Psát o ubytování a hotelech na golfových hřištích je žurnalisticko-reklamní nádeničina. Jádrem golfu je přece vždycky hřiště, o tom se píše snadno a nápady přicházejí samy. Ale ubytování? Hotely? Restaurace? „Ach ano, když to musí být, tak se o tom v článku také zmíním…“, říká novinář s poněkud nezaujatým výrazem a nejraději by to už měl za sebou. Co také psát, když ubytování na golfu si bývají podobná. Většinou čtyři nebo tři plus hvězdičky, většinou dobré služby i jídlo, většinou praktické, protože blízko k první jamce. Ráno se probudím a už jdu na to.
Sokolovský hotel Marshall přesně tohle nabízí. Takže co mě k němu táhlo navíc? Proč mě zajímal?
Je to jako s ženami. Pro některou máte prostě slabost. Nejenže se vám fyzicky líbí, ale sedne vám i srdcem a povahou. Cítíte se s ní uvolněně, příjemně. Chemie funguje.
A takhle mi je, když si jedu zahrát do Sokolova. Mám tohle hřiště, které leží docela daleko od Prahy, rád z více důvodů. Připadá mi trochu opomíjené, a tak mu chci pomoci. Líbí se mi svým „ekologickým“ konceptem, protože bylo vybudováno na důlní výsypce někdejšího dolu Silvestr (těžba ukončena 1981). Hřiště má také kvalitní design, německý architekt Chris Städler tu invenčně pracoval s krajinou. Dobře si tu zahrají sportovní golfisté, jamky jsou ale díky širším plochám přívětivé i k těm rekreačním.
A také místní krajina. Ta mi připadá neobvyklá, dynamická i dramatická. Jsou tu jamky intimní, kde jste jenom sami, obklopeni stromy, ale i jamky s širokým dechem a velkolepostí. Na některých vyvýšených místech se kocháte výhledy. Slavkovský les na jedné a Krušné hory na druhé straně vhodně rámují celek.
Je pro všechny
Do Sokolova, kam to mám z Prahy 145 kilometrů a skoro dvě hodiny jízdy, až tolik pražských a středočeských golfistů nejezdí. Čeští golfisté dnes obecně už nechtějí jezdit za hrou v jednom dni více než 100 kilometrů tam a 100 zase zpátky. Raději někde přespí. Druhý den hrají buď na tom samém hřišti, anebo vyzkouší jiné v okolí. Západní Čechy jsou na takovou cestu jako stvořené, osmnáctijamkových hřišť je tu pět (vedle Sokolova i Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a Cihelny; Kynžvart je bohužel uzavřený), také tři devítky (Vary – Racing, Háje a Luby; někdejší Teplá už také zanikla).
I s tím pochopitelně souvisí vybudování hotelu. Ubytování na hřišti se v Sokolově přímo nabízelo nejen kvůli otázce dostupnosti - vzdálenosti, ale i proto, že vhodný prostor ke stavbě hned u klubovny byl. Dnes je ubytování, ale i nabídka dalších relaxačních a volnočasových aktivit na golfovém hřišti i ekonomickou nutností. Golfový provoz je potřeba podpořit příjmy z jiných oblastí, sám si na sebe ve většině případů nevydělá.
Sokolovský hotel Marshall tedy nebudovali jen pro hráče golfu, ti by jim tři vzájemně propojené části o třech patrech s celkem 36 pokoji nezaplnili. Zatímco hotel je celoroční, hřiště má zimní přestávku (nehraje se od listopadu do března). Hotel nabízí také wellness, je tu sauna, v místech před hotelem se buduje prostor pro aktivity jako je jóga atd.
„Náš hotel je primárně určen jako ubytování pro kohokoliv, kdo přijede do našeho kraje, lokality,“ říká Barbora Štěpánková, spolumajitelka a šéfka sokolovského golfového areálu. „Chtěli jsme nabídnout zájemcům nějaký pěkný prostor, kde mohou pobývat. Kde je možné pořádat i firemní akce, soukromé oslavy, typicky svatby, ale kde lze být i na dovolené přes léto více dní. A také v zimě, kdy je při sněhu možné běhat třeba na běžkách po hřišti. Měla by to být oáza kvality a vkusu.“
Tohle hotel splňuje. Zdejší okolí disponuje úžasnými přírodními cíli, ale zároveň člověk vidí, že Karlovarsko, západní Čechy, někdejší Sudety, jsou místem velkých kontrastů i rozdílů. Vedle pěkné přírody tu jsou i místa lidmi opuštěná, zanedbaná. Osmdesát let po odsunu Němců si někteří obyvatelé vytvořili k lokalitě vztah, jiní zde ale žili nebo žijí jen dočasně; aby zase odešli za lepším z hlediska sociálního či finančního.
Na sokolovském golfu a v hotelu ale tuto rozporuplnou současnost i minulost regionu nevnímáte. Je to svět úhlednosti a klidu, ve kterém může být připomínkou těžebního, industriálního dědictví jen pár vzdálených komínů tepelných elektráren. Energetická současnost o sobě dává vědět listy větrných elektráren na obzoru Krušných hor.
