Tajný prototyp autobusu z Karosy změnil historii Československa. Díky němu vznikl náš nejkrásnější autobus

| 4 min

Sdílet

Dělené čelní sklo se v historii automobilové výroby objevuje nejednou, a to i u zcela odlišných kategorií automobilů, nebo dokonce autobusů. V čem tkví jeho hlavní přednosti?

Tajný prototyp autobusu z Karosy změnil historii Československa. Díky němu vznikl náš nejkrásnější autobus

Zdroj: Zdroj fotografie: Tatra

Proč mají některé vozy dělené čelní sklo? Je v tom nečekaný fígl a týká se i zřejmě našeho nejlepšího autobusu. Otázka z úvodu byla popravdě i pro mne nesmírně zajímavá. Jsem schopen „z rukávu“ vysypat minimálně pět aut, která mají dělená čelní skla (Jeepem počínaje a Tatrou 148 konče), ale na přímou otázku „proč vlastně“ jsem zaváhal. Redakce AutoŽivě.cz tedy oslovila konstruktéra a experta na design „ve výslužbě“, abychom se dopídili pravého důvodu. A byli jsme nemálo překvapeni. Jako vždy jde totiž o peníze. Ale nejen o ně. Pojďme se na to vysvětlení nyní podívat společně.

Dělené čelní sklo z praktických (a ekonomických) důvodů

Přičemž už samotná diskuse k tomuto článku byla v redakci nad jiné zajímavá. Nedalo mi to, abych se neotočil na kolegu za sebou a nezeptal se ho: „Kdybys měl postavit auto a nemusel hledět na náklady, bude dělené čelní sklo lepší, nebo horší varianta?“ Odpověď byla okamžitá: „Horší, je přes něj hůře vidět a je to dražší na výrobu.“ Ani o jednom zřejmě netřeba diskutovat, kolega má pravdu. Proč se tedy vlastně používalo dělené čelní sklo, když je to dražší a ve finále se musíte potýkat i s horším výhledem? Je to celkem zajímavé.

Zvednul jsem totiž telefon a zavolal na číslo, které jsem kdysi dostal s důvěrou a se slovy: „Kdybyste cokoli potřeboval ohledně konstrukce nebo designu.“ A na druhém konci mi telefon po krátkém vyzvánění opravdu zvednula legenda české automobilové konstrukční školy, jejíž rukopis je vepsán především do nákladních, ale i některých osobních vozů, které se v Československu a pak i v České republice vyráběly. A dotaz jsem pěkně pokorně zopakoval. Odpovědí mi byl nejdřív smích, pak ale poměrně jasný důvod. Vlastně hned dva. S dovolením pro vás odpověď ocituji přesně tak, jak jsem ji zaznamenal:

Dělená čelní skla

„No to je poměrně jednoduché. A má to tuším dva důvody. Nebo o dvou alespoň já vím zcela pozitivně. Poprvé, dělené čelní sklo často vznikalo ze zcela rovných skleněných desek, včetně malých bočních okének ve tvaru trojúhelníku. A to je opravdu značná úspora peněz oproti tvarovaným sklům. A podruhé, když se rozbije čelní sklo, je pořád padesátiprocentní šance, že se rozbije to u spolujezdce. A bude tedy možné, byť s jistými omezeními, pokračovat v jízdě. Postačí to takto?“

Když se finance dokonale snoubí s estetikou

Milý pane profesore, naprosto a úplně. A jak vidno, peníze jsou opět „až na prvním místě“. V tomto případě však zcela pochopitelně, oba dva důvody jsou celkem pochopitelné. A navýsost pragmatické. Když se podíváte na naši Tatru 77 nebo jeden z našich nejvydařenějších autobusů (pokud ne ten úplně nejvíc vydařený) Škodu RTO 706, musíte uznat, že jim to i s děleným sklem mimořádně sluší. A když se rozbije, mění se jen polovina. Úspora nákladů? Více než zřejmá.

Mimochodem. Na výše přiložené fotografii je starší verze slavné „sedmsetšestky“, ještě s nikoli tak aerodynamicky tvarovanou přídí a dokonale zakomponovanou maskou. Málo se ví, že ještě před modelem 706 RTO se u nás vyráběl autobus s označením 706 RO, který v podstatě „vytyčil cestu i směr“. Jenže. Jsme pořád v tuhých šedesátých létech a o tom, co se v které zemi z tzv. RVHP bloku (neboli „Rada vzájemné hospodářské pomoci“) bude vyrábět, nerozhodovaly až tak schopnosti, jako spíše strana. Komunistická. A ještě více Moskva.

Autobusy se u nás původně vyrábět neměly

A protože tradice výroby autobusů byla v tehdejším Sovětském svazu nemalá (jak jinak, osobní auto bylo pro drtivou většinu nedostižným snem a železnice zdaleka nevedla všude), stejně jako třeba v Maďarsku, kde vcelku progresivní RÁBA vyráběla autobusy Ikarus, bylo rozhodnuto, že v Československu bude s autobusy utrum. A tak odoboráři z karosy nakonec potajmu vyrobili prototyp (což by dnes pravda už asi nešlo) 706 RO-ROH, kde ono ROH značí „Revoluční odborové hnutí”. Dvě fotografie na ukázku:

Neboli jedinou tehdy fungující odborářskou organizaci u nás. A jeho kvality nakonec přesvědčily úplně všechny. Cesta byla volná, Brusel 68 se tak mohl dočkat opravdu skvělé 706 RTO. A my všichni s ním. Stejně jako ŠD/ŠM/ŠL 11 i jedné z posledních Karos, modelu 734. Zajímavý příběh, co říkáte?

Tajný prototyp autobusu z Karosy změnil historii Československa. Díky němu vznikl náš nejkrásnější autobus

Volat policii ke sražené srnce? Názor právníka asi většinu motoristů překvapí

"V mém nitru už žádná sranda není," říká Bohumil Klepl o svém boji s depresí

Jak vypadá Černobyl dnes. Lidé stále přežívají. Psi a vlci v okolních lesích zmutovali

"Trochu Snědá tíseň, ne?" Romská asociace hájící Turka je výmysl rodiny ze Sokolova

"Je to špatné a bude hůř." Počet Čechů v NHL zaráží, jsou na vymření