Takhle Češi vyhazují peníze z okna. A ještě si u toho myslí, že šetří

2 min

Sdílet

Mnoho lidí si v dnešní době neuvědomuje, jak jejich každodenní návyky mohou ovlivňovat život ostatních lidí. I ty nejmenší rozhodnutí mohou mít dalekosáhlé následky, které často přehlížíme.

Takhle Češi vyhazují peníze z okna. A ještě si u toho myslí, že šetří

Zdroj: vlakoh / Depositphotos

Neznalost neomlouvá

V běžném životě často podceňujeme, jak malá rozhodnutí mohou mít velký dopad. Některé maličkosti, mohou znamenat významnou ztrátu, nejen pro naše peněženky, ale i pro širší okolí. Přestože se snažíme žít rozumně a uvědoměle, občas se nám situace vymkne z rukou a následky jsou větší, než bychom čekali. Analýzy ukazují, že v některých oblastech se chováme tak, že nám to může dlouhodobě škodit. A to nejen ekonomicky, ale i z hlediska udržitelnosti a životního prostředí. Jaké vzorce chování nás nejvíce ovlivňují? Kdo patří mezi ty, kteří častěji činí kroky vedoucí k větší ztrátě?

Češi a plýtvání

Češi ročně vyhodí potraviny za více než 4 600 Kč na osobu, přičemž nejvíce plýtvají mladí lidé ve věku 18 až 26 let, (tyto informace pocházejí z tohoto roku). Více než polovina z nich přiznává, že jídlo vyhazuje alespoň jednou týdně. Naopak u starší generace, například mezi 54 až 65 lety, je to jen 16 %. I když každodenní vyhazování jídla je spíše výjimkou, nejmladší skupina stále vede v četnosti plýtvání.

Nejvyšší ztráty jsou u lidí ve věku 36 a 44 let, kteří ročně vyhodí v průměru přes 6 000 Kč. Tito lidé žijí většinou ve větších domácnostech a nakupují více, což často vede k neodhadnutí skutečné spotřeby. Jakub Henni z platformy Nesnězeno dodává, že tato skupina si může dovolit nakupovat víc, ale zároveň často nakoupí zbytečně. Mnoho lidí nakupuje ve slevách se záměrem, že ušetří několik stovek. Tyto potraviny nezkonzumují a stejně je vyhodí.

Jaké potraviny se nejvíce vyhazují

Nejčastější příčinou plýtvání je zkažené jídlo (62 %), dále prošlé datum spotřeby (33 %) a také přemíra nákupu (25 %). Někteří lidé také vyhazují jídlo, které jim nechutnalo, a další problém spočívá ve špatném plánování a neznalosti, jak efektivně využít zbytky. Roční množství potravinového odpadu v Česku dosahuje až 420 000 tun, což je přibližně 38 kg na osobu. V rámci celé Evropské unie je to téměř 59 milionů tun.

Video k článku ZDE

Aby se plýtvání omezilo, vznikají iniciativy jako Nesnězeno a Munch, které propojují zákazníky s podniky nabízejícími nespotřebované jídlo za snížené ceny. Tyto platformy už v Česku zachránily přes čtyři miliony porcí jídla. Ministerstvo životního prostředí zatím domácnosti sankciovat nechce, místo toho se soustředí na vzdělávání a podporu potravinových bank. Potravinové banky hrají klíčovou roli v přerozdělování neprodaných potravin od obchodníků k potřebným lidem.