Na golf i na kolo
Hotel je architektonicky koncipován v modernistickém duchu, je dílem ateliéru BekArch. Vnější plášť zděné budovy je ozvláštněn dřevěnými prvky. Z hlediska orientace jsou všechny pokoje, jejich okna a balkóny, obráceny na hřiště, západním až severozápadním směrem. Vidět je odpaliště první a desáté jamky, green devítky a osmnáctky. Výhledy jsou i na hřeben Krušných hor.
Pokoje jsou díky velkým oknům/dveřím vedoucím na balkóny prosvětlené. Golfovou skutečnost připomínají historické plakáty v pokojích, ale také detaily: držadla skříní a „háčky“ na oblečení v šatně jsou vyrobeny z golfových míčků. Pokoje jsou dvoulůžkové, ale díky možnosti přistýlek se v nich ubytuje i čtyřčlenná rodina, resp. dva dospělí a dvě děti.
Teď si možná řeknete: Takových ubytovacích možností je přece v nedalekých Karlových Varech spousta, mohl bych využít i ty… Ale v tom je právě kouzlo sokolovského hotelu. Je přímo na hřišti, golf máte hned k ruce a nemusíte vůbec řešit, kterou z těch stovek karlovarských ubytovacích možností zvolit. Jste také odděleni od specifického, lázeňského typu pobývání a ruchu. Nemusíte ani řešit parkování, nejste obětí karlovarského složitějšího vedení cest, kdy středem města se jezdit nedá.
Naopak na sokolovský golf, respektive na parkoviště golfu a Marshallu, je to sem ze sjezdu dálnice D6 na kilometru 133 jen dvě minutky. Je to praktické i pro případ, kdy chcete jezdit na výlety do okolí. Na hrad Loket, do zdejšího historického městečka, je to pouze 9 kilometrů, autem 11 minut jízdy. Na rozhlednu Krudum (poblíž vrcholu 838 m.n.m.) je to 13 kilometrů na kole. Na sokolovské jezero-koupaliště Michal (opět rekultivace) jenom 2,4 kilometrů chůze.
Takže mně, golfistovi, ale i cyklistovi a turistovi, připadá hotel praktický i jako základna pro výlety po okolí na kole. Rozhlednu Krudum znám a rozhodně doporučuji pro mimořádné výhledy na celou západní část Krušných hor, ale zároveň pozor: od hotelu (454 m.n.m.) je to 380 metrů výškového rozdílu a těch 13 kilometrů se jede jenom do kopce. Tudíž méně zdatní by měli použít elektrokolo.
Rovinatější trasy si můžete užít na druhé straně od golfového areálu, okolo jezera Medard, což je největší umělé jezero v Česku; délka 4 km, šířka 1,5 km. Jezero vzniklo zaplavením důlních jam po dolech Medard a Libík, kde byla těžba ukončena v roce 2000. Jezero dosáhlo naplnění vodou v roce 2016. Dnes se budují cesty v okolí a také infrastruktura pro volnočasové aktivity
Lesopark s duší
Sokolovské hřiště možná stojí trochu ve stínu úctyhodných a starších karlovarských Olšových Vrat, či ještě letitějších Mariánských Lázní (letos oslavují už 120 let existence). Ale je potřebné ho těm, kteří zde ještě nehráli, nabízet. A těm, kteří zde byli už před drahnými lety, zase lze sdělit, že sokolovská osmnáctka je dnes hřiště s přehršlí zeleně, kde se příroda po někdejší těžbě už zcela obnovila.
Olšovky a Mariánky mají samozřejmě svoji historickou atmosféru, ale v Sokolově se mi hraje nejuvolněněji. I proto, že je tu vcelku dost prostoru pro chyby. Ale je to dáno i krajinnou otevřeností hřiště, jeho pestrostí i proměnlivostí, dobrým vedením jamek. Hřiště má duši, která čerpá z jedinečného prostoru. Design Chrise Städlera také už patří do 21. století, možnost práce s těžkými stroji a velké přesuny hmot tu přinesly výsledky.
Mám ve svém archivu fotografií golfových hřišť snímky z roku 2005, kdy se tu otevírala první devítka, a pak z roku 2007, po otevření druhé. A rozdíl Tehdy/dnes je obrovský. Tehdy to byl relativně strohý, až drsný prostor, s kamenitými pasážemi, také rýhami, které zde vytvořila voda tekoucí po svazích. Dnes je to díky masivní výsadbě sytý lesopark, kde i negolfista může na lavičkách posedět a uklidňovat se lesy i vodními plochami.
Přespal jsem v sokolovském Marshallu jen jedinou noc, hned ráno jsem jel na další golfovou destinaci, do Františkových Lázní (více o nich přineseme v některém podzimním tištěném vydání Golf Digest C&S). Jedna hra na osmnáct jamek a pouhé jedno marshallovské přespání však ve mně zanechaly dojem, který si budu pamatovat. Máte pocit, že jste nechali Prahu daleko za vrchy vlahého Slavkovského lesa. Široká a mělká brázda horní Ohře s Chebskem a Sokolovskem vám dají zapomenout na všednosti a běžný život.
Bylo to sice krátké potkání se, ale bylo hezké. Rád se tam vrátím.
GolfDigest.cz
Vaření.cz|
Žena-in.cz|
Sport - Aktuálně.cz|