Ukrajinská rozvědka: Severní Korea posílá do Ruska víc než vojáky

Sdílet

Podle oficiálního vyjádření ukrajinské vojenské rozvědky, které přinesl deník The Japan Times a převzala zahraniční média, se Severní Korea chystá vyslat do Ruska nejen ženijní jednotky, ale také obrněnou techniku s posádkami. Oznámení přichází v době, kdy Pchjongjang potvrdil nasazení 6 000 vojáků v Kurské oblasti. Podle Kyryla Budanova má spolupráce Moskvy a Pchjongjangu zásadní důsledky nejen pro Ukrajinu, ale i pro širší geopolitickou rovnováhu.

Zdroj: Trade-off – ekonomické zpravodajství

Nasazení severokorejských jednotek

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky, generálporučík Kyrylo Budanov, uvedl, že Severní Korea připravuje vyslání ženijních jednotek i bojové techniky do Ruska. „Někteří z nich se mohou skutečně podílet na odminování a budování opevnění, ale budou to dělat všichni?“ řekl s tím, že plány zahrnují nasazení 50 až 100 kusů techniky, včetně tanků M2010 (Cheonma-D) a obrněných transportérů BTR-80.

Podle oficiálních údajů Pchjongjang již potvrdil přítomnost 6 000 vojáků v Kurské oblasti, kteří mají zajišťovat odminování a obnovu infrastruktury.

Vysoké ztráty a nedostatek zkušeností

Budanov připomněl, že v minulém roce bylo na frontu vysláno přibližně 12 000 severokorejských vojáků, z nichž až 5 000 bylo zabito nebo zraněno. KLDR přiznala ztráty až letos v dubnu a současně prohlásila, že se jejich účast v bojích uzavřela.

Hlavním důvodem vysokých ztrát byla podle Budanova „nepřipravenost na válku 21. století“. Dodal, že výcvik v Severní Koreji se ukázal jako nevhodný pro moderní útočné operace. Zmínil také špatnou koordinaci s ruskými jednotkami a jazykovou bariéru, která vedla k incidentům takzvané „přátelské palby“.

Dodávky zbraní a munice

Podle ukrajinské vojenské rozvědky Severní Korea zajišťuje až 40 % potřeb ruské armády v oblasti dělostřelecké munice ráže 122 mm a 152 mm, která se v Pchjongjangu vyrábí „nepřetržitě“. Do Ruska rovněž míří stovky kusů dělostřeleckých systémů, raketometů a balistických střel.

Některé zbraně byly zpočátku málo účinné, ale ruská armáda je postupně upravila. „Jedním z příkladů je raketa KN-23 s doletem 690 kilometrů, která je nyní fakticky odzkoušená v boji,“ uvedl Budanov. Dodal, že dlouhodosahové systémy, jako samohybné houfnice M1989 ráže 170 mm, představují pro ukrajinské síly reálný problém.

Finanční a geopolitické souvislosti

Budanov zdůraznil, že Severní Korea se stala klíčovým vojenským spojencem Ruska. „Kreml platí za veškerou vojenskou techniku i vojáky. Jde o desítky miliard dolarů, což je pro ekonomiku Severní Koreje, jednu z nejizolovanějších na světě, velmi vážná suma,“ uvedl.

Podle něj spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem představuje hrozbu nejen pro Ukrajinu. Vojenské spojenectví, které zahrnuje i dohodu o vzájemné obraně, „může oslabit vliv Pekingu“ na severokorejský režim. „Riziko impulzivních a výhružných kroků ze strany KLDR je proto nutné brát vážně,“ varoval šéf ukrajinské rozvědky.