Klokan je víc než jen australské zvíře
Klokan je pevnou součástí australské kultury. Najdete je ve státním znaku, na všemožných produktech a oblečení, na dopravních značkách i znacích velkých organizací nebo společností. Není tak jen živočichem, se kterým byste se setkali pouze ve volné přírodě.
Po celém kontinentu žije zhruba 500 milionů jedinců. Lidé s nimi převážně žijí v rovnováze, neboť si místní uvědomují, že je třeba je vnímat jako spoluobyvatele. Navzdory tomu jsou však loveni pytláky nebo přicházejí o svá přirozená stanoviště. Žijí zde čtyři druhy klokanů: klokan červený, klokan východní šedý, klokan západní šedý a klokan antilopinský.

Zdroj obrázku: Shutterstock, AB Photo Master
Odkud se vzali?
Klokani na území Austrálie žili již před 20 miliony lety. Patří mezi vačnatce, kteří se na tomto kontinentu vyvíjeli izolovaně. Nejvýznamnější je jejich evoluční přizpůsobení suchým podmínkám.
Jelikož bylo nezbytné, aby se přesouvali na velké vzdálenosti, vyvíjela se jejich schopnost skákat. Díky tomu šetří energii a jsou tak schopni efektivně se přemisťovat.

Zdroj obrázku: Shutterstock, Volodymyr Burdiak
Výjimeční atleti přírody
Klokani mají velmi silné zadní končetiny. Díky tomu jsou schopni vyskočit až 8-9 metrů na délku a 3 metry do výšky. Jejich nohy fungují podobně jako pružiny, proto jsou schopni neustále skákat. Zajímavé však je, že neumí skákat dozadu. Zadní končetiny jim pomáhají udržet rovnováhu a v opačném směru je použít nelze.
Mají poměrně velkou výdrž a přesouvají se na velké vzdálenosti. Dokáží skákat 25 km/h, při svižnějším tempu zhruba 50 km/h a při maximální rychlosti až 60 km/h. Záleží však na druhu klokana.

Zdroj obrázku: Shutterstock, AB Photo Master
Klokani a jejich fyziologické dispozice
Fyzické proporce jsou u klokanů větší než u jiných zvířat, ostatně patří mezi největší vačnatce. Samci dorůstají do výšky 2,5 metru a váží kolem 90 kg. Samice jsou naopak mnohem menší, jelikož dorůstají do 1,4 metru a váží mezi 30–40 kg.
Běžně žijí v malých skupinách, které se nazývají tlupy, a někdy davy, a obvykle čítají kolem 50 členů. Jejich průměrná délka života bývá 23 let. Patří mezi býložravce, proto se živí různými rostlinami.

Zdroj obrázku: iStockphoto, AscentXmedia
Fyzická síla
Klokani mají velmi velkou sílu kousnutí, která se dá srovnat s medvědem grizzly. To znamená, že se jedná o 6x větší sílu než u člověka. Přední tlapy pak disponují 8x větší silou než u člověka.
Rovněž patří mezi velmi dobré plavce. K pohybu ve vodě používají ocas. Často sami lákají nepřátele do vody, kde je následně silnými tlapami usmrtí. Zároveň jsou z 95 % leváci, proto ke všem důležitým úkonům používají levou tlapu a při silové zátěži pravou tlapu.

Zdroj obrázku: Shutterstock, Majonit
Klokaní maminky
Klokaní samice vynikají fyzickou predispozicí: vakem, v němž se vyvíjí mládě. Po narození je velmi malinké, údajně jen několik centimetrů, proto se po přemístění do vaku živí mlékem z mléčných žláz a roste zde 120 až 400 dní. Když vak opustí, matka jej stále kojí zhruba do 18 měsíců.
Samice zpravidla rodí každý rok. Zajímavé však je, že je schopna nosit víc mláďat zároveň, přičemž každé z nich bývá v jiném stádiu růstu. Pokud má matka ve vaku kojící mládě, embryo přejde do klidového stavu, než starší sourozenec vak opustí.

Zdroj obrázku: Shutterstock, Ronald Tse
Hrozby současnosti
Zásadním problémem, kterému klokani čelí, je jejich masivní lov. Uvádí se, že každý rok je uloveno až 5 milionů jedinců pro maso nebo kůži. Za posledních 30 let se pak mluví o 90 milionech klokanů. To vše legálně s povolením vlády. Jejich smrt je však krutá. Bývají oslepeni světlem a následně zastřeleni, někdy vykrvácí nebo jsou utlučeni. Mláďata často umírají ve vaku matky.
Stejně tak mizí přirozené prostředí, v němž žijí. Důvodem je zemědělství, urbanizace a úbytek vodních zdrojů. S tím souvisí i klimatické změny. Dlouhá období sucha a vysoké teploty způsobují vysoký počet jejich úhynů.

Zdroj obrázku: iStockphoto, burroblando
Světový den klokanů
Světový den klokanů založila v roce 2020 organizace Kangaroo Alive a strana Animal Justice Party. Každoročně se koná 24. října a cílem je zajistit šíření povědomí o významnosti klokanů a jejich ochraně.
Jednou z motivací rovněž byla situace v Austrálii v roce 2019. Koncem tohoto roku zde vypukly masivní ničivé požáry, které zabily 3 milióny divokých zvířat, z nichž velký počet tvoří klokani.

Zdroj obrázku: iStockphoto, binbeter
Pomoc a ochrana
Během tohoto dne se pořádají různé vzdělávací programy, ekologické akce a snahy zdůrazňovat důležitost ochrany přírody a samotných klokanů. Situace týkající se jejich existence je stále kritičtější.
V Austrálii i v jiných koutech světa však aktivně působí ochránci přírody, kteří tlačí na omezení lovu klokanů. Stejně tak žádají vytvoření ochranných a přirozených míst, v nichž by klokani mohli žít bez zásahu a ohrožení člověka. Zároveň podporují rehabilitační centra pro zraněná zvířata a organizace pro osiřelá mláďata, která by bez pomoci lidí zemřela.

Zdroj obrázku: iStockphoto, Philip Thurston
Symbol, který si zaslouží úctu
Klokani jsou australským národním symbolem, navzdory tomu čelí masivnímu, a hlavně legálnímu lovu. Situace s jejich existencí je náročná a velmi těžko se prosazují změny.
Ochránci zvířat a volné přírody se však nevzdávají. Připomínkou je Světový den klokanů, který bojuje za jejich životy a ochranu. Lidé by měli být více odpovědní, nenásilní a respektující vůči tvorům, kteří mají stejná práva na život.

Zdroj obrázku: iStockphoto, AzmanJaka
Zdroje článku: www.worldkangarooday.org, animalsaustralia.org, www.worldanimalprotection.org.au, www.discoverwildlife.com, www.storicko.cz