V zimě nevětráte, protože nechcete ztrácet teplo: Tím ale přicházíte o peníze i zdraví

| 2 min

Sdílet

Když venku mrzne, je lákavé zavřít okna a už je neotevírat. Přece nechcete, aby vám vytvořené teplo uteklo. Jenže paradoxně právě toto chování může vést k vyšším účtům za vytápění a zároveň ohrozit vaše zdraví. Nízká relativní vlhkost v interiéru, která často nastává právě kvůli topení bez větrání, má totiž řadu nežádoucích důsledků. A to jak na váš interiér, tak také na kvalitu vašeho zdraví.

I v zimě je v domácnosti potřeba větrat. A to především z důvodu

Zdroj: Shutterstock

Větrání je důležité. A to nejen v létě, ale i v zimě. To, že doma topíte, sice vytváří teplo, takže by se mohlo zdát, že je pouštění studeného vzduchu do domácnosti kontraproduktivní. Jenomže právě teplo a suchý vzduch jsou velkým problémem. Je potřeba naučit se větrat správně a efektivně.

Jak topení bez větrání zhoršuje kvalitu vzduchu a zdraví?

Při vytápění bez dostatečné výměny vzduchu klesá relativní vlhkost v interiéru. V zimě může klesnout pod 20 %, zejména v těsně izolovaných prostorech, například ve sklepeních nebo menších bytech. Takto nízká vlhkost je podle odborníků velmi riziková, protože vysušuje sliznice horních cest dýchacích a snižuje jejich ochrannou funkci.

Suchý vzduch totiž vysává vlhkost z těla. Vysychají následně oči, nos, hrdlo, může docházet k praskání kůže a podráždění. To vše zvyšuje náchylnost k virovým nebo bakteriálním infekcím. Nízká vlhkost je spojována také s únavou, bolestmi hlavy a suchostí v ústní dutině.

Nevětráte? Trápíte své zdraví i peněženky

Možná by se zdálo, že pokud je v bytě sucho, bude se v něm snadněji topit. Ale ve skutečnosti může být úspora za vytápění iluzorní. Relativní vlhkost totiž ovlivňuje pocitovou teplotu. Při optimální vlhkosti (cca 45–60 %) vnímáme prostor jako teplejší, což znamená, že můžeme udržovat nižší teplotu. Rozdíl dvou stupňů Celsia v pocitové teplotě díky správné vlhkosti může znamenat úsporu až 12 % energie na vytápění.

Navíc také podle analýzy webu REHVA může humidifikace, tedy zvyšování vlhkosti vzduchu, vést k významnému navýšení spotřeby za energie. U typického rodinného domu simulovaného pro severoevropské podmínky může být nárůst až 20 %.

Pokud doma v zimě nevětráte, zvyšuje se i riziko kondenzace, tedy vlhkosti, která není odvětrávána, se může usazovat na chladných površích, jako jsou například okna, či rohy místností. To může vést ke vzniku plísní nebo vlhkosti v konstrukci. To nejen ohrožuje zdraví, ale také může způsobit tepelně technické ztráty.

Nesprávné větrání v bytě může vést ke vzniku plísní. Ty následně způsobují člověku zdravotní problémy a je těžké se jich zbavit.

━━ Nesprávné větrání v bytě může vést ke vzniku plísní. Ty následně způsobují člověku zdravotní problémy a je těžké se jich zbavit. (Zdroj: Heiko Küverling / iStockphoto)

Jak najít rovnováhu pro zdraví i úspory?

Ideální relativní vlhkost v zimě měla být kolem 40 %, maximálně do cca 55 %, aby se předešlo zdravotním problémům, jako je například vysoušení sliznic. Proto je větrání i v chladných měsících důležité. I krátké, ale účinné větrací intervaly (např. intenzivní větrání 5 až 10 minut dvakrát denně) mohou výrazně pomoci odvést vlhkost a vyměnit vydýchaný vzduch.

Někteří lidé větrají doma tím stylem, že nechají okno otevřené delší dobu takzvaně na větračku. To ale není ideální. Daleko lepší je opravdu otevřít okno jen na několik minut, otevřít také dveře a vytvořit průvan, poté zase všechno zavřít a užívat si příjemného tepla.