S tím, jak umělá inteligence (AI) proniká do různých odvětví, je hranice mezi lidskou kreativitou a obsahem generovaným stroji stále méně zřetelná. Tento jev vyvolává nejen etické debaty, ale také řadu právních problémů. Jeden z nejnovějších a nejznámějších případů se týká společnosti Warner Bros.
Discovery, která podala žalobu na startup Midjourney zabývající se generováním obrázků pomocí umělé inteligence. Žaloba tvrdí, že Midjourney porušil autorská práva společnosti Warner Bros. tím, že umožnil uživatelům vytvářet obrazy jejích ikonických postav, což vyvolává kritické otázky týkající se práv duševního vlastnictví v digitálním věku.
Společnost Warner Bros. Discovery zahájila soudní řízení proti platformě Midjourney a obvinila ji z rozsáhlého porušování autorských práv. Žaloba tvrdí, že Midjourney usnadňuje vytváření obrázků a videí s postavami, které se v průběhu let staly kulturními symboly. Mezi postavami uvedenými v žalobě jsou Batman, Superman, Wonder Woman, Scooby-Doo a Bugs Bunny. Tyto postavy nejsou pouze smyšlené; jsou nedílnou součástí identity značky Warner Bros. a jejího finančního úspěchu.
Žaloba byla podle zprávy TechCrunch podána u federálního soudu v Los Angeles 5. září 2025. Společnost Warner Bros. tvrdí, že Midjourney vědomě umožnila vytvoření obsahu porušujícího autorská práva a profitovala z neoprávněného používání svého duševního vlastnictví. Studio tvrdí, že společnost Midjourney původně zavedla ochranná opatření, aby takovému zneužití zabránila, ale později je odstranila, což společnost Warner Bros. označuje za úmyslný a vypočítavý krok.
V soudních dokumentech je porovnání obrázků generovaných umělou inteligencí a původních vyobrazení postav odhaleno nápadnou podobnost. Společnost Warner Bros. požaduje náhradu škody až do výše 150 000 dolarů (3,15 milionů korun) za každé porušení a soudní zákaz, který by zabránil budoucímu porušování. Tato žaloba není ojedinělým případem; z podobných porušení obvinili společnost Midjourney i další zábavní giganti jako Universal a Disney, což naznačuje širší obavy průmyslu z dopadu umělé inteligence na duševní vlastnictví.
Společnost Midjourney naopak své praktiky hájí s odvoláním na zásadu transformačního spravedlivého užití. Společnost tvrdí, že její technologie nekopíruje přímo obrázky, ale učí se z obrovského množství vizuálních dat a vytváří nový obsah. Midjourney tvrdí, že tento proces je podobný tomu, jak umělci čerpají inspiraci a rozvíjejí své vlastní styly. Startup také přenáší část odpovědnosti na své uživatele a tvrdí, že jsou vázáni podmínkami služby, které zakazují vytváření obsahu porušujícího autorská práva.
Výsledek tohoto případu by mohl být významným precedentem pro budoucí právní bitvy týkající se umělé inteligence a duševního vlastnictví. S tím, jak se vyvíjí technologie umělé inteligence, musí se vyvíjet i právní rámec, který ji upravuje. Tento případ zdůrazňuje naléhavou potřebu jasných pokynů týkajících se vlastnictví a originality v době, kdy lze digitální obsah snadno replikovat a transformovat.

Zdroj: Youtube.com
Kromě právních důsledků vyvolává tento případ širší otázky o úloze umělé inteligence v kreativních odvětvích. S tím, jak se nástroje umělé inteligence stávají sofistikovanějšími, nabízejí nové možnosti uměleckého vyjádření, ale také zpochybňují tradiční pojetí autorství a kreativity. To, jak se společnost s těmito výzvami vypořádá, bude mít dalekosáhlé důsledky pro umělce, podniky i spotřebitele.
Další informace o právních aspektech umělé inteligence a autorského práva naleznou čtenáři na stránce U.S. Copyright Office’s AI and Copyright, která poskytuje přehled o tom, jak se současné zákony vztahují na díla vytvořená umělou inteligencí.
Vzhledem k tomu, že se digitální prostředí nadále vyvíjí, zůstane prolínání AI a duševního vlastnictví dynamickou a spornou oblastí, která bude vyžadovat neustálý dialog a přizpůsobování všech zúčastněných stran.