Zánětlivé markery se aktivují
Jedním z nejzajímavějších zjištění je sezónní aktivita imunitního systému. Podle rozsáhlé studie publikované v časopise iScience, hladiny zánětlivého markeru CRP začínají na podzim stoupat, přičemž dosahují vrcholu v zimních měsících. Tyto látky jsou signálem, že tělo se připravuje na zvýšenou zátěž – viry, bakterie, chlad, stres. „Zvýšené hodnoty těchto markerů na podzim naznačují vyšší aktivitu imunitního systému, který reaguje na změny prostředí. Je to jako by tělo vědělo, že přichází sezóna chřipek, nachlazení a méně pohybu, a začalo mobilizovat své obranné linie,“ říká MUDr. Martin Duračinský, odborný garant Virostop. Zánětlivé markery však nejsou jen o imunitě – jsou také indikátorem stresu, metabolické zátěže a celkové rovnováhy organismu.
Cukr v krvi a glykovaný hemoglobin
Dalším zajímavým ukazatelem je glykovaný hemoglobin, který odráží průměrnou hladinu cukru v krvi za poslední tři měsíce. Podle Slovenské diabetologické asociace se v podzimním období, spojeném s častějšími infekcemi a zvýšeným stresem organismu, může u některých pacientů zvyšovat inzulinová rezistence, což se projevuje zhoršenou kontrolou glykémie a vyšší potřebou inzulinu. Důvodů je více – méně pohybu, změna stravy, hormonální výkyvy, ale i psychologické faktory jako stres z návratu do práce či školy. Možná to znáte i sami – s příchodem chladnějších dnů najednou častěji saháte po sacharidech – sladkostech, pečivu, těstovinách – i to ovlivňuje hladinu glukózy v krvi. Tělo si totiž intuitivně žádá „rychlou energii“, když se cítí unavené nebo vystresované. A pokud k tomu přidáme méně slunečního světla, které ovlivňuje produkci serotoninu – hormonu dobré nálady – dostáváme kombinaci, která může vést k výkyvům cukru, nálady i energie.
Krevní tlak a srdečně-cévní rizika
Změny se nevyhýbají ani srdečně-cévnímu systému. S poklesem teploty dochází ke zúžení cév, což může zvýšit krevní tlak. Chladné podzimní a zimní počasí dokáže zvýšit riziko hypertenze, zejména u starších lidí. Chladné počasí totiž zvyšuje viskozitu krve – tedy její „hustotu“ – což může zhoršit cirkulaci a zatížit srdce. Pokud jste si všimli, že vám na podzim častěji trnou končetiny, máte studené ruce nebo se vám zhoršila kondice, může to být právě důsledek těchto fyziologických změn. Tělo se snaží udržet teplotu, a to někdy na úkor optimálního prokrvení.
Biorytmus, únava a sezónní psychika
Kromě fyzických ukazatelů se mění i náš biorytmus. Zkrácení dnů a méně slunečního světla narušuje produkci melatoninu a serotoninu – hormonů zodpovědných za spánek, náladu a celkovou vitalitu. Studie z University of Cambridge ukázala, že aktivita až 25 % genů se mění podle ročního období. To vysvětluje, proč se cítíme unavenější, melancholičtější a méně produktivní. Tělo jednoduše přechází do režimu „zpomalení“, který je přirozený, ale v moderním světě se jaksi „nehodí“. Sezónní afektivní porucha (SAD) je extrémní formou této změny – projevuje se depresí, úzkostí, podrážděností a ztrátou zájmu o běžné aktivity. I když jí netrpí každý, mírné symptomy zažívá většina populace.
Jak tělu pomoci: výživa, pohyb a doplňky
Prvním krokem je výživa – konkrétně vitamíny, minerály a antioxidanty, které podporují imunitu, snižují zánět a pomáhají tělu adaptovat se na nové podmínky. Vitamín D3 je absolutní základ – jeho hladina klesá už koncem září, když je slunečního svitu méně. Tento vitamín ovlivňuje nejen imunitu, ale i náladu, zdraví kostí a hormonální rovnováhu. Vitamín C je dalším hrdinou podzimu – silný antioxidant, který podporuje bílé krvinky a obranyschopnost. Minerály zinek a selen zase snižují zánět, podporují regeneraci buněk a chrání před infekcemi. A nakonec hořčík pomáhá při únavě, stresové reakci a svalovém napětí – právě to je na podzim častý problém.
Zdroj foto: Shutterstock
Antioxidanty, probiotika a sezónní strava
Strava by měla být bohatá na antioxidanty celoročně, ale právě léto je na ně mimořádně štědré. Jde o látky, které neutralizují volné radikály a chrání buňky před poškozením. Mezi nejlepší zdroje patří borůvky, maliny, brokolice, ale i stále dostupný kadeřávek, špenát, vlašské ořechy, tmavá čokoláda, zelený čaj, česnek či zelí. Tyto potraviny nejenže chutnají, ale i léčí – pomáhají tělu zvládnout stres, zánět a sezónní výkyvy. Pokud vám v září přijde vhod lákavá teplá polévka – tělo tak signalizuje potřebu látek i z kořenové zeleniny jako mrkev, petržel, celer či červená řepa, které jsou bohaté na vlákninu, vitamíny skupiny B i minerály, které podporují trávení a detoxikaci. Nezapomínejme ani na střevní mikroflóru, která je úzce propojena s imunitou. Fermentované potraviny jako kysané zelí, kefír, jogurt, kombucha či kimchi pomáhají udržovat rovnováhu mezi „dobrými“ a „špatnými“ bakteriemi ve střevech. A zdravé trávení je základem odolnosti vůči sezónním infekcím.
