Bratři Wrightové a osudových 12 sekund. Změnili svět, ale nikoho to nezajímalo

| 3 min

Sdílet

Dnes je to 122 let od prvního letu bratrů Wrightových. Trval jen 12 sekund, ale změnil vše. Přečtěte si, proč jim svět zpočátku nevěřil.

První let v historii, 17. prosinec 1903.

Zdroj: FOTO:John T. Daniels, Public domain, via Wikimedia Commons

Na písečných dunách v Severní Karolíně panovalo 17. prosince 1903 mrazivé ráno. Ledový vítr od oceánu bičoval tváře dvou mužů v oblecích a kravatách. Bratři Orville a Wilbur Wrightové se ten den nechystali na obchodní schůzku. Připravovali se přepsat fyzikální zákony. Během dvanácti sekund dokázali to, o čem snílci bádali celá staletí. Přesto jim svět ještě dlouhé roky nevěřil a novináři jejich úspěch ignorovali.

Cyklisté proti establishmentu

Historie letectví je plná paradoxů. Na jedné straně stál Samuel Pierpont Langley. Byl to vážený tajemník Smithsonova institutu. Měl k dispozici padesát tisíc dolarů od americké vlády. Měl tým nejlepších inženýrů a podporu médií. Na druhé straně stáli dva bratři z Daytonu v Ohiu. Neměli žádné granty. Neměli vysokoškolské tituly. Měli jen výdělek ze své opravny jízdních kol a neochvějnou posedlost. Langleyho „Aerodrome“ se při pokusu o start zřítil do řeky Potomac jen devět dní před úspěchem bratrů Wrightových. Média se mu vysmála. Veřejnost nabyla dojmu, že létání člověka je nemožné.

Wrightové k problému přistupovali jinak. Byli to praktici. Díky práci s bicykly chápali rovnováhu a ovládání stroje lépe než akademicí. Uvědomili si zásadní věc. Letadlo se musí ve vzduchu ovládat ve třech osách. Vyvinuli proto systém nakrucování křídel. Ten immitoval pohyb ptačích letek. Celé roky testovali kluzáky a trpělivě sbírali data. Postavili si dokonce vlastní větrný tunel. Dokonce si museli vyrobit vlastní lehký motor. Žádná automobilka jim nedokázala dodat agregát s požadovanými parametry. Vyrobil ho pro ně jejich mechanik Charlie Taylor přímo v dílně za pouhých šest týdnů.

Panna nebo orel

Ráno 17. prosince v Kill Devil Hills nevypadalo ideálně. Vítr dosahoval rychlosti přes 40 kilometrů v hodině. Většina experimentátorů by zůstala v teple laboratoře, bratři se však rozhodli zariskovat. Položili svou dřevěnou kolejnici do písku. O tom, kdo poletí jako první, rozhodl hod mincí. Vyhrál Orville. Wilbur běžel vedle křídla a přidržoval ho, aby se stroj nepřevrátil.

V 10:35 dopoledne se stalo nemožné. Dvojplošník Flyer I se odlepil od země. Let byl divoký a nestabilní. Stroj sebou házel nahoru a dolů. Orville bojoval s pákami. Po dvanácti sekundách přistál o 36 a půl metru dál. To je méně, než měří rozpětí křídel dnešního Boeingu 747. Přesto šlo o první řízený let motorového letadla v dějinách. Ten den vzlétli ještě třikrát. Při posledním pokusu udržel Wilbur stroj ve vzduchu celých 59 sekund a uletěl 260 metrů.

Euforie byla obrovská. Okamžitě spěchali na telegrafní úřad, aby poslali zprávu otci. Text telegramu byl stručný a věcný. „Úspěch čtyři lety čtvrtek ráno vše proti větru jednadvacet mil start ze země s výkonem motoru průměrná rychlost vzduchem jednatřicet mil nejdelší 57 sekund informujte tisk doma na Vánoce,“ stálo v telegramu, jehož originál dnes uchovává Kongresová knihovna. Bratři čekali, že se zpráva stane senzací. Očekávali titulní strany. Mýlili se.

Média mlčí

Reakce světa byla chladná. Místní telegrafista sice informaci předal, ale noviny ji buď ignorovaly, nebo zkomolily. Většina editorů zprávu považovala za kachnu. Ti, kteří ji otiskli, ji utopili někde uvnitř listu. Deník Dayton Journal informaci odmítl úplně s tím, že lety byly příliš krátké na to, aby byly důležité.

Bratři se vrátili do Daytonu a pokračovali ve vylepšování stroje na louce za městem. Místní farmáři je viděli létat. Cestující z tramvaje, která projížděla kolem, je viděli létat. Novináři se ale neobtěžovali přijít. Světová veřejnost se o jejich úspěchu dozvěděla naplno až v roce 1908, kdy Wilbur předvedl ohromující exhibici ve Francii. Teprve tehdy skepse opadla.

Dnes si připomínáme 122. výročí této události. Z dnešního pohledu se to zdá nepochopitelné. Dva mechanici v oblecích změnili světovou dopravu, válčení i obchod. Stačilo jim k tomu dvanáct sekund, trocha plátna a motor o výkonu dvanácti koní. Jejich příběh zůstává připomínkou jedné věci. Skutečná revoluce často přichází potichu a bez potlesku davů.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (loc.gov, airandspace.si.edu, history, nps.gov).

Bratři Wrightové a osudových 12 sekund. Změnili svět, ale nikoho to nezajímalo

Vypnutý mobil, zaneřáděná chata. Pět neodpovězených otázek kolem únosu chlapce

Neštěstí v letecké dopravě na Tenerife při srážce dvou velkokapacitních Boeingů 747 Jumbo Jet

Současná inverze ukazuje i jednu skvělou zprávu o životě v Česku

Cestou z práce ztratila žena tržbu 96 tisíc korun. Případ pak nabral zajímavý směr

Vánoční soutěž je u konce. A byl to opravdu krásný příběh