„Katka si otevřela kavárnu a neustále hledala zaměstnance. Pořád se jí tam točili lidi a věčně si na ně stěžovala. Byli nedochvilní, nešikovní, nepředvídali, málo se snažili, chtěli moc peněz… Naše hovory se věčně točili kolem její kavárny. A já měla vlastně pochopení, protože o gastronomii se takové historky vypráví… Nijak jsem její stěžování nerozporovala a byla na její straně. Až do chvíle, než jsem u ní začala pracovat,“ vypráví Lenka.
Lenka přišla o práci a nevěděla, co dál. Malé město, málo pracovních příležitostí. Když situaci rozebírala se svou kamarádkou, ta jí bez váhání nabídla práci u ní v kavárně. Lence to přišlo vlastně skvělé a měla radost, jak se její problém vyřešil. Jenže z pohádky se stala noční můra.
„Katka se od první chvíle, co jsem přišla jako její nová zaměstnankyně, chovala jako domina. Všechno muselo být po jejím, za všechno mě peskovala a zbytečně dávala najevo, že je moje šéfka. Snažila jsem se, ale nepoznávala jsem ji. Ze začátku jsem si říkala, že se musím všechno dokonale naučit a bude to zase fajn, ale ani po třech měsících se nic nezměnilo. V práci je dusno, každý den jsem tam o hodinu a až dvě déle, než bych měla a o penězích ani nemluvím. Ostatní zaměstnanci to mají podobně. Katku nesnáší a pomlouvají ji. Ale já se jim už vlastně ani nedivím. Ty její nároky, nadřazenost, arogance, je nesnesitelná. Měla jsem snahu jí naznačit, že by se k nám mohla chovat jinak, ale přišla je sprcha v padobě poznámky co si to dovoluji. A přiznávám, že od té chvíle chci odejít. A pravděpodobně přijdu i o kamarádu. Nedokážu si přestavit, že bychom se zase spolu někdy odpoledne sešly a bavily se jako dřív a já ji to všechno odpustila," dodává Lenka.
K článku se vyjádřila Bc. Karin Emily, psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka:
Kombinace přátelského vztahu a odlišných rolí ve společném podnikání v rámci pracovních činností je třaskavou směsí, která dokáže ohrozit nebo zcela zlikvidovat oba dva vztahy. Lenka s Katkou měly ve svém čistě přátelském vztahu možnost ventilovat i podporovat emoce té druhé. Permanentní nespokojenost Katky v roli šéfové kavárny se Lenky nijak osobně netýkala a neměla tedy zapotřebí analyzovat a posuzovat Katčinu kompetenci v její pracovní pozici. Předpoklad, že ve společném pracovním procesu bude jejich kamarádská symbióza fungovat, byl evidentně mylný předpoklad. Udržet zdravé hranice přátelství s kombinací profesní kolegiality je náročná disciplína pro obě zúčastněné strany, a to nejen v asymetrii zaměstnanec-šéf.
Lenka tuší, že jsou ohroženy obě polarity vztahu s Katkou.
Setrvání v pracovním vztahu, který je nekomfortní, má snadné řešení-odejít. Bohužel však musí Lenka počítat s tím, že bude poté hodnocena stejným negativním způsobem jako Katčini předešlí zaměstnanci. Způsob kritiky a pohledu Katky na její „šéfovské„ nenaplněné očekávání již sama dobře zná a mnohokrát slyšela.
Je nutno si uvědomit, že pokud kdokoli založí svůj byznys a snaží se ho kultivovat a zdokonalovat, stává se „hyperprotektivním rodičem svého miminka“ a mnoho vztahů s osobním přesahem jde stranou. Nemá smysl laborovat, jak moc či málo je Katka kompetentní k vykonávání vedoucí pozice a k řízení zaměstnanců.
Otázkou je, zda má pro Lenku smysl tuto situaci dospěle otevřít, pojmenovat úskalí spolupráce a toto vše oddělit od pokusu zachránit alespoň přátelský vztah. Pokud v tomto přátelství selhaly role spolupracovnic, je možné, pokud má přátelství jiné kvality a hodnoty, přiznat si na tomto poli neúspěch a vrátit se k původnímu nezávislému modelu kontaktu. Po „vyšumění„ emocí a „poctivé inventuře„ nenaplněných očekávání lze oboustranně spolupracovat na obnově přátelství, i když cesta ukončení obou vztahů se nyní zdá být tím nejjednodušším řešením. Pro dospělé ženy by to ovšem mělo stát za pokus.
Bc. Karin Emily je terapeutka s psychoterapeutickým výcvikem, arteterapeutka a speciální pedagožka.
Pracuje 10 let jako psychoterapeutka pro pacienty s roztroušenou sklerózou na neurologickém oddělení FNKV Praha a vede soukromou praxi.
Vzdělání a odbornost: Vystudovala VŠ – obor speciální pedagogika. Pražská psychoterapeutická fakulta. Výcvik BIG SUR s5 – skupinová forma – dynamická a hlubinně orientovaná psychoterapie (supervize Doc. MUDr. Jaroslav Skála, CSc.). Výcvik neverbálních technik (sekce muzikoterapie, psychoterapeut. spol. ČLS) – lektor PhDr. Jitka Vodňanská (muzikoterapie, arteterapie, práce s tělem). Výcvik vedení skupin v rámci sociálně psychologického výcviku. Supervize PhDr. Iva Veltrubská. Spoluautor metodiky k tomuto pilotnímu projektu. |
Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Související články