Digitální vývoj a nárůst kyberkriminality přiměly mnoho zemí k mobilizaci ve snaze posílit svou bezpečnost. Jedním z takových příkladů je Japonsko, země, jejíž vesmírná agentura JAXA byla opakovaně napadena hackery. Takový příběh tak ukazuje, že nikdy nemůžete být dostatečně připraveni, protože hackeři si vždy najdou způsob, jak překonat překážky, ať už jsou jakkoli obtížné.
Příkladem tohoto názoru jsou Spojené státy, které jsou v této oblasti jednou z nejvyspělejších zemí. Trumpova administrativa pozastavila ofenzivní kybernetické operace proti Rusku. V tuto chvíli nebyly specifikovány nástroje ani kybernetické operace, které mají být financovány, ale bylo odhaleno, že rozpočet se zaměří na zlepšení schopností amerického indo-pacifického velitelství, zejména těch, které působí v asijsko-pacifickém regionu.
Vize USA Američané se rozhodli snížit rozpočet na kybernetickou obranu , což vedlo k propuštění 130 zaměstnanců CISA. Tyto výdaje tak budou zarámovány do zákona známého jako „One Big Beautiful Bill“ , což je myšlenka v souladu se snížením rozpočtu i personálu CISA . Tato agentura pro kybernetickou bezpečnost tak byla novým Trumpovým opatřením potřísněna a v přímém důsledku utrpěla propuštění 130 zaměstnanců, což federální soud považuje za nezákonné.
Zdroj: Youtube.com
Americký vládní senátor Ron Wyden tyto škrty ostře kritizoval a tvrdil, že ponechávají zemi zranitelnou vůči útokům. Varoval také před důsledky rozšíření útočných hackerských manévrů , které by podle něj mohly vyvolat odvetu, jež by nakonec mohla postihnout místní samosprávy, soukromé společnosti a venkovské nemocnice. Spojené státy však nemají v úmyslu své plány měnit, a proto na ofenzivní operace vynaloží 920 milionů eur (asi 23 miliard korun).
Ty zahrnují například využívání zero-day exploitů a spywaru k infiltraci a krádeži informací z citlivých platforem. Kromě toho se zaměří také na pokrytí pomocných úkolů, jako je útočná infrastruktura, shromažďování zpravodajských informací a nákup internetového provozu . Typ softwaru, který bude využíván, a jak bylo uvedeno výše, ani nástroje, které budou využívat, zatím nebyly specifikovány. Spojené státy však budou mít opět co do činění s Čínou, neboť tato asijská země se podílela na několika nedávných útocích na země, jako je Tchaj-wan a Singapur.
Význam čínských hackerů Několik hackerských skupin napojených na Čínu zintenzivňuje útoky proti tchajwanskému polovodičovému průmyslu . Tyto útoky jsou údajně zaměřeny na průmyslovou špionáž, zejména v souvislosti s omezením vývozu čipů do Číny ze strany USA. V období od března do června tak nejméně tři různé skupiny uskutečnily kampaně, které představovaly sérii úderů, v jejichž důsledku bylo zasaženo přibližně dvacet organizací. Zpráva uvádí, že ve skutečnosti byly prostřednictvím škodlivých e-mailů napadeny jak technologické společnosti, tak finanční analytici.
Některé útoky se údajně rozhodly využít kompromitované účty tchajwanských univerzit a vydávat se za uchazeče o zaměstnání. Jiná skupina se vydávala za investiční firmu, aby obelstila analytiky škodlivými soubory, ale všechny kroky měly společný cíl: napadnout nejvýznamnější společnosti v zemi . V důsledku toho se firmy jako TSMC, MediaTek, UMC a RealTek, přestože byly v centru pozornosti, odmítly vyjádřit. Přesto, navzdory vazbám hackerských skupin na Čínu, tato země popřela jak tento útok, tak i další, které se v Singapuru odehrály v posledních týdnech.
Nedávný článek agentury Reuters uvádí, že čínské velvyslanectví v Singapuru popřelo vazby na skupinu obviněnou z kybernetické špionáže proti kritické infrastruktuře: „Jedná se o nepodložená pomlouvačná obvinění“. Mluvčí asijské země ujistili, že proti kybernetickým útokům bojuje v souladu se zákonem, a proto je netoleruje ani nepodporuje. Čína přitom popřela své vazby na skupinu UNC3886, kyberzločineckou organizaci, která zaútočila na strategickou infrastrukturu singapurské vlády (aniž by uvedla další podrobnosti o metodách nebo nástrojích).
Čína překvapivě nejenže popřela své vazby na tuto organizaci, ale také prohlásila, že je častou obětí kybernetických útoků. V návaznosti na tuto kontroverzi čínská vláda trvala na tom, že její postoj vůči hackerským útokům je jasný a konzistentní. Mezitím singapurští nejvyšší představitelé využili situace a prohlásili, že útoky byly strategické, ale nespojili Čínu se zločineckou organizací, protože tento vztah vyvodila společnost Mandiant (firma zabývající se kybernetickou bezpečností, kterou vlastní Google). Zatímco tedy USA usilují o zvýšení své přítomnosti v tomto odvětví, Čína chce snížit podezření ohledně svých akcí.
Kybernetická bezpečnost v globálním kontextu Současná situace mezi USA a Čínou odráží širší obraz globální kybernetické bezpečnosti . S rozvojem technologií se zvyšují i kybernetické hrozby . Podle zprávy CSO Online, se očekává, že celosvětové náklady na kybernetickou kriminalitu dosáhnou do roku 2025 výše 10,5 bilionu dolarů (asi 221 bilionů korun) ročně. To zdůrazňuje, že je důležité, aby země investovaly nejen do ofenzivních, ale také do defenzivních schopností na ochranu kritické infrastruktury a citlivých dat.