Sci-fi se stává vědou. Po úspěchu americké mise DART chce Čína otestovat vlastní planetární obranu – v roce 2027 vyšle sondu, která má zasáhnout asteroid a vychýlit jeho dráhu. Cílem je připravit se na den, kdy může jít o všechno.
Armageddon je pravděpodobně jedním z největších vědeckých nesmyslů, které kdy kinematografie zplodila. Přesto jsme tady ve století, kdy dvě hlavní světové mocnosti plánují napravit chyby Bruce Willise. USA se totiž v roce 2022 poprvé v historii podařilo vychýlit trajektorii asteroidu a nyní asijský gigant potvrdil, že v roce 2027 zahájí vlastní misi. Jinými slovy: Čína plánuje v příštích letech vystřelit na asteroid a má k tomu dobrý důvod.
I když, jak už jsme řekli, účel tohoto výstřelu není stejný jako v Armagedonu . V tomto filmu vědci navrhovali odpálit asteroid, který hrozil srážkou se Zemí, aby se roztříštil dříve, než nás zasáhne. Zní to sice dobře, ale pokud by se to neprovedlo v době, kdy je asteroid ještě daleko od nás, jediné, čeho bychom dosáhli, by bylo, že by se náraz změnil ve spršku šrapnelů. V reálném světě skuteční vědci navrhují vychýlit asteroid tak, aby se jeho trajektorie vyhnula Zemi. Tato strategie se nazývá „kinetický dopad“.
Úspěch USA V roce 2022 se americké misi DART podařilo vychýlit trajektorii ne jednoho, ale hned dvou asteroidů. Jako při hře astronomického kulečníku narazila mise rychlostí 22 000 km za hodinu do asteroidu Dimorphos o průměru 160 metrů, který zase obíhá kolem většího asteroidu známého jako Didymos , jenž dosahuje průměru 780 metrů. Odklonit Dimorphos bylo jednodušší podobně, jako je méně nákladné pohnout kuličkou než bowlingovou koulí. Při srážce s Dimorphosem tedy DART změnil rychlost menší planetky, a tím i její trajektorii, což následně ovlivnilo trajektorii Didymosu a vychýlilo dvojici jako celek.
Zdroj: Youtube.com
Během následujících měsíců mohli odborníci potvrdit, že mise byla úspěšná: poprvé v historii se jim podařilo vychýlit asteroid. A přestože úhel vychýlení byl minimální, k naší ochraně není potřeba o mnoho více, pokud budeme jednat dostatečně včas. Můžeme si to představit pomocí kompasu. Pokud se pokazí jen o kousek, neovlivní to mé velmi krátké vzdálenosti, stále se dostanu tam, kam chci. Jak se však naše vzdálenosti prodlužují, může malá odbočka způsobit, že skončím několik kilometrů od cíle. A to je víceméně to, co Čína hodlá napodobit.
Nový dopad Před několika dny se v Hefei sešlo 400 odborníků z více než 40 zemí a regionů na 3. mezinárodní konferenci o průzkumu hlubokého vesmíru. Prezident Mezinárodní asociace pro výzkum hlubokého vesmíru a hlavní konstruktér čínského programu průzkumu Měsíce Wu Weiren zde podrobně představil systém obrany země proti asteroidům. Misi, která byla plánována na rok 2025, ale po několika odkladech byla odložena o dva roky. Cílem je 2015 XF261, asteroid o průměru 16 metrů, který pro nás nepředstavuje žádné nebezpečí, ale který jim umožní otestovat jejich obranný systém. Pokud budou plány splněny, odstartují v roce 2027 dvě sondy, pozorovatel a impaktor. Obě dorazí k 2015 XF261 v roce 2029, ale pozorovatel přiletí o 3 až 6 měsíců dříve, aby mohl podrobně studovat trajektorii asteroidu.
Impaktor udělá přesně to, co bychom podle jeho názvu očekávali, a srazí se s 2015 XF261, přičemž očekává změnu jeho rychlosti o něco více než 3,5 centimetru za sekundu, což odpovídá pouhým 0,13 kilometru za hodinu. Dostatečná změna na to, aby vychýlila jeho trajektorii, a kterou samozřejmě budou pozorovací sondy analyzovat 6 až 12 měsíců po srážce.
Dobrý důvod Číně je jasné, že potřebuje program planetární obrany, který zahrnuje detekci, včasné varování, reakci a záchranu v případě potenciálního dopadu asteroidu. Trvá totiž na tom, že národní iniciativy nestačí a že je třeba podpořit mezinárodní spolupráci. Organizace spojených národů zařadila dopad asteroidu mezi hlavní hrozby pro lidstvo. Zatímco asteroidy o délce několika metrů dokážeme odrazit, k tomu, abychom si dokázali poradit s takovým asteroidem , který ukončil éru dinosaurů a který měl délku kolem 10 kilometrů, máme ještě daleko.
Ačkoli se asteroidy mohou zdát jako velmi vzdálené nebezpečí, pravdou je, že se jich kolem nás rojí mnoho. Doposud jsme objevili více než 38 000 blízkozemních objektů, z nichž většinu tvoří asteroidy. A to je samozřejmě jen malý zlomek těch, které skutečně existují. Pokud víme, žádný z nich se s námi v příštích 100 letech nesrazí , ale potřebujeme více očí a více prostředků, abychom je mohli skutečně sledovat, identifikovat další potenciální hrozby a především vědět, jak se s nimi vypořádat.
Přestože se informovanost v posledních letech zvýšila, planetární obrana stále není prioritou. Je možné, že žijeme ve chvílích před změnou mentality a že v příštích desetiletích bude vztah lidstva k vesmíru mnohem těsnější se vším, co to znamená, a to jak pro průzkum a využívání zdrojů, tak samozřejmě i pro obranu před jeho nebezpečím.
Techzpravy.cz
NESPECHEJ.cz|
HN.cz|
Náš REGION|
MotoGuru|
kroniQa|
In-lifestyle.cz|