Vánoční dobroty našich babiček versus světové pochoutky

| 2 min

Sdílet

Na Vánoce peče a mlsá celé Česko. Tradičně se připravuje určitý počet druhů cukroví, což má přinášet štěstí. Od vanilkových rohlíčků přes pracny až po marokánky – české vánoční sladkosti si stále drží prvenství svou chutí, rozmanitostí a precizním zdobením i ve světové konkurenci.

Vánoční dobroty našich babiček versus světové pochoutky

Zdroj: Madeleine_Steinbach / iStockphoto

Vánoční cukroví je pro české domácnosti nejen nenahraditelnou součástí svátků, ale i živou tradicí, která spojuje generace. Kdo nepeče, alespoň pár kousků koupí, aby stůl vypadal slavnostně. Přípravy začínají u pečlivých hospodyň po první adventní neděli, někde už však od konce listopadu probíhají večery plné hnětení, krájení a pečení. Výsledek je pak pečlivě uložen do krabic, aby chutě mohly dozrát, a všichni členové rodiny se těší na sladký zážitek o svátcích.

Historie vánočního cukroví

Sladké dobroty provázejí české Vánoce po staletí. Už od 13. století se pekly perníčky slazené medem, protože cukr byl vzácný a drahý. V Praze dokonce existovala ulice, pojmenovaná podle pekařů – caltnéřů (Celetná), kteří pekli nejen calty a vánočky, ale i perníky.

V 19. století se začalo péct cukroví, které dnes známe. Bylo však dlouho výsadou bohatších rodin. Oblíbené byly například řezy z hrubé mouky, vajec, cukru, anýzu, kandovaného ovoce a ořechů, nazývané „domácí přítel“. Po upečení tvrdly a krájely se na tenké plátky. Dnes se jejich receptury často předávají z generace na generaci, obměňují se a kombinují s moderními ingrediencemi.

příprava cukroví | Zdroj: Madeleine Steinbach / Shutterstock

Oblíbené druhy a symbolika

Podle tradice se peče sedm druhů cukroví, ale některé domácnosti připravují i dvacet či více. Mezi nejoblíbenější patří vanilkové rohlíčky, medvědí pracny, ořechové rohlíčky, košíčky, vosí hnízda, zázvorky a linecké. Linecké slepované marmeládou je symbolem českých Vánoc – pokud je dodržen poměr surovin, výsledkem je křehké a vláčné cukroví s jemnou chutí.

Karamely se vyráběly jednoduchou karamelizací cukru a přidáním mléka, smetany, másla či vanilky, pak se krájely na malé kousky a balily do pestrých papírků. Tyto sladkosti zdobily stromeček nebo vánoční stůl.

České sladkosti versus svět

Naše cukroví obstojí i ve světové konkurenci. Francouzi mají bûche de Noël, čokoládovou roládu připomínající poleno do krbu. Rakousko si oblíbilo Kletzenbrot, tmavý chléb se sušeným ovocem a kořením. Španělé si pochutnávají na turrónu, Portugalci na azevias, kapsičkách plněných mandlemi. Německo má norimberské perníky, Britové vánoční pudink, Itálie panettone či pandoro. Skandinávci mlsají risgrynsgröt, rýžovou kaši posypanou skořicí. Přesto české vanilkové rohlíčky, pracny a linecké stále patří mezi světovou elitu.

Cukroví není jen sladkost, ale i tradice, která spojuje generace, učí pečlivosti a trpělivosti. Každý kousek nese příběh o rodině, historii a vánočních zvycích, které přetrvaly staletí.

Mohlo by vás zajímat: Kapr jako symbol Vánoc aneb Kolik dřiny se skrývá za tradiční štědrovečerní rybou

Zajímavosti a kuriozity

Císař František Josef si pravidelně odvážel z lázní Bad Ischl Išlské dortíčky, které dodnes patří k symbolům vídeňské gastronomie. České cukroví je však unikátní svou rozmanitostí a propracovaností. Některé rodiny stále připravují staré recepty, jiné je modernizují, ale smysl Vánoc – spojení chutí, vůní a rodinné pohody, zůstává.

Vánoční dobroty našich babiček versus světové pochoutky

U Karlose Vémoly zasahuje policie a celníci. Jedná se o drogy?

Babiš ve vinohradské nemocnici podstoupil ambulantní zákrok ve tváři

„Rusko urychluje plány na invazi do Evropy.“ Šéf ukrajinských špionů nastínil scénář

Až pitva Marie Terezie odhalila, že žila s nefukčním orgánem

"Extrémní." Muchová ostře proti světovému tenisu, z kolotoče prý není možné vyskočit