorer (ACE) a Wind. Tyto družice mají zásadní význam pro sledování slunečního větru a jeho interakce se zemskou magnetosférou.

Důsledky pro Zemi

Zvýšená aktivita Slunce má přímý dopad na naši planetu. Slunce neustále vyzařuje proud nabitých částic známý jako sluneční vítr. Při jeho zesílení se zvyšuje i tlak na zemskou magnetosféru, vrstvu, která nás před těmito emisemi chrání.

Tato zvýšená aktivita se projevuje větším počtem slunečních erupcí a výronů koronální hmoty, při nichž se do vesmíru uvolňuje obrovské množství energie a částic. Zejména výrony koronální hmoty mohou do vesmíru vypustit miliardy tun slunečního materiálu, a pokud směřují k Zemi, mohou způsobit geomagnetické bouře.

The full month of August 2025 on the Sun. It was very much a month of two halves, with activity visually increasing significantly towards the end! However, the surge in activity didn’t produce the expected increase in solar flares. pic.twitter.com/IP7oT7fC7N
— Dr. Ryan French (@RyanJFrench) September 3, 2025

Přestože magnetosféra funguje jako ochranný štít, mohou mít tyto exploze vliv na technologie na Zemi. Patří mezi ně rušení GPS, výpadky rádiové komunikace a v extrémních situacích i přetížení rozvodných sítí. Historickým příkladem je Carringtonova událost z roku 1859, nejsilnější zaznamenaná sluneční bouře, která způsobila výpadky tehdejších telegrafních systémů.