Nejdelší byla třetí výprava, od níž v těchto dnech uplynulo 120 let. „Badatelé na dně Macochy, které bylo tehdy přístupné pouze shora po lanech či žebřících, pobyli v bivaku šest dnů a pět nocí, od 28. srpna do 2. září 1905,“ popisuje odborný pracovník Správy jeskyní České republiky (SJ ČR) Petr Zajíček.
Neméně zajímavé bylo i další složení expedice. Kromě Absolona na dno největší evropské propasti typu „sink hole“ sestoupil i pozdější objevitel slovenské Demänovské jeskyně svobody a účastník Absolonových expedic na Balkán Alois Král. Na několik dnů se přidal slavný malíř Otakar Kubín, který během pobytu v krasovém podzemí vytvořil několik obrazů. „Dalšími účastníky sestupu byli profesor Josef Petřík, který převzal hlavní práce náročného mapování, fotograf Gabriel Wiesner, Dr. Straňák a dělníci Klusák, Štrajt a Fiala. Zajímavostí této výpravy bylo vybudování operativní fotografické laboratoře v prostorách Erichovy jeskyně,“ líčí Zajíček.
Speleologickým úspěchem byl objev Větrné jeskyně, jejíž vchod se nachází ve stěně propasti nad Pasovského jeskyní. Dosaženo jí bylo pomocí žebříků a skob. Byla objevena chodba v délce 15 metrů končící komíny a puklinami se silným průvanem. „Velkou iniciativu věnoval Absolon Trámové jeskyni, kde tušil nové objevy. Dělníkům dokonce přislíbil odměnu, pokud by se jim podařilo prokopat do nových objevů. To se však nepovedlo. Během této expedice sužovalo účastníky špatné deštivé počasí, které některé aktéry vyhnalo předčasně na povrch. 2. září pak zbytek účastníků transportoval materiál na povrch,“ dodává Zajíček.
Dnes se už mohou turisté dostat na dno Macochy pohodlně suchou nohou skrze několik dómů Punkevních jeskyní. První prostory suché části Punkevních jeskyní – Přední dóm a z něj sestupná chodba vyplněná sedimenty – byly objeveny 26. září 1909. Další části suché větve objevili průzkumníci v letech 1910 až 1914. Suchá část byla se dnem Macochy propojena 30. ledna 1914. Zpět z přístaviště u dna Macochy vozí návštěvníky od 1. července 1933 po regulované podzemní říčce Punkvě motorové osobní lodě.
Během září je možné Punkevní jeskyně navštívit od úterý do neděle od 8:20 do 16 hodin, v pondělí od 10 hodin. „Zejména víkendech je ale třeba si vstupenku zakoupit předem na webu punkevní.caves.cz či případně telefonicky rezervovat v infocentru na Skalním Mlýně. Milovníkům klidných prohlídek doporučujeme i na podzim přijít spíše v pracovní dny,“ shrnuje ředitel SJ ČR Milan Jan Půček.
Na podzim až do konce listopadu zvou i další 4 zpřístupněné jeskyně Moravského krasu. Z Macochy jde naučnou stezkou Jana Šmardy sestoupit ke Kateřinské jeskyni v Suchém žlebu s největšími zpřístupněnými přírodními podzemními prostorami v ČR či krápníkovou Čarodějnicí. Na severovýchod od slavné propasti zase turisté dojdou v Ostrově u Macochy k „nejbarevnější“ jeskyni Moravského krasu Balcarky. Když se zájemci vydají od Punkevních jeskyní na sever Pustým žlebem, mají možnost si ve Sloupsko-šošůvských jeskyních s dechberoucími podzemními propastmi vybrat ze tří možných délek prohlídky. Nejnabitější z nich vede 1760 metry krápníkového labyrintu mezi Sloupem a Šošůvkou, včetně ikonického krápníkového Svícnu.
V jižní části Moravského krasu u Křtin pak v sobě snoubí hned několik etap historie jeskyně Výpustek – od paleolitického osídlení, přes nacistickou podzemní továrnu až po supertajné vojenské velitelství za dob studené války.
Zdroj: Správa jeskyní České republiky
i60.cz
Naše zahrada|
Plné zdraví|
FAJNTIP.cz|
Techsvět|
Život cestovatele|
Zprávy - Aktuálně.cz|
SportDeník|