Stěhování robustních Selk´namů: Muži nesli luky a šípy, ženy veškeré vybavení domácnosti a děti

| 2 min

Sdílet

První lidé přišli do Ohňové země asi před 11 tisíci lety. Patřili pravděpodobně ke kmenu Haushů, kteří společně s kmenem Selk´namů obývali tento ostrov až do příchodu kolonistů ze středního Chile koncem 19. století.

Stěhování robustních Selk´namů: Muži nesli luky a šípy, ženy veškeré vybavení domácnosti a děti

Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Selk´namové byli na indiánské etnikum mimořádně vysocí. V průměru měřili 174 cm a misionáři v místních misiích je popisovali jako obry, kteří v některých případech dosahovali výšky až 190 cm. Muži působili opravdu mužně a ženy, i když byly menší, měly rovněž robustní postavy. Rysy obličeje byly ostré, podobné severoamerickým indiánům, popsali cestovatelé a fotografové Haškovi.

Video k článku ZDE

Vše směřovalo k otci

Selk´namové i Haushové byli organizováni v patrilineárních a patrilokálních společenstvích (tzn. osobní atributy, privilegia a majetek se dědí v otcovské linii, mužští potomci žijí na území otce). Když se žena vdala, odešla ke svému manželovi, měla však právo vrátit se na teritorium svého otce.

Mohlo by vás zajímat: Darwin je považoval za naprosté primitivy. Oni sami jedli v nouzi své ženy, teprve poté zvířata

Rodové harweny byly svaté

Každý rod měl své teritorium, které se nazývalo harwen. Toto teritorium bylo dané a bylo respektováno ostatními rody. Podle některých zdrojů se uvádí, že na území Ohňové země bylo celkem 82 harwenů (69 Selk´namských, 11 Hausherských a 2 Kaweskarských).

Selk´namové mohli provádět sběr a lovit pouze ve svých harwenech. Pokud chtěli vkročit do cizího území, museli vždy předem zaslat vzkaz s žádostí o povolení. Pokud toto pravidlo bylo porušeno, mohli být příchozí napadeni vlastníky území. Vlastníci území žádosti o vstup nikdy neodmítali, popisují Haškovi.

Mohlo by vás zajímat: Co by se stalo, kdyby se spojila Jižní Amerika a Afrika dohromady?

Velká haska

Zatímco rod byl širší společenství příbuzných, nejužší rodina – rodiče, děti, prarodiče, svobodní strýcové, bezdětné sestřenice a bratranci – se nazývala haska.

I bez vedení fungovali

Každý člověk ve společenství Selk´namů mohl mít jeden nebo více titulů současně, což mu dodávalo vyšší prestiž. Titul neznamenal, že ostatní lidé mu byli podřízení. Selk´namové žili v beztřídní společnost bez šéfů, každý se musel podílet na zajištění živobytí.

Mohlo by vás zajímat: Huari aneb Jihoamerická říše, která zanikla po poslední rituální pařbě

Časté stěhování: vše na zádech

Selk´namové jsou považováni za lidi doby kamenné. Žili jako lovci a sběrači v přírodě a stěhovali se velice často, aby hledali lepší zdroje obživy. Když se stěhovali, šli nejprve muži. V ruce nesli luk a na rameni měli toulec s šípy. Ženy šly za nimi a nesly veškeré vybavení domácnosti. Pokud měly malé dítě, pak nesly v dřevěné „sedačce“ na zádech ještě dítě. Nakonec šli staří lidé a větší děti. Pochod byl veden po ustálených stezkách a předem byla stanovena přechodná tábořiště, kde bylo co lovit a chytat.

Mohlo by vás zajímat: Lidé obydlí Antarktidu stejně jako v minulosti dinosauři a obří tučňáci. Místní klima se blíží tomu jihoamerickému

Rychlostany

Lišila se obydlí na severu a na jihu. Severní Selk´namové ze stepí stavěli polokruhové větruodolné stany. Používali přitom dřevěné tyče a kůži z lam guanako. Jižní Selk´namové stavěli kuželové domy. Při jejich stavbě využívali kmeny stromů a prostor mezi kmeny byl vyplněn větvemi, trávou a hlínou.