Kdo by si pomyslel, že jeden z nejkrásnějších zámků v okolí Prahy se stal nesmrtelným díky pohádce o čertech? Průhonický zámek získal věčnou slávu jako hlavní filmová kulisa legendární pohádky S čerty nejsou žerty z roku 1985. Zatímco tisíce návštěvníků každoročně obdivují jeho neorenesanční krásu a rozsáhlý park, málokdo ví, jaké filmové kouzlo se odehrávalo za jeho zdmi.
Průhonický park a zámek se staly ikonickým místem českého filmu právě díky této pohádce. Režisér Hynek Bočan zde našel dokonalé prostředí pro příběh o Angelince a jejím setkání s pekelným světem. Barokní interiéry, tajemné chodby a především nádherná zahrada vytvořily nezapomenutelnou atmosféru, která dodnes fascinuje diváky všech věků.
Nejkrásnější zámek Česka se proslavil pohádkou Zámek, který vznikl v 19. století, kombinuje bohatou historii s filmovou slávou a nabízí jedinečný pohled na české kulturní dědictví. Jeho park, jeden z nejvýznamnějších v Evropě, ukrývá nejen botanické poklady, ale i filmové vzpomínky. Návštěvníci mohou na nádvoří najít místo, kde v pohádce S čerty nejsou žerty stál kočár se zapřaženým čertem Vraníkem.
Zajímavý článek: Ani Praha, ani Krumlov. Toto je bezkonkurenčně nejhezčí město Česka, které však místní naprosto ignorují
Tento konkrétní roh zámku se stal kultovním místem pro fanoušky české kinematografie. Zámecké interiéry poskytly dokonalé kulisy pro pekelné scény. Kamenné chodby a gotické prvky vytvořily autentickou atmosféru nadpřirozených příběhů. Průhonický park a zámek sloužily jako hlavní lokace pro zámecké scény.
Režiséři využili především nádvoří, kde se odehrávaly klíčové momenty pohádky. Filmaři vždy vyzdvihovali flexibilitu zámku při natáčení. Stejné prostory dokázaly představovat středověké hrady i renesanční sídla. Zámek prošel během desetiletí filmování několika rekonstrukcemi. Tyto úpravy zachovaly historický charakter a zároveň zlepšily technické možnosti pro natáčení.
Tohle je nejkrásnější zámek u nás. Zahrál si v pohádce, ale lidé o něm téměř nevědí, davy tu nepotkáte.
Wikimedia Commons
Významné pohádky a filmy natáčené v Průhonicích Průhonický zámek hostil natáčení řady slavných českých pohádek. Mezi nejvýznamnější patří Princezna se zlatou hvězdou, Popelka a Třetí princ. Baron Prášil využil zámecké prostory pro své fantastické scény. Režiséři Karel Zeman a další legendy české kinematografie pravidelně navštěvovali Průhonice.
Zajímavý článek: Ani Budějovice, ani Kutná Hora. Město, které si oblíbili zahraniční turisté, Češi nepovažují za důležité
Císařův pekař a Pekařův císař se zde natáčel ve dvou verzích. Zámek poskytl kulisy pro královské komnaty i kuchyně. Hostinec U kamenného stolu využil především zámecký park. Venkovní scény se natáčely mezi vzrostlými stromy a historickými pavilony. Na místě dnešního zámku stávala původně gotická tvrz, kterou postupně přestavovali různí majitelé.
Významnou kapitolou byla přestavba v klasicistním stylu, kterou začal v roce 1800 Jan Nepomuk hrabě Nostic-Rieneck po koupi panství. Současná podoba sídla pochází z let 1892-1898, kdy Arnošt Emanuel Silva-Tarouca realizoval rozsáhlou přestavbu. Zvolil styl české renesance, který dodnes charakterizuje celý komplex. Silva-Tarouca přeměnil původní stavbu na reprezentativní sídlo s prvky různých architektonických slohů. Zámek tak získal současnou podobu, která harmonicky propojuje historické základy s moderními požadavky na komfort.
Češi ho mají přímo před nosem a přesto je prázdný. Na tomhle zámku vznikala slavná pohádka.
Shutterstock
Zámecký park je na seznamu UNESCO Průhonický park vznikl současně s přestavbou zámku a představuje vrchol krajinářského umění. Historie současného parku začala v roce 1885, kdy Silva-Tarouca získal panství sňatkem s Marií Nostitz-Rieneck. Hrabě zahájil přírodně krajinářskou přestavbu zpustlého romantického parku na podzim 1886.
Vytvořil unikátní botanickou sbírku s tisíci druhů rostlin z celého světa. Park je národní kulturní památkou a součástí světového dědictví UNESCO. Status získal díky jedinečnému spojení přírodních a architektonických hodnot. Nejslavnějším majitelem byl bezpochyby hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca (1858-1936), který zámek i park proměnil v současnou podobu. Portugalský rod Silva-Tarouca působil v Čechách několik generací a zanechal výraznou stopu.