Vědci vyvinuli nový koktejl protilátek, který dokázal ochránit myši před téměř všemi kmeny chřipky, a to i po infekci. Tento průlomový přístup by mohl zásadně změnit prevenci a léčbu budoucích pandemií.
Každý rok onemocní chřipkou přibližně 15 % Čechů. Ačkoli se obecně nejedná o závažné onemocnění, může mít závažné následky u dětí mladších pěti let a u lidí s oslabeným imunitním systémem. Navíc vzhledem k velkému počtu variant (např. ptačí a prasečí) a jejich schopnosti rychle mutovat má virus chřipky potenciál stát se pandemií. Mutace totiž mohou vést ke vzniku nových kmenů, proti kterým nemá populace žádnou předchozí imunitu, což usnadňuje jeho globální šíření.
Tým z laboratoře The Jackson Laboratory (JAX) vyvinul slibný průlomový postup, který by mohl přinést revoluci ve způsobu boje proti chřipce. Ve studii zveřejněné v časopise Science Advances vědci pod vedením Silke Paustové uvádějí, že koktejl protilátek úspěšně ochránil myši, včetně těch s oslabeným imunitním systémem, před téměř všemi testovanými kmeny chřipky, včetně ptačí a prasečí varianty. Tento přístup je zvláště důležitý vzhledem k tomu, že současné vakcíny musí být každý rok přeformulovány tak, aby odpovídaly převládajícím kmenům, což není vždy zcela účinné.
Na rozdíl od současné léčby chřipky, která se zaměřuje na působení na virové enzymy a může se rychle stát neúčinnou, protože virus mutuje, tato nová léčba zabraňuje invazi viru i po měsíci opakované expozice u zvířat. Tento rozdíl by mohl mít zásadní význam při budoucích epidemiích, kdy je rychlost a účinnost léčby zásadní a vývoj nových vakcín může trvat až šest měsíců. Toto zpoždění ve výrobě vakcín bylo patrné během pandemie H1N1 v roce 2009, kdy byla vakcína k dispozici až po vrcholu pandemie.
„Je to poprvé, co jsme zaznamenali tak širokou a dlouhotrvající ochranu proti chřipce v živém systému,“ vysvětluje Paustová. „Dokonce i při podání léčby několik dní po infekci většina léčených myší přežila.“
Tato zjištění zpochybňují přesvědčení, že aby byly protilátky užitečné jako terapie proti virům, musí se jednat o neutralizační protilátky, které se vážou přímo na viry a zabraňují jim infikovat buňky. Paustův tým naopak navrhl neutralizační protilátky, které nezabraňují infekci, ale označují infikované plicní buňky a získávají imunitní systém k jejich likvidaci. Tento inovativní přístup by mohl změnit způsob, jakým vědci navrhují léčbu jiných virů, jako je HIV nebo virus Zika, kde má současná léčba značná omezení.
„Většina protilátek, které naše tělo produkuje, není neutralizující, ale medicína je do značné míry ignoruje,“ dodává Paustová. „Ukázali jsme, že touto strategií lze zachránit životy. Dokonce i u smrtelných kmenů, jako jsou ptačí chřipka H5 a H7, tato terapie zachránila životy dlouho poté, co se infekce usadila.“
Paustová a její tým zjistili, že protilátky jsou účinné při nízkých dávkách, a to jak před infekcí chřipkou, tak po ní. Tato kombinace významně snížila závažnost onemocnění a virovou nálož v plicích a zlepšila míru přežití u zdravých i imunosuprimovaných myší. To naznačuje, že by tato terapie mohla být užitečná nejen jako léčba, ale také jako preventivní opatření u vysoce rizikových populací.

Zdroj: Youtube.com
Při testování H7N9, typu ptačí chřipky, který může být smrtelný pro zvířata i lidi, tým zjistil, že jediná dávka léčby snížila množství viru v plicích, a to i při podání čtyři dny po infekci. Všechny myši přežily, pokud byly léčeny koktejlem protilátek první tři dny po infekci, zatímco 70 % a 60 % přežilo čtvrtý a pátý den. Tyto výsledky jsou povzbudivé, protože virus H7N9 vyvolal u lidí sporadická ohniska s vysokou úmrtností.
„Můžeme použít velmi nízké dávky, což je také slibné, protože potenciální terapie by mohla být levnější a méně pravděpodobné, že u lidí způsobí nežádoucí vedlejší účinky,“ uzavírá Paustová. To je důležité zejména v kontextu veřejného zdravotnictví, kde jsou náklady a dostupnost léčby rozhodujícími faktory pro její zavedení ve velkém měřítku.
Ačkoli jsou výsledky předběžné, jsou příslibem do budoucna, kdy by pacienti mohli mít přístup k zásobám léčby, které by mohly být rychle nasazeny v boji proti sezónním epidemiím nebo pandemiím. Tento přístup by mohl změnit paradigma globální reakce na pandemie a poskytnout další nástroj v arzenálu pro boj s infekčními nemocemi.