Mezinárodní tým vědců zveřejnil studii, která vrhá nové světlo na genetiku psů žijících v černobylské vyloučené zóně na Ukrajině. Na rozdíl od dosavadních názorů se zdá, že genetické odchylky zjištěné u těchto zvířat nejsou způsobeny přímo radiací, ale faktory životního prostředí a izolací jejich populace.
Práce, která vyvolala velký zájem vědecké komunity, zpochybňuje některé předchozí představy o vlivu kontaminovaného prostředí na DNA. Tito psi byli více než 30 let vystaveni vysoké úrovni radiace v okolí bývalé jaderné elektrárny. Sekvenováním a analýzou genetického materiálu desítek psů však odborníci nenašli žádné jasné důkazy o typických mutacích způsobených vystavením radioaktivnímu materiálu. Místo toho dospěli k závěru, že se jedná o proces zrychlené evoluce, který je způsoben přirozenou adaptací na extrémní podmínky.
Genetické rozdíly ve dvou populacích
Vědci porovnávali psy žijící v blízkosti elektrárny se psy žijícími ve vzdálenějším městě Černobyl. Identifikovali odchylky ve více než 390 oblastech genomu, včetně některých souvisejících s opravou DNA. Podrobná analýza však vyloučila změny způsobené radiací.
Podle týmu je pravděpodobné, že tato zvířata zdědila znaky po malé skupině psů, kterým se podařilo jadernou katastrofu přežít. Tyto potenciálně výhodné vlastnosti by jim umožnily přežít a rozmnožovat se v nehostinném prostředí. Geografická omezení a nízká mobilita mezi oblastmi by prohloubily genetickou izolaci.

Zdroj: Youtube.com
Vědci zdůrazňují, že tento typ rychlé adaptace je neobvyklý a že černobylská populace psů je výjimečným příkladem evoluce během několika generací.
Důsledky přesahující rámec biologie
Toto zjištění má podle vědců význam nejen pro oblast evoluční biologie, ale také pro medicínu a environmentální zdraví. Psi i vlci žijící v Černobylu poskytují jedinečnou příležitost zkoumat, jak mohou savci dlouhodobě reagovat na nepříznivé prostředí.
Tyto poznatky by mohly být cenné pro předvídání účinků u lidí vystavených kontaminovanému prostředí nebo dokonce v takových souvislostech, jako jsou dlouhodobé vesmírné mise.
Výsledky navíc pomáhají vyvrátit přesvědčení, že radiace vždy způsobuje viditelné mutace nebo drastické změny v DNA. V tomto případě se zdá, že genetické modifikace jsou způsobeny spíše přirozeným výběrem než přímými procesy mutageneze.
Tým v současné době rozšiřuje svou práci o hodnocení celkového zdravotního stavu těchto zvířat, včetně analýzy jejich imunitního systému a detekce parazitů, s cílem pochopit, zda má prostředí i další účinky, které dosud nebyly kvantifikovány.
Další kroky ve výzkumu
Odborníci plánují zkoumat další druhy v oblasti, aby zjistili, zda vykazují podobné adaptace a zda lze identifikovat společné vzorce biologické odolnosti. V příštích měsících budou také zveřejněny nové údaje o epigenetických účincích, tj. o tom, jak vnější faktory ovlivňují zapínání nebo vypínání genů, aniž by se změnila sekvence DNA.
Autoři studie trvají na tom, že se jedná pouze o první fázi rozsáhlejší studie, a jsou přesvědčeni, že Černobyl stále obsahuje zásadní informace pro pochopení toho, jak se život dokáže přizpůsobit prostředí, které by v zásadě bylo se životem neslučitelné.
Příběh těchto psů se stal přelomovým případem pro vědce z mnoha oborů. Jejich schopnost přetrvat a vyvíjet se ve scénáři vytvořeném jednou z nejhorších katastrof způsobených člověkem odráží mimořádnou schopnost přírody přizpůsobit se a přežít.
Odkaz přežití a přizpůsobení
Černobylská vyloučená zóna, oblast o rozloze přibližně 2 600 km2 , se stala živou laboratoří pro studium evoluce a adaptace. Navzdory nepříznivým podmínkám biodiverzita v oblasti vzkvétá a druhy jako vlci, medvědi a rysi, stejně jako psi, zde nacházejí útočiště mimo dosah lidské činnosti. Tento jev vedl vědce k přehodnocení vlivu radiace na ekosystémy a naznačuje, že nepřítomnost člověka může mít pozitivní vliv na obnovu volně žijících živočichů.

Zdroj: Youtube.com
Studie černobylských psů nabízí nejen poznatky z oblasti genetiky a evoluce, ale vyvolává také otázky o odolnosti ekosystémů obecně. Vědci doufají, že jejich poznatky bude možné aplikovat i na další oblasti postižené jadernou katastrofou, jako je například Fukušima v Japonsku, kde příroda rovněž vykazuje známky obnovy. Tyto studie by mohly pomoci při vytváření strategií pro ochranu a řízení divoké přírody v oblastech postižených lidskou činností.