Od Abrahama k insolvenci
Vlastníkem Masarykova okruhu a pořadatelem motocyklové Velké ceny ČR byla dlouhodobě společnost Automotodrom Brno, která byla založena v roce 1994 a od roku 2005 ji vlastnil podnikatel Karel Abraham starší, otec stejnojmenného úspěšného motocyklového závodníka. Akce pravidelně končila ztrátou v desítkách milionů korun, kterou způsobil vysoký tzv. zalistovací poplatek za zisk licence na organizaci závodů. Automotodrom Brno se proto pořadatelství akce v roce 2015 vzdal.
Nový pořadatel a éra bez diváků
Od roku 2016 závod pořádal nový spolek, jehož členy byly Brno, Jihomoravský kraj a regionální centrála cestovního ruchu. S promotérskou společností Dorna měl smlouvu na pět ročníků. Velká cena se jela naposledy v roce 2020, kdy ji spolek pořádal popáté. Kvůli koronaviru se ale Velká cena ČR jela bez diváků, a spolek se proto s Dornou dohodl na snížení zalistovacího poplatku z více než 100 milionů asi na 27 milionů korun s tím, že se v roce 2021 měl jet asi za 160 milionů další ročník i s diváky, kteří mohli uplatnit lístky nakoupené v roce 2020.
Drahé opravy a konec snahy o pokračování
Dorna ale nakonec požadovala opravu závodní dráhy, na jejíž kvalitu si stěžovali jezdci. Podle odhadů by stála kolem 100 milionů korun a město ani kraj na ni neměly peníze. Regionálním politikům se také nelíbilo, že promotérská firma Dorna plánovala na další ročníky zvýšit zalistovací poplatek zhruba na čtvrt miliardy korun. Proto zastupitelstva Brna i kraje v lednu 2021 odhlasovala, že se další závody na okruhu nepojedou a spolek skončil v insolvenci.
Kořeny v roce 1930
Masarykův okruh zpočátku míval podobu přírodní závodní trati v okolí města, později vedl příměstskými částmi jihomoravské metropole, teprve v 80. letech minulého století v Brně vznikl speciální okruh. Přípravy závodní dráhy začaly v dubnu 1930 a první závod se na v Brně konaly v září téhož roku. Závodní dráha vedoucí po běžných silnicích měřila přes 29 kilometrů a obsahovala 128 zatáček. Při závodech takzvané volné formule se po ní proháněli nejlepší automobiloví závodníci své doby jako Tazio Nuvolari, Rudolf Caracciola nebo Luis Chiron.
Zlatá éra motocyklů
V roce 1947 byl brněnský okruh zkrácen na 17,8 kilometru a přivítal první oficiální Velkou cenu Československa silničních vozů. Poúnorový komunistický režim ale profesionálnímu automobilovému sportu příliš nepřál, a tak brzy v Brně dostaly přednost motocykly. Úvodní závod si odbyli motorkáři v roce 1950. Motocyklová Velká cena si záhy získala renomé, přezdívalo se jí východní Tourist Trophy a na startu se pravidelně objevovala slavná jména.
Brněnský okruh si vyzkoušeli Gary Hocking, Dickie Dale, Bob Brown, Keith Campbell, bratři Mintonové, z Čechů Gustav Havel, František Bartoš či legendární František Šťastný. Od roku 1962 hostil okruh i auta. V roce 1965 byl brněnský závod zařazen do seriálu MS silničních motocyklů. Trať byla opět zkrácena - o čtyři kilometry - a pořadatelé výrazně zlepšili bezpečnostní opatření. Další úpravu zažil okruh v roce 1975, kdy se délka zkrátila na 10,92 km.
Moderní autodrom z osmdesátek
Trendem doby ale bylo okruhy nejen krátit, ale také přírodní tratě nahrazovat moderními autodromy. Počátkem 80. let proto Brno z kalendáře světového šampionátu vypadlo. Derniérová Grand Prix se konala v roce 1982 a do roku 1986 se jezdilo v Brně alespoň ME motocyklů. V roce 1987 dostali motorističtí fanoušci dárek v podobě nového okruhu, který byl vybudován v kopcovitém terénu lokality Kývalka v lesích za Žebětínem. Současný Masarykův okruh měří 5,4 kilometru a má 14 zatáček.
Díky novému autodromu se opět stala součástí kalendáře světového motocyklového šampionátu, Velká cena ČR byla i díky prázdninovému termínu nejnavštěvovanějším podnikem seriálu s návštěvou výrazně překračující 200 tisíc diváků. Závodili zde Wayne Rainey, Max Biaggi, Mike Doohan, Casey Stoner nebo Valentino Rossi. Závod také získal třikrát Trofej IRTA pro nejvydařenější GP sezony, udělovanou Asociací týmů MS silničních motocyklů.
Návrat po pěti letech
Po posledním ročníku v létě 2020 se jen spekulovalo o možnosti návratu brněnského závodu do kalendáře motocyklového mistrovství světa. Ještě v roce 2022 brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) řekla, že pro jednání o obnovení závodu zatím nejsou podmínky. „Dokud se nevyřeší incidenční spor mezi Automotodromem Brno a konkursním správcem, který se týká neuznaných pohledávek za opravy dráhy a za její neuskutečněný pronájem, jsou v podstatě jakkoliv další kroky zablokované," uvedla primátorka.
V srpnu 2023 koupil společnost Automotodrom Brno - a s ní i areál brněnského Masarykova okruhu včetně závodní dráhy, polygonu a hotelu - od Karla Abrahama staršího podnikatel Karel Hubáček. Nový majitel mimo jiné vlastní areál bývalého závodu Vítkovice Heavy Machinery v Ostravě. Při investicích do průmyslových parků a areálů Hubáček spolupracuje s firmou Accolade i se skupinou CREDITAS, která patří jeho bratranci Pavlu Hubáčkovi.
Prezident Autoklubu ČR Jan Šťovíček loni na začátku srpna Radiožurnálu řekl, že se jedná o návratu Moto GP do Brna. O několik dní později premiér Petr Fiala (ODS) ohlásil návrat brněnských závodů do prestižního motocyklového seriálu.
Velká cena 2025
Velká cena České republiky se v Brně jela letos v červenci poprvé po pěti letech. Stát se na akci s rozpočtem 320 milionů korun podílí prostřednictvím Národní sportovní agentury částkou ve výši 100 milionů. Brno a Jihomoravský kraj přidali každý 35 milionů korun. Podle očekávání se závody motocyklového mistrovství světa těšily velkému zájmu fanoušků, za tři dny je navštívilo celkem 219 544 diváků. Historickým maximem je 248.434 diváků z roku 2015.