CENTRUM.CZ > Techzpravy.cz > dnes, 15:00

Tělo v mrazáku, geny v pohybu. Co vědci našli v mamutovi, vás zaskočí

| 4 min

Sdílet

Zmrzlý sibiřský mamut Yuka po 40 000 letech prozradil, co se dělo v jeho těle těsně před smrtí – vědci poprvé v historii přečetli takto starou RNA. Objev otevírá zcela nové možnosti pro výzkum dávno vyhynulých druhů i pradávných virů.

Tělo v mrazáku, geny v pohybu. Co vědci našli v mamutovi, vás zaskočí

Zdroj: warpaintcobra / Depositphotos

Před téměř 40 000 lety se po dnešní ruské stepi potuloval Yuka. Byla to mamut srstnatý, ale ještě nedosáhl dospělosti. Měl velké tělo, ale ne dost velké na to, aby odradilo jeskynní lvy, kteří zatínali drápy do masa Yuky. Nejsme si jisti, zda tato zranění byla smrtelná, ale ať už byl důvod jakýkoli, smrt na sebe nenechala dlouho čekat. To vše víme díky krutému chladu Sibiře, která se chová jako mrazák o rozloze 13 milionů kilometrů čtverečních a uchovala těla tolika mamutů, mezi nimiž byl samozřejmě i Yuka. Nyní se skupině vědců podařilo zdánlivě nemožné: zjistili, které geny měl aktivní krátce před smrtí, podařilo se jim přečíst nejstarší RNA, jaká kdy byla sekvenována.

Researchers say they have found RNA molecules within woolly mammoths mummified for millennia in Siberian permafrost. https://t.co/y3GJbHKsXj

— News from Science (@NewsfromScience) November 14, 2025
Mohlo by vás zajímat: Pořád čekáte na dárce? Prasečí orgány vám mohou zachránit život

Studie byla nedávno publikována v časopise Cell. Vědci ze Stockholmské univerzity v ní popisují, jak se jim podařilo překonat očekávání paleogenetiky. Novinkou totiž není to, že se podařilo získat genetický materiál z mamuta, to už se podařilo dříve, a to mnohokrát. Máme dokonce údaje o struktuře jeho chromozomů. Nejde ani o to, že se podařilo přečíst nejstarší genetický materiál; jiné výzkumy se dokázaly vrátit o několik milionů let zpět. Novinkou je stáří RNA, kterou se jim podařilo přečíst. Jestliže DNA je deoxyribonukleová kyselina, RNA je ribonukleová kyselina, mnohem méně stabilní příbuzná, o které jsme si proto mysleli, že nemůže přežít desítky tisíc let, ať už byla na Sibiři zmrzlá jakkoli.

„Naše výsledky ukazují, že molekuly RNA mohou přežít mnohem déle, než se dosud myslelo,“ říká jeden z autorů článku, výzkumník Love Dalén. Kromě samotného milníku však RNA může odhalit informace, které DNA neposkytuje. Slovy Emilia Mármola, hlavního autora studie: „Pomocí RNA můžeme získat přímý důkaz o tom, které geny jsou zapnuté, což nabízí pohled do posledních okamžiků života mamuta, který kráčel po Zemi během poslední doby ledové.“

Ačkoli totiž DNA obsahuje nepřeberné množství „informací“, ne všechny se projevují v každém okamžiku. Představme si, že k práci ve firmě si musíte přečíst její manuál. Obsahuje nejrůznější podrobnosti o daném odvětví, ale při každodenní práci pak používáte jen část z nich. Kdybychom věděli, podle kterých stránek příručky se v určitou dobu postupuje, věděli bychom, kteří pracovníci jsou v ten den aktivní. S RNA můžeme udělat něco podobného.

V případě Yuky byla z více než 20 000 genů s instrukcemi pro tvorbu bílkovin aktivní jen část. Zejména těch s „informací“ pro syntézu klíčových proteinů pro svalovou kontrakci a regulaci metabolismu při stresu. „Našli jsme známky buněčného stresu,“ zdůrazňuje doktor Mármol, což není překvapivé, protože předchozí výzkum naznačoval, že Yuku krátce před smrtí napadli jeskynní lvi.

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

Kromě tohoto tipu na buněčnou aktivitu však studie poskytla další důležité informace o Yukovi. Jak zdůrazňuje Bastian Fromm, docent z Arktického univerzitního muzea v Norsku:

„Našli jsme vzácné mutace v některých mikroRNA, které poskytly přesvědčivý důkaz o jejím mamutím původu. Dokonce jsme odhalili nové geny pouze na základě důkazů o RNA, což se u tak starobylých pozůstatků ještě nikdy nikdo nepokusil.“

A samozřejmě, jako při každém lámání rekordů ve vědě, se otevřela nová okna, možnosti, které byly dříve nemožné, ale které po posunutí hranice toho, co víme, nyní spadají do pravděpodobnějšího území. „Naše výsledky ukazují, že molekuly RNA mohou přežít mnohem déle, než se dříve předpokládalo,“ říká doktor Dalén. „To znamená, že budeme moci nejen studovat, které geny se zapínají u různých vyhynulých živočichů, ale bude také možné sekvenovat RNA viry, jako jsou viry chřipky a koronaviry, zachované v pozůstatcích z doby ledové“. Zní to opravdu děsivě a částečně to tak i je, ale pomineme-li zjevná nebezpečí, při dobrém využití by takové informace mohly být pro zdravotnictví nesmírně užitečné.

Věda totiž dokáže zázraky, ale jen s tím, co zná. A i když je současnost dostatečně bohatá na to, aby byla nevyčerpatelným zdrojem inspirace, stojí za to ji doplnit vším, co nám může říci minulost.

Tělo v mrazáku, geny v pohybu. Co vědci našli v mamutovi, vás zaskočí

Ukrajinský korupční skandál má nečekaný zvrat. Stopy vedou nejen do Ruska, jde o víc

Nakupování čeká nová éra. Zákazníkům budou zboží obstarávat AI agenti

Hřib si utahuje z Babiše. Pustil se do něj takovým způsobem, že na to Andrej nemůže říct půl slova

Meteorologové zveřejnili předpověď na celý prosinec. Pro Čechy to nejsou dobré zprávy

Vědci spustili sondu na dno Mariánského příkopu. V 8 900 metrech našli věc, která je vyděsila k smrti