Betaglukan: Štít pro imunitu
Nápor virů i alergenů je však na podzim tak obrovský, že mnohdy jen upravit stravu nestačí a imunitu potřebujeme cíleně povzbudit i jinými efektivními prostředky. Takovým je například betaglukan, přírodní polysacharid, který se nachází v kvasinkách, ovsu, ječmeni či houbách. Má silné imunostimulační vlastnosti – aktivuje makrofágy, neutrofily a tzv. dendritické buňky, které jsou klíčové pro obranu proti virům. „Betaglukan pomáhá při prevenci onemocnění, podporuje rychlé zotavení z námahy a přispívá ke snížení zánětu,“ říká Ing. Adrián Doboly z biotechnologické laboratoře Natures. „Nejnovější výzkumy například ukazují, že mikronizovaný betaglukan – tedy upravený na velmi jemné částice – má ještě vyšší biologickou dostupnost. Právě při procesu mikronizace se betaglukan rozbije tak, že se dostane všude, kde je třeba, lépe se vstřebává, rychleji aktivuje imunitní buňky a má silnější účinek na slizniční imunitu, která je klíčová při obraně proti respiračním virům“.
„Beta glukany se dostávají do krve přes střevní klky, a aby se tam dostaly, musí být jejich částice menší než 60 mikrometrů. Pokud jsou větší, aktivují imunitní buňky v tenkém střevě, ale nepronikají do celého organismu,“ vysvětluje odborník princip výživového doplňku, který se vám na podzim hodí z uvedených důvodů více než betaglukan v přírodní formě.
Extrakt rostlin proti virům
Naše těla a příroda jsou propojené, proto příroda přesně ví, co kdy potřebujeme. Dalším příkladem jsou výtažky s úžasnou schopností chránit nás před viry dokonce lokálně – přímo u vstupní brány – v nose a v ústní dutině. „Švýcarští vědci zjistili, že určité rostlinné extrakty jsou schopny navázat se na povrchová vazebná místa virů a mechanicky jim tak bránit před množením a vstupem do buňky, doslova je zablokovat. Z rostlin s takovými vlastnostmi vynikal Cistus krétský pro vysoký obsah celé skupiny polyfenolických látek,“ říká doktor Duračinský odborný garant Virostop, že konkrétní extrakty tak dokážou působit jako přírodní antivirotikum. Postupně se výborně osvědčila směs pěti rostlin včetně šalvěje lékařské, echinacey purpurové, komplexu citrusových bioflavonoidů a třešně barbadoské.
Tuto patentovanou kombinaci dnes dostanete i v šikovném ústním či nosním spreji a pastilkách. Jde o volně prodejný – první certifikovaný přípravek, který na jedné straně působí na samotného původce širokého spektra virových infekcí horních dýchacích cest a zároveň tlumí akutní příznaky chřipky či nachlazení – kromě bolesti v krku i ucpaný nos, kýchání či kašel. Přírodní složení v této struktuře má navíc velký benefit – nevyvolává vedlejší účinky, ani interakce s jinými léky, které užíváte. A aby toho nebylo málo, kromě akutního efektu během infekce působí i preventivně při zvýšeném riziku nakazit se.
Podzim hlásí: Zpomalit a odpočinout si
Podzim není jen obdobím poklesu energie, ale i příležitostí k obnově. Citelný energetický útlum proto třeba klidně využít a správně kombinovat s vhodnými aktivitami. I když je venku chladněji, denní pohyb na čerstvém vzduchu – alespoň 30 minut denně – zvyšuje hladinu vitamínu D, endorfinů a zlepšuje cirkulaci. Podzimní procházky v přírodě mají navíc terapeutický účinek – snižují stres, upravují krevní tlak a podporují duševní rovnováhu. Kvalitní spánek zase obnovuje imunitní buňky, reguluje hormonální rovnováhu a pomáhá tělu regenerovat. Pokud máte problém s usínáním, zkuste večerní rituál – teplý čaj, knihu, meditaci – a omezte modré světlo z obrazovek. Tělo na podzim přirozeně touží po zpomalení, a je moudré mu v tom vyhovět.
Zdroj info: MUDr. Martin Duračinský/Virostop, Ing. Adrián Doboly/Natures, studie, Slovenská diabetologická asociace, studie iScience
Související články
Žena-in.cz
KINOTIP2.cz|
Zprávy - Aktuálně.cz|
Fajnstyl.cz|
SportWin|
Život cestovatele|